Sezona je těsně za polovinou, ale skokan na lyžích Roman Koudelka už může být na hodně věcí pyšný. V německém Willingenu vybojoval v závodě, který vyhrál Němec Severin Freund, třetí místo. Posedmé v sezoně se dostal na stupně vítězů. Vrátil se také mezi první trojku průběžného pořadí a rychle se blíží k tisícovce bodů, kterou si na začátku zimy vytýčil jako cíl.
Z náročného programu už ho bolely nohy, i tak se ale Roman Koudelka ve Willingenu hezky proletěl. Z můstku, kde stál na stupních vítězů už před třemi lety, veze po víkendu páteční šesté místo a včerejší třetí. Ve druhém kole navíc předvedl parádní skok, zřejmě nejlepší za celou zimu.
Mohl jste si přát lepší víkend?
„Jsem naprosto spokojený. Richie (trenér Richard Schallert) mě chválil. Říkal, že takový skok jako ve druhém kole jsem letos asi ještě neudělal. Jsem rád, že to dopadlo. Měl jsem problémy, že jsem začínal být dost unavený. Testy na desce nevycházely, byly hodně špatné. Příští týden si proto dám volnější, jeden, abych si odpočinul a mohl pak naplno natrénovat na mistrovství světa.“
Poznáte na sobě, že se blíží únava, nebo spoléháte na údaje z tenzometrické desky?
„Poznám, nohy mi moc nešly. I sám jsem to vnímal, deska to jen potvrdila. Bylo toho hodně. Cesta do Japonska, zpátky, bez odpočinku. Teď si dám ve středu tréninku, jinak budu mít volno. Nohy se dají do pořádku. Odpočinu si, abych po dalších závodech v Tittisse-Neustadtu mohl zase pořádně trénovat.“
Nemrzí vás vysoký odpočet za vítr v prvním kole?
„Já myslím, že to bylo plus minus to samé jako u ostatních. Já jsem rád, že jsem zaskákal, jak jsem zaskákal a stačilo to na bednu. Ve druhém kole zase podmínky moc ideální nebyly a ten skok byl velice hodnotný. Nejvíc mě potěšilo, že i když nohy nejsou připravené a nemám top podmínky, dokážu skákat na bednu. Je to nadějné do budoucna.“
Willingen má pro vás zvláštní kouzlo, že?
„Mám to tady rád, je tady výborná atmosféra, chodí tady hodně lidí a hodně fandí. Přirovnal bych to k Turné. Můstek je letecký, docela mi vyhovuje. Užívám si to tady, rád se sem vracím. Byl jsem tu na bedně už před třemi roky a teď zase. Svědčí to o tom, že mi ten můstek sedí. Líbí se mi nájezd i profil. Je to pro mě velké povzbuzení i pro mamutí můstky. I když to je jiná liga. Tam se skáče kolem dvě stě třiceti metrů i dál.“
Přesto, nezvažujete ještě rozhodnutí vynechat před mistrovstvím světa závody na mamutím můstku ve Vikersundu?
„Ani ne, jsem docela unavený. S Richiem máme plán. On ani nechtěl, abych letěl do Japonska. Nemrzí mě to, nedá se nic dělat. Přednost má furt mistrovství světa.“
Jak se vám dívá na průběžné pořadí Světového poháru, kde jste se poprvé od konce Turné čtyř můstků vrátil mezi první trojku?
„Je to krásný, koukal jsem na to. Teď má ale navrch Severin Freund. Jsem před ním jen o tři body, on neletěl do Japonska, odpočinul si, skáče stabilně. Za mnou je zase Hayböck, kterému to moc nešlo. Asi to muselo přijít. Pojede do Neustadtu, lety taky vynechá a uvidíme, s čím přijede na mistrovství světa. Hezky se na to kouká. Ale ostatní pojedou do Vikersundu, já ne, takže mi uskočí.“
Přestože kvůli světovému šampionátu vynecháte dva závody ve Vikersundu, máte v celkovém pořadí Světového poháru nějaký cíl?
„Podle toho, jak je sezona rozjetá, jsem si původně říkal, že by bylo výborné, kdybych udělal tisíc bodů. Teď jich mám devět set šestnáct. Doufám, že to padne, ještě bodík přidám a pak se uvidí. S touhle sezonou už můžu být spokojený. Čeká mě ještě mistrovství světa, ale je vidět, že jsme v létě pracovali dobře.“
