PŘÍMO Z NEW YORKU | Budou novou krví českého ženského tenisu. Zatím je však nechme užívat si poslední juniorský turnaj života, na němž mají velké plány. Každá zvlášť i společně. Sedmnáctileté slečny Kateřina Siniaková s Barborou Krejčíkovou, třetí a čtvrtá juniorka světa, by si chtěly na US Open zatančit. Znamenalo by to, že vyhrály čtyřhru na třetím grandslamu za sebou. České finále v singlu by dobrým kamarádkám slušelo možná ještě víc.
Přesně takový scénář měla generálka pro Flushing Meadows na montrealském předměstí v Repentigny. Krejčíková porazila ve finále Siniakovou, společně slavily deblový titul. Dvakrát tak divákům předvedly svůj vítězný tanec.
„Vznikl tak, že jsme jeden večer blbly s Bárou na pokoji. Ukázaly jsme ho po deblu a divákům se tak líbil, že jsme ho musely zopakovat po singlu. Jestli i tady vyhrajeme čtyřhru, něco ještě přidáme a předvedeme ho taky,“ slibuje Siniaková v New Yorku.
Zatančit si se svojí přemožitelkou hned po neúspěšném finále, to je v tenisovém světě víc než neobvyklé. Jen si v takové situaci představte Serenu Williamsovou s Marií Šarapovovou.
„My jsme ale kámošky, ne rivalky,“ ujišťuje Brňanka Krejčíková. „Souhlasím, i když ani v juniorském tenise to není moc obvyklé. Některá ze soupeřek mě v den zápasu ani nepozdraví,“ dodává Siniaková.
Na Manhattanu se spolu dělí o pokoj, jedna druhé přeje úspěch. O půl roku mladší Siniaková je zatím v žebříčku napřed, mezi juniorkami třetí, v ženách na 261. příčce. Krejčíková ji zdatně dohání (4. a 372.).
Protiklady se přitahují
Byla to právě ona, kdo před letošním French Open přišel za krajankou s návrhem, aby si zkusily společně čtyřhru. „Do té doby jsme se jen zdravily,“ vzpomíná Krejčíková.
Úspěch přišel okamžitě. Triumf na Roland Garros, ve Wimbledonu i při evropském šampionátu do osmnácti let ve Švýcarsku.
„Sedly jsme si. Já věci víc prožívám, Bára nikam nespěchá, je velký flegmatik. I v deblu mě občas dokáže zklidnit,“ děkuje temperamentní Siniaková, dcera ruského otce a české matky. „Říká se, že protiklady se přitahují, ne?“ dodá pohodářka Krejčíková, další produkt prostějovské líhně.
V sezoně si mezi sebou předávají žezlo. V sezoně už Siniaková trénující na pražské Spartě a doma v Hradci Králové, vyhrála dva ženské turnaje ITF. Z kvalifikace se prokousala i do hlavní soutěže obřího podniku WTA v Miami.
„Od Roland Garros se mi ale moc nedařilo. Začalo se o mně mluvit, cítila jsem tlak,“ uznává. Krejčíková na US Open navázala na šňůru dvanácté vítězství za sebou, před Repetigny triumfovala i na ME osmnáctiletých ve Švýcarsku.
Tam zdolala současnou juniorskou jedničku Benčičovou (její otec mimochodem pochází ze Slovenska), ve 39 utkáních za sebou neporaženou. „Hraju teď dobře, na kurtu se i dobře cítím,“ popisuje Krejčíková. „I já se dostala zase do pohody,“ přihazuje Siniaková, jež v půlce srpna ovládla ženský turnaj s dotací 25 000 dolarů v Belgii.
Kvůli pozdnímu přesunu z Kanady se málem v New Yorku nestihly zapsat do čtyřhry juniorek. „To by byla škoda, ale naštěstí jsme to zvládly,“ oddechla si Krejčíková. „Doufám, že to tady vyjde, grandslamový hattrick by byl krásný. Nepočítáme s tím, že by se to mohlo pokazit,“ usměje se Siniaková.
Pokud má pravdu, Flushing Meadows se může těšit na český tanec.
