27.2.2017 • 15:08

Polášek na Sibiři. O sporu s trenérem, Salákovi i gólu, co zabil sezonu

Vstoupit do diskuse
0

Vezměte si, že na něčem makáte šest měsíců, během kterých nalétáte desetitisíce kilometrů, odehrajete šedesát zápasů, aby vše pokazil jeden gól, který jste nedokázali vstřelit v posledním utkání základní části. Hrůza, viďte? Jedna jediná branka vyřadila Novosibirsk z účasti v letošních bojích o Gagarinův pohár, kam se při své premiéře v KHL podíval z osmého místa ve Východní konferenci čínský nováček Kunlun. „Byl to zmar, byli jsme pod hrozně velkým tlakem,“ přiznal v rozhovoru pro Superlife český obránce Sibiru Adam Polášek.     



Pětadvacetiletý odchovanec vítkovického hokeje, který byl součástí reprezentace na posledním světovém šampionátu, vyslyšel volání ruské divočiny v květnu loňského roku po prohraném extraligovém finále, kdy jeho Spartu šmiknul 4:2 na utkání Liberec. Ambiciózní Novosibirsk hrál ten rok čtvrtfinále KHL, v týmu zářil český krajan Alexandr Salák, platy v Rusku jsou stále hodně sexy. Takže proč se nestěhovat, na papíře vše vypadalo ideálně. Papír bohužel není realita. Ale Polášek nelituje…

Do play off KHL jste neproklouzli, přestože jste měli stejných 83 bodů jako osmý Kunlun. To asi hodně bolelo, viďte?
„Čím víc se blížila základní část ke konci, tím větší tlak byl. Už před reprezentační pauzou jsme věděli, že se bude rozhodovat v posledních třech zápasech. Na konec se to rozseklo až v tom posledním, kdy záviselo i na Kunlunu, jak bude hrát. Prohráli a nám tak k postupu stačilo porazit venku Jekatěrinburg v normální hrací době, bohužel jsme vyhráli až v prodloužení 2:1, k postupu nám stačil jeden gól navíc. Skončili jsme devátí, uniklo nám to o jeden jediný bod, což člověka hodně zamrzí, byl to zmar, zvlášť když se o to snažíte celých šest měsíců.“

Pro ego ambiciózního Novosibirsku, který chtěl vylepšit loňské vypadnutí ve druhém kole play off, to musela být velká rána.
„Já jsem se v takovéhle pozici ocitl poprvé v životě. Poprvé jsem neudělal play off a skončila mi sezona už v únoru. V týmu samozřejmě panovala nespokojenost jak na straně hráčů, tak na straně vedení. Bylo to strašně nepříjemné, když víte, že jste to měli ve svých rukou a přesto jste selhali.“

Jak konkrétně reagovalo vedení klubu, padaly hlavy?
„Nespokojenost byla hodně velká, na posledním posezonním meetingu nám bylo sděleno, že trenér odstupuje z pozice hlavního trenéra. Poslední schůze byla hodně negativní a řekl bych, že zanechala i hráče s platnou smlouvou na příští rok ve velké nejistotě. Zklamalo mě, že od trenérského štábu jsme neslyšeli ani jedno slovo, s hlavním koučem jsme se ani neviděli, jediné, co nám generalní manažer řekl, bylo, že se máme zpět hlásit na začátku března na dotrénování sezony. Nevím, zda se to týká všech hráčů, ale snad v případě připojení se k národnímu týmu bych mohl zůstat v Česku, uvidíme.“

Z veselejšího soudku, pohled na vaše osobní statistiky po první sezoně v Rusku vypadá výborně, 60 zápasů - 28 bodů. Jste s prvním ročníkem spokojený?
„Ze začátku jsem vůbec nevěděl, co mám od ligy čekat. Poté, co jsem dostal prostor na ledě a věděl, že můžu hrát víceméně svůj styl hry, tak jsem cítil, že by to i bodově mohlo jít. Měl jsem štěstí, že ze začátku sezony jsem se dobře uvedl. Kolem Vánoc přišla krize, ne jenom po bodové stránce, ale také po stránce psychického vyčerpání. Mé a trenérovy názory se trochu rozcházely, ale jsem rád, že se to v brzké době ustálilo a krize odešla.“

O co šlo ve vašem sporu s trenérem?
„S koučem jsem to měl trochu horší od té doby, co si zvykl, že mu rozumím a také odpovídám rusky. V té době mi začal vyčítat mnoho věcí, ze kterých mi akorát popletl hlavu a které mi ani nedávaly smysl. Nevěděl jsem, co mám hrát. Ale jak říkám, stále tam určitá jazyková bariéra byla, takže to mohlo být úplně o něčem jiném, než jsem si myslel. Důležité ale bylo, že i přes neshody mi dál věřil a dával prostor.“

