Jan Jaroch
1. června 2016 • 10:40

Jak spí tenisté? Berdych zná matrace, Plíšková se bojí pr**eru s polštářem

Autor:
TOP VIDEA
TOP 5 gólů 16. kola: Škodův přesný lob i Fabiánův krásný volej TOP 5 gólů 16. kola: Škodův přesný lob i Fabiánův krásný volej
Útočník Sparty Pulkrab: Jako fanoušek AC Milán se na Inter těším Útočník Sparty Pulkrab: Jako fanoušek AC Milán se na Inter těším
VŠECHNA VIDEA ZDE

PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Forma se musí vyležet, říkává se ve sportovních kruzích. V tenise se tenhle vtípek občas mění v nutnost. Tak jako v „pršiměstě“ jménem Paříž, kde už pár dnů nevysvitlo slunce a hráči tráví na French Open hodiny frustrujícím čekáním, než na jejich zápas přijde řada. Či z hotelových pokojů sledují, jak z nebe neustále padá voda. Umění spánku a správného odpočinku je v takových dnech ještě důležitější.



Česko má v Tomáši Berdychovi jednoho ze šampionů téhle disciplíny. Spí rád, často a hodně. Nedělá mu problém hodit si šlofíka i v šatně během přerušeného utkání. „Nedovedu si představit, jak bych mohl v tenise fungovat, kdybych měl se spaním problém,“ poukazuje.

„Když se bavím s normálními lidmi, nevěří, jak jsme tohle schopní zvládnout. Když někam přijedou, trvá jim tři dny, než si zvyknou, že jsou na novém místě. A to ani nemění časové pásmo. Když je člověk dost adaptabilní, je to nesmírné plus,“ tvrdí nejlepší český tenista, jenž spí denně alespoň osm hodin, před zápasem je naprostým minimem hodin devět.

Jiří Veselý si letos několik měsíců po turnajích vozil zavazadlo navíc. Byla jím cestovní matrace. „Když ležíte neustále na jedné matraci, je to pro tělo lepší než střídat každý týden postele,“ říká. Mluví z vlastní zkušenosti. Loni na US Open si před jedním z největších zápasů kariéry přeležel krk, začala se mu točit hlava a musel zápas třetího grandslamového kola s Johnem Isnerem skrečovat.

To jeho krajanky neponechávají nic náhodě. Karolína Plíšková i Barbora Strýcová si po světě vozí cestovní polštáře. „Mám jeden putovní a bez něj skoro neusnu. Párkrát jsem ho zapomněla, a to je pak velkej průser,“ popisuje Plíšková.

„Když máte na hotelu vysoké polštáře, bolí pak za krkem. Jistota je jistota,“ přisazuje si Strýcová, kterou byste rozhodně neměli rušit po obědě. Když je doma, jde si zdřímnout klidně i na hodinu a půl. Denně spí minimálně osm hodin.

„Když spím jen sedm hodin, už jsem podrážděná. Ale když mám dobře naspáno, i tréninky jsou kvalitnější. Jak stárnu a moje tělo hůř regeneruje, spánek je pro mě ještě důležitější,“ přiznává.

Štěpánek zvládl prospat v letadle 21 hodin

Berdych již za kariéru objel tenisové kolečko po turnajích nespočetněkrát. Proto už ví, v kterém hotelu se dobře vyspí, kde mají dobré postele. A těch se snaží držet.

Ač je to chlap skoro ke dvěma metrům, krátká postel není největší nepříjemností. „Někdy spím tak, že mi nohy visí od kotníků dolů. Ale vadí mi hrozně měkká matrace, do které se zaboříte. Ta je na záda jak dělaná. Ráno se vzbudíte a máte pocit, že vás zmlátili holí.“

Složit tělo musíte umět i při zaoceánských letech. Při nich by ale Barbora Strýcová byla opatrná s prášky na spaní. „Pamatuji si, že holky braly stilnox. Seděla jsem vedle Kláry (Koukalové) a ta mi najednou začala říkat: Hele, v letadle je díra. Normálně měla halucinace.“

Dobrý spáč se pozná i v deseti kilometrech nad zemí. Radek Štěpánek takhle dokáže udělat dojem, aniž by potřeboval tenisovou raketu. „Jakmile cvakne pás, padnou mi oči a spím. Pamatuji se, že jeden rok jsem prospal celou cestu z Melbourne do Singapuru. Vyfasoval jsem pyžamo, ani jsem se nepřevlíkal, vylezl jsem v něm v Singapuru na dvě hodiny do lounge, kde jsem se najedl. Vrátil jsem se do letadla a dalších 11 hodin jsem spal až do Londýna. Když jsme vystupovali, říkala mi letuška: Za 30 let létání jsem nezažila nikoho, kdo by si na cestě z Melbourne do Londýna do ničeho nekousl, ani se nenapil. Vy jste 21 hodin spal jako dřevo.“

Plíšková otevřeně odpovídá: S kým by šla na večeři? Která teniska nejvíc heká?