Květoslav Šimek
21. listopadu 2017 • 10:40

Už můžu i sádlo se škvarkama, těší poslance Jandu po rozlučce s kariérou

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Ze všeho nejvíc se těšil na pořádnou večeři. Pěkná porce, žádné výčitky a konec věčného ohlížení se na váhu. Skokan na lyžích Jakub Janda (39) se v sobotu v polské Wisle definitivně rozloučil se sportovní kariérou. Po závodě družstev ve Světovém poháru se s ním vřele loučili fanoušci, parťáci z národního týmu a letití rivalové. Byli mezi nimi i legendy Adam Malysz, Janne Ahonen nebo Noriaki Kasai. „Bylo to emotivní,“ přiznal Janda.



Dvacet jedna roků objížděl závody Světového poháru. Vyhrál Turné čtyř můstků (2006), byl nejlepší v celkovém hodnocení Světového poháru (2006), má dvě medaile z mistrovství světa (stříbro a bronz 2005). V pondělí Jakub Janda naplno rozjel novou kariéru. V Poslanecké sněmovně odříkal slib a je na plný úvazek poslancem za ODS. „Pro kluky skokany ale budu pořád Jandys, dědek nebo starosta,“ říká v rozhovoru pro iSport.

Co jste si po posledním závodě kariéry na večeři dopřál?
„Těšil jsem se na to, že se konečně můžu najíst bez jakýchkoliv výčitek. Jenže bohužel, když jsem přišel v hotelu na večeři, už tam nic nebylo. Hrozně dlouho mi trvalo, než jsem se z můstku dostal. Ale měli tam výborné sádlo se škvarkama. To je věc, kterou miluju, ale vždycky jsem musel jen tak lehce. Tak jsem si teď dal trošku větší vrstvu než kdykoliv jindy.“

Gabriela Koukalová si sádlo se škvarkama dávala i během olympiády...
„Gabriela Koukalová dělá trošku jinačí sport, potřebuje energii a taky energii spálí. Já si vyjedu lanovkou nahoru, jdu maximálně padesát, šedesát schodů, tak tolik energie nespálím. Ukládá se to a to není pro skokana dobré.“

Těšil jste se i na tohle? Že se nebudete muset v jídle omezovat? Nebo si člověk za ty roky zvykne?
„To jste řekl dobře, člověk si zvykne. Ale je to další z věcí, na kterou jsem se opravdu těšil. Že si budu moct dát svíčkovou, guláš, cokoliv, aniž bych si dával jen půlku naběračky a kousek houskového knedlíku. Můžu si dát tři, čtyři, pět... I když teda nevím, kolik jich sním, protože velký jedlík nejsem. Už to ale může být bez absolutních výčitek.“

Jakub Janda se rozloučil s úspěšnou kariérou
Video se připravuje ...

Mají skokané po kariéře tendenci přibírat? Viděl jsem Adama Malysze a ten se celkem drží, ne?
„Adam? Ten je hodně obtloustlý. My skokani to vidíme. Vám možná přišel normální, ale já jej pamatuji s propadlými lícemi a teď je takový trochu soudeček. (usmívá se) Vážil nějakých 53 kilo a teď má k sedmdesáti. To je docela dost.“

Jak to bude za dva roky s vámi? Nemáte obavy, že budou lidi říkat, jaký je Janda soudeček?
„Já vám to řeknu tak - pro normální lidi budu furt hubený. Teď jsem byl extrémně hubený, mám nějakých 62,5 kilo. Vím, že přiberu, ale nejsem typ člověka, co by vážil sto dvacet, sto kilo. Moje hranice je 75. Tomu se nevyhnete, pro skokany určitě budu tlusťoušek. Ať potkávám kohokoliv z bývalých skokanů, když vezmu jen české - Borek Sedlák, Martin Cikl, Tonda Hájek... Potkáte se a první, co je: Ty vole, ty seš tlustej! Tahle hláška padne vždycky. Říkali mi: Počkej, až skončíš ty. Ale ne, ne, já budu chodit do posilovny a svaly na mě budou jen hrát. V posilovně alespoň konečně můžu trochu vytvarovat hrudník, ten jsem celou kariéru bouchat nemohl.“

Proč jste nemohl bouchat hrudník? Svaly by vás táhly k zemi?
„Sval je těžký. Čím víc na sobě máte svalové hmoty, tím jste těžší a to je pro skokana špatné. Proto jsou skokani vyhublí. Máme našlapané nohy, docela břišáky, ale hrudník a ručičky co nejmenší.“

Abyste mohli vlát ve větru...
„My říkáme, že kámen neletí. Letí papír. Takže čím lehčí, tím lepší.“

Při rozlučce jste emoce moc najevo nedával, sám říkáte, že nejste nostalgista. Držíte emoce pod pokličkou, nebo jste tak „vyklidněný“?
„Emoce většinou držím v sobě a pustím je ven, jen když jsem sám. Na veřejnosti je moc neumím projevovat, nebo se o to snažím. Pokud se teda nenaštvu. Ale to jsou zase úplně jiné emoce. Když mě někdo naštve, umím mu to dát najevo. I proto spousta lidí říká, že jsem typ s kamennou tváří, ten nepřístupný, mnohdy nesympatický a namachrovaný frajer, protože se na každého nesměju. Lidi, co mě znají osobně, ví, že v soukromí jsem úplně jinačí.“

Nedávno jste se nechal slyšet, že zimu nesnášíte. Jak jste se s tím celou kariéru vyrovnával?
„Vždycky jsem si říkal, proč třeba neboxuju?! Byl bych ve vyhřáté hale, po třech vteřinách bych ležel na zemi a za tři dny by mě probrali v teplé nemocniční posteli. Na můstku někdy promrzneme opravdu až neskutečně. Sníh mám rád jenom na můstku, nebo na sjezdovkách, jinak ne. Když to začne padat, tak už myslím na to, že budu muset před domem odhazovat sníh. Až začne tát, tak zase budu mít věčně špinavé auto, všude hrozný nepořádek. A hlavně ta zima a mráz. Není lepší si v létě vzít šortky, žabky a jít do města? Jasně, zima má taky svoje kouzlo, není to tak, že bych ji úplně nesnášel. Vezmete děti sáňkovat, postavíte sněhuláka... Ale já mám prostě raději teplo. Ale ne zase horko. To je taky něco hrozného. Nesnáším, když se musím třikrát denně sprchovat, protože jsem zpocený. Já mám vlastně problém se vším.“ (zasměje se)

Jakub Janda se rozloučil s úspěšnou kariérou
Video se připravuje ...

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud