Byl mu rok a půl, když stál na svahu poprvé. O 12 let později získal Petr Křivánek 4. místo na mistrovství republiky v alpských disciplínách. Proč ho nevídáme na olympiádě? Roli hrál nešťastný pád, zraněné koleno a lyže po babičce. Zato si u něj dnes nakoupíte kompletní bazarovou výbavu na hory.
Mozart a Beethoven začali skládat v pěti letech. Je pravda, že tys od šesti závodil?
Naši nás postavili na lyže, jak jsme uměli chodit. Asi od šesti do patnácti jsem jezdil alpské disciplíny. Slalom, obřák... Byl jsem pátý v celkovém hodnocení, čtvrté místo v republice je můj nejlepší výsledek. Kolem třinácti mě přestalo bavit trénovat 5x týdně pořád to stejné. Přešel jsem na freestyle. Tam nebyli žádní trenéři a člověk se pořád učí nové kousky. I na závodech se lidi spíš podporují a přátelí, než aby proti sobě soupeřili. Ve freestylu jsem závodil do dvaceti. Taky mi to celkem šlo a měl jsem své sponzory.
Vyrazil jsem si zub, když jsem se zakousl do zábradlí
A pak přišel ten úraz?
Bylo jich v průběhu víc. Zlomil jsem si ruku. Pak jsem si vyrazil zub, když jsem se zakousl do zábradlí. Ale nakonec to bylo koleno. Přeletěl jsem skok, přetrhnul jsem si přední i postranní vaz, zranil jsem si menisky i kloubní hlavici. A pak jsem čtyři měsíce chodil o berlích.
Jak jsi na tom teď?
Hodně mi pomohlo odjet do Chorvatska a rehabilitovat. Každý den jsem hodinu a půl plaval a hodinu jezdil na kole. Dneska třeba hraju squash bez ortézy a je to v pohodě. Ale bojím se víc. To jo.
Začalo to půjčením babiččiných lyží. Teď máme největší prodejnu v Praze
Petře, kde se u vás doma vlastně vzala ta vášeň pro lyžování?
Máme to v rodině. Bydleli jsme ve Špindlerově Mlýně. Naši lyžujou tak 140–150 dní v roce, kromě mě závodila i starší ségra, můj mladší brácha jezdí na závody dodnes. Stejně jako já začal u alpských disciplín. A poslední čtyři roky ho taky baví freestyle.
Váš obchod Happy Sport je teď největší český prodejce bazarové výbavy na hory. Jak to celé začalo?
Legračně. Bydleli jsme na horách, a táta jednoho dne půjčil svoje a máminy lyže. A pak půjčil ještě ty od babičky a od dědy. A pak od kamarádů. Zjistil, že to funguje, a tak začal lyže nakupovat a půjčovat. Kolem roku 1992 založil prodejnu v Letňanech, která je tam doteď.
To zní trochu jako americký sen.
Spíš dřina a lyže v krvi. Já se do toho zapojil, až když jsem přišel do Prahy studovat ekonomku. Svou roli sehrál i ten úraz, ale táta to od začátku chtěl někomu předat. Nejdřív jsem na pobočce dělal prodavače. Pak jsem šel na půjčovnu. Pak na vedoucího půjčovny. Potom jsem dělal marketing. A teď to přebírám celé.
Proč vlastně prodáváte hlavně ojeté lyže? Vysvětlíš mi to jako bývalý závodník?
Protože s lyžemi je to jako s autem. Kupovat nové se skoro nevyplatí. Než sjedete ze svahu dolů, jejich cena klesne třeba o 50 %. Když na lyžích někdo jezdí třeba sezónu nebo dvě, neublíží jim, maximálně poškrábe vršek. To, jak dobře si zalyžujete, ale záleží na broušení. Kvalitní servis je tedy základ. Takže ten fígl je, že si můžete pořídit opravdu kvalitní vybavení za čtvrtinu peněz. Měli jsme u nás i kousky, co původně stály víc jak sto tisíc. My je prodávali za deset.
Chceme, ať si může parádně zalyžovat každý. Ať lidi na lyžích ušetří, ale chytře
Jaké pro tebe bylo přesunout se ze závodnické dráhy za pult v obchodě?
Mě to vlastně pořád těší. Na testovačkách lyže osobně zkouším, takže jednak otestuji kvalitu, ale také se u toho sám bavím. Rádi taky učíme české lyžaře. Češi lyžují hodně, ale současně je u nás zažitých mnoho mýtů. Třeba že kratší lyže jsou lepší. Když ale vyberete správně, na delších lyžích je lepší svezení. Když chtějí lidi na lyžích ušetřit, často si koupí levné nové. Na pohled vypadají stejně jako drahé modely, rozdíl je ale v materiálech. Běžný člověk to nemůže poznat. Za mne je lepší pořídit si za stejnou cenu lyže třeba rok staré, ale kvalitnější. Takové, na kterých si zalyžujete líp.
Takže lidem i hodně radíte?
Ano. Kdykoliv nám můžete zavolat. Chceme, ať i naši prodavači vědí a umí poradit. Bereme je k výrobě. Necháme je si výbavu osobně ozkoušet, ať ví, co prodávají. Pomáháme s výběrem, máme dobré ceny, na servis používáme drahé švýcarské stroje. Záleží nám na tom, ať si s naší výbavou dobře zalyžuje každý lyžař. Dětský, dospělý, chudý, bohatý, sportovec nebo pohodář.
Měnil bys?
Baví mě to. Ale závodění mi chybí, ne že ne. Freestyle, ta přátelská atmosféra i skvělí lidi na závodech. To bude asi napořád moje srdcovka.
