Jako by se po dlouhé letní pauze postavili pod sprchu a otočili naplno modrým kohoutkem – to byla ledárna! Mrazivý start do sezony prožila česká smíšená štafeta biatlonistů, jež v neděli v Östersundu skončila až třináctá, a vedle střeleckého kolapsu Veroniky Vítkové, která musela na jedno trestné kolo, se v běhu trápil i Ondřej Moravec. „Nesmíme to brát na lehkou váhu,“ uznal proto šéftrenér Ondřej Rybář.
Ulehla na první střeleckou položku, začala spouštět rány a jako by tím vzkřísila bubáky z minulé sezony plné trápení. Už zprvu to zavánělo rizikem – pět ran, dvě chyby. Jenže vzápětí bylo ještě hůř. Šestá rána mimo, sedmá sice do terče, ale osmá opět mimo...
Jestli tisíce fanoušků vyhlížely přes léto start biatlonové sezony jako jedno z mála, na co se v zimě těšit, pak v tu chvíli museli příznivci po selhání Veroniky Vítkové zklamaně zabořit hlavu do dlaní. Trestné kolo a místo bojů o medaile propad české smíšené štafety už na druhém úseku mimo první desítku.
„Tohle zaváhání na ležce jsme opravdu nečekali. Verča tam mohla jet, byla v kontaktu, nemusela nic dojíždět... trestné kolo je v takovém závodě velký problém a těžko se to sjíždí,“ hledal slova po závodě v přenosu České televize šéftrenér Ondřej Rybář.
Přitom Vítková byla nasazená druhá v pořadí, jako ta jistější volba. Ta, jež se má porvat s Anastasií Kuzminovou , Kaisou Mäkäräinenovou, Tiril Eckhoff ovou či Darjou Domračevovou. „Má lepší běh než Eva Puskarčíková ,“ mínil trenér Zdeněk Vítek a i ona přikyvovala, že jí příprava vyšla. Bavila ji. Na závody se těšila. Jenže hned v tom prvním propadla.
Moravec propastně ztrácel při běhu
„A ani vítr v tom nehrál roli. Ty podmínky byly jedny z nejlepších, a ač mohla promluvit nervozita, je třeba zachovat chladnou hlavu jako na tréninku. Veronika to však nezvládla,“ zlobil se Rybář. Nebylo to navíc naposled, neboť trápení pokračovalo i v následné střelbě ve stoje. Zde sice na tři dobíjení další trestné kolo odvrátila, ale zatímco přebírala štafetu od Puskarčíkové na šestém místě se ztrátou pouhých 8,5 vteřin na čelo, Ondřeji Moravcovi ji předávala na čtrnácté příčce se sekerou více než půldruhé minuty. A popravdě řečeno, ani Moravec v ní příliš nezazářil.
Hlavně po běžecké stránce totiž ztrácel až propastně.
Byť třeba na každé položce dobíjel jen jednou, měl až osmnáctý běžecký čas a nabral na čelo takřka další minutu a půl. Mohl se na něm projevit deficit z letní infekce jater? „Nikam se neposouval a naopak také ztratil. Běžecky to v jeho podání nebylo dobré. Michal Krčmář ve finiši sice předvedl povedený úsek, ale už s tím moc dělat nemohl,“ konstatoval Rybář.
Místo útoku na ukončení dvouletého čekání na stupně vítězů tak přišla mrazivá facka hned v úvodu sezony... a něco málo přes dva měsíce do olympiády. Třinácté místo je nejhorším umístěním české smíšené štafety za posledních sedm let (v roce 2010 v Pokljuce skončila třeba devatenáctá) a lepší náladu nevykouzlila ani smíšená štafeta dvojic, která ve složení Jessica Jislová – Michal Šlesingr skončila desátá. Jako by chtě nechtě absence zraněné Gabriely Koukalové dostala svůj první podpis (více o problémech Gabriely Koukalové čtěte ZDE »).
„Nedělám z toho závěry a spíše je potřeba na tom hledat světlé chvíle. Eva a Michal jeli například dobře… ty dva úseky mě ale trápí. Verča sice byla po běžecké stránce dobrá, ale s takovou střelbou se závodit nedá. Čekají nás tedy teď vytrvalostní závody, snad se sportovci chytnou, nicméně je třeba to nebrat na lehkou váhu a udělat vše tak, aby se to v dalších závodech neopakovalo,“ dodal Rybář.
Tím spíše, když další závod smíšených štafet je ten... olympijský v Pchjongčchangu.
