Radost v cíli se u ní mísila s úžasem. Vyhrála druhý závod za tři dny a ještě sledovala, jak za tři čtvrtě minuty po ní dobíhá do cíle na bronzové příčce její kamarádka Eva Puskarčíková. „Já do té doby ani nevěděla, jak si vede, takže jsem byla překvapená. Jsem ale za ní ráda. Zaslouží si to,“ říkala Gabriela Koukalová – opět zase lídryně Světového poháru.
Co jste si tak řekly, když jste se na cílové rovince objaly?
„Gratulovaly jsme si. Bylo to takové spuštění naší radosti, protože ono těch momentů, kdy jsme byly dvě Češky na stupních vítězů, moc nebylo. Naposledy si pamatuju, že se nám to povedlo s Verčou v Ruhpoldingu před několika lety.“
Vy a Eva jste navíc odstřílely celý závod bez chyby, čím to bylo?
„Vůbec netuším. Možná lepší koncentrace, kdo ví. Jsem ale za ten výsledek strašně moc ráda.“
Jak jste si to tedy i užila být na stupních vítězů ve dvou?
„Nevím, jak to správně říct, ale je fakt, že mi už několikrát bylo v minulosti smutno, že jsem třeba na stupních vítězů sama. Tohle pro nás bylo tedy velmi pozitivní. A jsem ráda i za Evu. Ona byla přes Vánoce nemocná, takže tím, že teď dojela třetí, se pro mě stala fakt hrdinou. Je to neskutečné, ona je fakt šílená.“ (směje se)
V Oberhofu to navíc bylo vaše druhé vítězství. Vnímáte na sobě ten návrat top formy?
„Je pravda, že to předčilo mé očekávání. Můj hlavní cíl ale zůstává stále stejný, a tím je mistrovství světa v Hochfilzenu. Doufám tedy, že ještě teď nejsem na vrcholu formy, protože to by to pak bylo těžké. Uvidíme. Než přesto vyrazíme na šampionát, budu se dál snažit vydávat ze sebe to nejlepší.“
Jak jste si užívala i návrat žlutého dresu, který jste navíc udržela?
„Byla jsem trochu nervózní, ale tím, že jsem si pak uvědomila, že mým hlavním cílem není letos celkové pořadí ve světáku jako vloni, možná mi to pomohlo brát věci zase o trochu lépe.“
Projevil se na vás pak i náročný program tří závodů ve třech dnech?
„Ano, ze začátku jsem byla skeptická, při nástřelu se trápila a oproti minulým dnům se rozjížděla pomaleji. Prostě se to nasčítalo a zdejší profil tratě je abnormálně těžký. Ve třetím kole jsem se ale rozjela a byla i ráda, že můžeme na čele taktizovat. Nemusela jsem jet tak závratné tempo, nechala se tam tahat od Laury a šetřila se, jak to šlo.“
Jak vás pak tyhle výkony navnadily do dalších závodů, které vás čekají?
„No, já spíš zastávám názor, že se soustředím na každý závod jednotlivě a nepřemýšlím, co bude další den. Když se daří, tak je to strašně příjemné a člověk se snaží jet na té vlně dál, ale jestli to bude tak nebo tak, nad tím nepřemýšlím, ani když mám hodinu do startu. Přijde mi to takhle lepší než se zbytečně svazovat. To je moje taktika.“
