Jan Jaroch
16. dubna 2016 • 16:01

Strýcová rozbrečela Švýcarku, ta ji jednou vzteky trefila do hlavy

Autor:
TOP VIDEA
Hodnocení fotbalových sudí: O trestech, simulování i pískání v Portugalsku Hodnocení fotbalových sudí: O trestech, simulování i pískání v Portugalsku
Trpišovský odmítl Spartu: Neúspěch Liberce mě zavazuje Trpišovský odmítl Spartu: Neúspěch Liberce mě zavazuje
VŠECHNA VIDEA ZDE

PŘÍMO ZE ŠVÝCARSKA | Když Barbora Strýcová debutovala jako šestnáctiletá ve Fed Cupu, smetla Kanaďanku Maureen Drakeovou 6:1, 6:0. Jako třicetiletá dáma si podobný zápas zopakovala v Lucernu. Od střetu se Švýcarkou Timeou Bacsinszkou čekala „maso“ do posledního dechu, nakonec z něj vyšla jako vítězka za pouhých 65 minut (6:0, 6:2). „Zahrála jsem výborně, je to pro mě nejlepší singlová výhra ve Fed Cupu,“ jásala tenistka, jež fedcupovou dvouhru vyhrála poprvé od roku 2007. A dost možná svým bodem zlomila celé semifinále.



Tak jednoznačný průběh nečekal nikdo. Jak zaskočil vás?
„Celkem dost. Šla jsem do zápasu s tím, že bude dlouhý a bude se hrát o každý balon, což se vůbec nestalo. Měla jsem na ni perfektní taktiku, která fungovala. Šlo mi podání, hrála jsem pestře, servis - síť, čopy a tak dál. Cítila jsem se fajn.“

Čím Bacsinszké váš tenis tak vadí?
„Je fakt, že na mě ještě nevymyslela taktiku. Asi jsem nepříjemná v tom, že ji donutím, aby hrála víc forhendů, hraju pestřeji. Ona pak nemůže hrát to svoje.“

Švýcarka po zápase na tiskové konferenci plakala a tvrdila, že zápas neunesla psychicky, jelikož musela vyhrát. Kalkulovala jste s tím, že to může být vaše plus?
„Trochu jo. Na nás obě byl hrozně velký tlak, ale na ni ještě větší. Přemýšlela jsem o tom, že to pro ni bude těžký. Chytila jsem navíc začátek, byla jsem v zápase od první chvíle. Na ní jsem naopak cítila, že je nervózní a netlačí z bekhendu jako vždycky. Klíčový byl game na 3:0 v prvním setu a pak i ten ve druhém, který jsem vyhrála za stavu 4:2 a 0:30.“

S vámi nervozita ve švýcarském prostředí necloumala?
„Byla jsem zdravě nervózní. Dělala jsem všechno stejně jako při turnajích, byla jsem ve své bublině a nesemlelo mě to. Naši diváci byli úžasní, ty jsem se snažila vzít k sobě. Ti jejich byli hlasití, pak i začali mezi prvním a druhým servisem trochu pískat. Ale snažila jsem se k sobě mluvit, být v zóně, to mi pomáhalo. Snažila jsem se nevnímat skóre, to se může obrátit proti vám. V hlavě jsem si nastavila, že hraju o každý balon a nepočítám, kolik to je.“

Do hlavy vás nakonec málem Bacsinszká trefila, když vztekle odpálila tenisák. Lekla jste se?
„Trochu. Myslela jsem, že to bude větší rána, ale nebylo to tak hrozný. Lekla jsem sem se spíš toho jejího křiku, jak se mě snažila varovat.“

Věříte, že jste úvodním bodem, jenž byl pro Švýcarsko životně důležitý, zlomila celé semifinále?
„Není to zlomový okamžik, ale určitě pomůže, že vedeme 1:0. Zahrála jsem skvělej zápas, ale nedělala bych z toho bombu. Zítra je nový den a já se na něj musím zase připravit a zůstat v klidu.“