7. srpna 2014 • 17:29

Fotbal v podání judistů? Narážíme se na zeď, říká Krpálek

Autor: frc
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Od smutné fotky ke slovenskému snu: Česko je pragmatičtější, říká Smetana
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
VŠECHNA VIDEA ZDE

SPORT MAGAZÍN | Metráková hora svalů připomínající filmového hrdinu Hulka. Ale hlavně hodný chlap, který obří sílu ukazuje jen na žíněnce. Lukáš Krpálek letos obhájil titul mistra Evropy a na konci srpna bude v Rusku favoritem v boji o světové zlato. V rozhovoru pro páteční Sport Magazín popisuje, jak ho vidina neúspěchu mění v monstrum. I proto prohrál za poslední dva roky jen třikrát.



Sportovci si přece obvykle pamatují vítězství, ale vy jich máte tolik, že myslíte hlavně na porážky. Vystihuje i toto vaši současnou pozici ve světovém judu?
„Samozřejmě si pamatuju i vítězství, ale víc se mi zakousne do hlavy porážka. Prohra je k něčemu dobrá, snažím se z ní něco vzít a poučit se, ale ještě víc mě to hrozně štve. Myslím si, že právě tohle mě žene dopředu. Je dobře, že občas prohraju, protože pak jsem na dalším turnaji o to lepší a nabuzenější.“

Kde se ve vás tenhle přístup vzal?
„Nevím, ale na každý turnaj jedu se strachem, že prohraju. Jsem člověk, který prohrává opravdu nerad. To máme v rodině, brácha je stejný. Jsme typy, které by udělaly všechno, aby neprohrály.“

Judista Krpálek prozradil: Jaké jsou moje tajné zbraně pro MS?
Video se připravuje ...

Berete si prohry hodně osobně?
„Řeknu to takhle. Jsou lidé, kteří prohrají a je jim to skoro jedno, za půl hodiny to hodí za hlavu a pokračují dál. Já ne. Když prohraju, není se mnou týden řeč a jsem naštvaný. Půl hodiny po prohře mám chuť jít trénovat a začít znovu makat. Byly sice časy, kdy jsem se nad tím snažil povznést, ale vnitřně mě to stejně žralo a byl jsem naštvaný. Nedával jsem to najevo, ale nesl jsem to těžce.“

Týká se strach z porážek jen turnajů, nebo jste stejný i na tréninku?
„Dřív jsem se nerad vzdával, což se mi vymstilo před mistrovstvím Evropy, kdy mě kamarád dobře hodil, já spadl na rameno a zranil se. Od té doby jsem si řekl, že na tréninku radši budu padat pořád, než abych si ublížil. Teď se spíš snažím učit a zkoušet si nové techniky. Počítám s tím, že mě soupeř někdy dobře kontruje a hodí. Od toho je to trénink. Klukům z USK spadnu, uškrtí mě, upáčí... Už to neřeším. Většinou.“

Takže někdy vybouchnete?
„Ale to se netýká juda, spíš věcí okolo. Když hrajeme před tréninkem fotbal, je to vždycky docela vyhrocený. Když prohráváme, narážíme se na zeď a je nám to jedno. No a v badmintonu jsem kolikrát rozmlátil raketu...“

KOMPLETNÍ ROZHOVOR S LUKÁŠEM KRPÁLKEM ČTĚTE V PÁTEČNÍM SPORT MAGAZÍNU

Sport Magazín Sport MagazínFoto Sport Magazín

Co ještě najdete ve Sport Magazínu

Téma: čeští zlobři Viktor Pešta, Tomáš Hron

Uniklo z facebooku: Michal Bílek

Příběh: Jakub Řezníček, fotbalista s divokou minulostí

Auto: Škoda Octavia Scout

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud