PŘÍMO Z FRANCIE | Téměř dokonalá je letos v prvních kolech Karolína Plíšková. 11:1, taková je její letošní bilance ve vstupních zápasech turnajů. Poslední čárku přidala ale nasazená dvanáctka French Open po tuhém boji. Soupeřku z druhé stovky žebříčku, Číňanku Šuaj Čang, přetlačila 7:6 (4), 6:4. „První kola nikdy nejsou bez větších problémů a dneska se to potvrdilo. Doufám, že další zápas už bude lepší,“ pokárala se.
Byla to pro vás nová zkušenost? Poprvé v životě jste na grandslamu nasazená tak vysoko, všichni čekají automatický postup…
„Asi to tak je, ale snažím se tenhle tlak vůbec nevnímat. Skoro bych řekla, že se cítím trošku podobně jako minulý rok, nekoukám vůbec daleko. Sice mám jako nasazená výhodu, že hraju první dva zápasy proti nenasazeným, ale i to jsou těžké zápasy. I proto si na sebe nechci dělat tlak, že musím vyhrát.“
Co bylo v duelu s Číňankou nejtěžší?
„Docela foukalo, vítr se točil. Ona hrála docela slušně a moje hra moc dobrá nebyla. Servis sice fungoval, ale bylo tam dost chyb hlavně z returnu. Prostě zápas nahoru dolů. Na moje poměry jsem teď navíc delší dobu neměla zápas, takže to bylo takový divný.“
Ano, za poslední tři týdny jste odehrála jen tři utkání, což je pro vás letos unikát. Může to být na druhou stranu i dobře, protože jste nabrala síly?
„Ano. Už jsem to potřebovala. Začátek roku byl šílený, pak po Praze (vyhraný turnaj WTA na Spartě) jsem byla vyřízená a hned jsem letěla do Madridu a hrála tam další den. Navíc jsem bojovala s ramenem, i proto jsem v Římě nebyla vůbec připravená. Týden jsem pak kvůli rameni nemohla hrát, ale teď už normálně trénuji.“
S čím tedy přijíždíte na grandslam, když jste turnajová dvanáctka? Chcete potvrdit nasazení, nebo to rovnou celé vyhrát?
„Tak takový cíl nemám, ještě navíc tady na antuce. Na ní je to pro mě hrozně těžké. Můj servis tady nepíše jako na betonu nebo trávě, na antuce je pro mě těžší vyhrávat. Proto se i rozdíly v mých zápasech smazávají. S touhle holkou jsem hrála dvakrát na rychlém povrchu a bylo to úplně jiný než dneska. Pro mě bude těžký každý zápas.“
Co čekat od toho dalšího s Rumunkou Mituovou?
„Moc ji neznám. Nevím, co čekat. Ale když budu hrát dobře a svoji hru, vyhraju.“
V Paříži máte vítané rozptýlení, jste tu se sestrou Kristýnou.
„Za to jsem moc ráda. Když neberu jeden den v Melbourne, tak jsme se od začátku roku ještě nepotkaly na turnaji. A to skoro ani doma. Tady navíc spolu konečně hrajeme i debla, na něj se těším.“
