PŘÍMO Z RUHPOLDINGU | Posun o neuvěřitelných 26 míst, první stupně vítězů ve Světovém poháru. Pětadvacetiletý český biatlonista Michal Krčmář prožil ve stíhačce na 12,5 km v Ruhpoldingu doslova pohádku, když se z 29. místa na startu probil až na třetí místo. „Pořád to ještě nechápu,“ kroutil hlavou v cíli.
Dosavadním Krčmářovým maximem v SP byla dvě druhá místa. „Já to chtěl strašně prolomit, pohyboval jsem se furt v desítce a něco chybělo. Teď to tam skončilo. Já to ale ještě pořád nechápu,“ přiznal rodák z Vrchlabí.
V euforii z třetího místa nezvládl ani spočítat, o kolik míst se v celkovém pořadí posunul. „Vůbec, ale nevím, co říkat. Radši se ptejte,“ vyzval novináře. Husté sněžení, které na střelnici hodně závodníkům dělalo problémy, prý neřešil.
„Pro mě to ale nejsou těžké podmínky, jedině že to klouže na podložce. Když jsem tady v Ruhpoldingu byl pátý, tak taky chumelilo. Je to krásná zima, tohle mi extra nevadí. Konečně se mi povedlo zastřílet čistě, vždy jsem tam nechal nějaký terč, ale teď to tam popadalo a jsem rád,“ přiblížil.
Vyhovovala mu prý i náročnější trať oproti sprintu. „Začal padat sníh, takže ta trať nebyla úplně rychlá, byla náročná, nejelo to tak jako ve sprintu, to mi vyhovuje víc, když se do toho musí hrabat a rubat,“ těšilo Krčmáře.
Podívejte se, jak český tým oslavil Krčmářovův bronz:
V závěru závodu to vypadalo, že úžasná stíhací jízda skončí těsně pod stupni vítězů, Rus Anton Šipulin mu totiž kousek poodjel. „On tam byl ještě Peiffer, já se soustředil na souboj s ním, ale viděl jsem, že ten Šipulin taky nejede, tak jsem to zkoušel. Ale pak zase mi ujel, tak jsem se soustředil na sebe,“ popisoval.
„Byl jsem úplně kožený, ale najednou jsem se pod kopcem objevil za ním a viděl jsem, jak se zlomil. Nekladl odpor a bylo to strašně jednoduchý,“ usmíval se. Žádnou odměnu za první medaili ale neplánoval. „Nic, převlíknu se, půjdu na květinový ceremoniál a pak jedeme do Anterselvy,“ konstatoval český hrdina.