V Rusku jste stále zelenáč, máte za sebou první sezonu. Přesto, v čem je KHL jiná než extraliga?
„Nerad bych srovnával lepší nebo horší. Obě ligy jsou úplně jiné. Samozřejmě když hrajete v zahraničí, tak si musíte chvíli zvykat a adaptovat se na místní náturu a styl jejich přemýšlení, který vás ať chcete, nebo ne, překvapí každý den. V hodně věcech mě Rusové zklamali, v hodně naopak překvapili. Ale mám štěstí, že hokej je víceméně stejný všude a jakmile jsem na ledě, tak všechny ostatní věci jdou stranou. I když se sezona Sibiru nepovedla, jsem jim vděčný, že mi věřili a dali mi šanci hrát za jejich klub.“

Přesun ze Sparty tedy hodnotíte kladně, nelitoval jste ani jednou?
„Sportovní posun v kariéře dopředu tam určitě byl. I když jsem šel z ofenzivní Sparty do defenzivněji laděného Sibiru, tak jsem mohl hrát i proti špičkovým týmům KHL jako jsou Petrohrad, CSKA Moskva nebo Magnitogorsk. Přesně tyhle zápasy vás posunou ze sportovního hlediska určitě nejdál. Harmonogram KHL je oproti extralize nabitý ve všech směrech, a proto když jedete do Ruska, neděláte nic jiného, než se věnujete hokeji.“

Velké peníze, které tečou hráčům včetně vás na účty, případné strasti kompenzují?
„Když se prohrává, nedaří, nebo se hádáte s trenérem, tak na peníze vůbec nemyslíte. Důležitou součástí peníze samozřejmě jsou, ale určitě ne tolik, abych se v lize nebo týmu herně trápil. Za to mi to nestojí.“

Jak se žije v Novosibirsku

Když běžnému Čechovi řeknete Sibiř, naskočí mu hrozná zima a sníh, souhlasíte?
„Jediné, co jsem o Sibiři věděl, byly právě tyto dvě věci. A můžu je potvrdit, zima a spoustu sněhu vás zaskočí už začátkem října.“

Jak se tam tedy žije?
„Byl jsem tam už od léta, takže jsme si s přítelkyní našli vše potřebné i mnohem víc. Od krásných restaurací, přes zdravé potraviny až po wellness. Dá se tam i slušně kulturně vyžít, je tam divadlo i kino. Ale kromě hokeje moc času na tyto aktivity nemám. Osobně Novosibirsk k jinému městu přirovnat nedokážu, to si každý musí poznat sám. Je to prostě Rusko, místy to tam vypadá, jakoby tam právě projely tanky, ale na druhou stranu, město jako takové je celkem moderní.“

Kdybych tam chtěl mermomocí vyrazit na dovolenou, co za místa byste mi doporučil?
„V první řadě bych doporučil teplejší období, což se v kombinaci s hokejem dát stihnout na přelomu srpna a září. Město je plné parků s atrakcemi a místními specialitami. Narazíte na ně téměř na každém rohu. Největší chloubou města je pak krásné divadlo, kde je téměř vždy vyprodané baletní představení. Fanoušek baletu nejsem, ale když už na balet, tak určitě v Rusku. Městem protéká řeka, na které je možná projížďka na lodi a vy můžete vidět hned několik zajímavých a pro město důležitých mostů. Součástí řeky jsou i písečné pláže.“

Navštívili vás tam kamarádi, nebo jim stačí slyšet váš hlas po Skypeu?
„Naštěstí přítelkyně se mnou statečně bojuje na ruské frontě již od začátku, což mi to strašně ulehčilo. Zbytek rodiny nás jezdí po etapách navštěvovat a s kamarády jsem v kontaktu převážně přes sociální sítě, takže se to dá zvládnout.“

K ruce máte i dalšího Čecha v Novosibirsku brankáře Alexandra Saláka.
„Za Sašu jsem strašně rád. Mít v týmu zkušeného Čecha, který mě připravil a naučil hodně věcí, jak na Rusko, bylo skvělé. Bohužel jeho sezona byla hodně krátká, odchytal jen patnáct zápasů, tak jsem si ho tolik neužil. Máme naštěstí ještě další rok, kdy to určitě doženeme. Celkově jsme se s jeho celou rodinou sblížili a trávili spolu dost času.“

Bylo Salákovo zranění kolene jedním z důvodů neúspěšné sezony?
„Určitě, zrovna když jsme se začali sehrávat a vypadalo to na ledě hodně dobře, tak se Saša zranil a začala krize, kdy jsme prohráli osm zápasu v řadě. Nový gólman Danny Taylor se v týmu teprve hledal, to byly dva rozhodující měsíce v sezoně.“

Co stravování v Rusku, je opravdu tak strašidelné?
„Ze stravy jsme měli upřímně strach, ale byli jsme příjemně překvapeni. V obchodech naleznete všechno, na co jste zvyklí z Čech. V místních restauracích máte jako bonus samozřejmě několik kuriozit jako je například koňské, medvědí či losí maso. O stravě v týmu se vyjadřovat raději nebudu. Pokud vás nezajímají recepty tipu špaget s kečupem nebo kuřecí vývar se sýrem a smetanou, není o co stát. Potom si začnete opravdu vážit toho, čím vás krmí doma.“

Pro mistrovství světa udělám vše

Můžete přiblížit nejkurióznější zážitek, který vás během angažmá zatím postihl?
„To je snadné, 28 dnů bez volna.“

To zní strašně, to byl nějaký trest?
„Bylo to ze začátku sezony, kdy jsme za měsíc hráli šestnáct zápasů, a trenér měl pocit, že odpočinek není zapotřebí, že ještě musíme být čerství. Nedlouho potom přišla zranění včetně Sašova a týmová krize. Ale co jsem slyšel od jiných kluků, tak tohle je v Rusku úplně normální.“

Adam Polášek poznává, že život na daleké Sibiři není růžový
Adam Polášek poznává, že život na daleké Sibiři není růžový

A nejhorší zážitek?
„Největší zklamání bylo naštěstí až teď po sezoně. Hodně mě zklamalo chování některých osob v týmu, jak trenérů, tak i některých hráčů. Po závěrečném meetingu nám nikdo nepoděkoval a ani nepodal ruku, což já beru za samozřejmost. To tam hodně chybělo.“

Nemůžu se nezeptat na strašně dlouhé lety, jen do Mosky to máte 3,5 tisíce kilometrů. Jak si při nich krátíte čas?
„S cestováním jsem problém nikdy moc neměl. Jakmile sednu, usnu. Lítáme sami, takže máme pro sebe dost místa a pohodlí. Chvíle si krátím filmem, knihou nebo společností spoluhráčů.“

Se Spartou jste vloni hrál finále extraligy, vystřelila vás do reprezentace. Sledujete ji?
“Sparta mi chybí víc, než bych čekal. Ten tým mi opravdu přirostl k srdci a sleduji ji, jak jen mohu. Ve finále Champions League jsem držel palce a teď, když jsem v Česku, tak chci kluky určitě přijít podpořit osobně. Doufám, že v play off dojdou daleko.“

Jak vidíte své šance na květnové MS ve Francii?
„Mluvit o šancích, na to je ještě brzo. Do šampionátu jsou stále dva měsíce a já se připravím a udělám vše pro to, abych jim ukázal, že tam patřím. Trénovat budu v Ostravě, suchou přípravu i tam budu chodit na led.“

Komunikace s hlavním trenérem Jandačem probíhá?
„S repre trenéry jsem se viděl zatím na všech srazech nároďáku a v kontaktu jsme, vědí o mně.“


Vstoupit do diskuse
0
Další články autora

iSport LIFE

Běh Kolo Testy Inspirace Akce iSport LIFE Columbia běžecké závody

iSport LIFE je web o radosti z pohybu, motivaci, pozitivním a zdravém životní stylu.

Běh, cyklistika, dobré jídlo, zdraví, zážitky, to jsou témata, na které zde narazíte. Těšte se na testy bot, sportovního vybavení, technických vychytávek, reportáže, tipy na výlety. Kdo to myslí s během a cyklistikou trochu vážně, najde zde rady zkušených sportovců.

Prostor tu mají i témata o zdraví a jídle.

Tým kolem www.isportlife.cz pořádá běžecké a cyklistické závody v různých městech v České republice. Přijmi výzvu!

Jízdní kola * Elektrokola * Elektrokoloběžky * Tenisové vybavení na Heureka.cz

18. září 2021
Brno
Výsledky
16. října 2021
Praha
Výsledky

www.isportlife.cz je web o životě sportovců. Nenajdete zde však výsledky, časy, rozebírání herních taktik a hledání ideálních sestav. Začíst se naopak můžete do profilů, rozhovorů a příběhů nejen našich, ale i zahraničních sportovců. Poodhalíme vám nejen jejich tréninkové finty, ale i to jak správně odpočívat. iSport LIFE je o životě ve sportu.

Tým kolem www.isportlife.cz pořádá také běžecké závody v různých městech v České republice.

Články odjinud
Články odjinud

{# Inicializace knihovny pro opozdene nacitani zdroju #}