PŘÍMO Z NEW YORKU | Jako přes kopírák hraje Tomáš Berdych poslední grandslamy. Od Paříže přes Londýn až do New Yorku je to stále stejný příběh. Tři kola a pak konec v osmifinále proti francouzskému soupeři. Po Jo-Wilfriedu Tsongovi a Gillesovi Simonovi si ho ve 4. kole US Open podal Richard Gasquet. Bezkrevný výkon, prohra 6:2, 3:6, 4:6, 1:6. To je účet Berdychova vystoupení ve Flushing Meadows, jeho 49. grandslamu a posledního před třicátými narozeninami.
První set byl povedený. Co se po něm pokazilo?
„Nic extra. Ale po dobrém prvním setu jsem přestal využívat šance, které jsem si připravil. V tom byl velký rozdíl. Brejkboly jsem neproměňoval a nemůžu v takovém zápase čekat, že jich bude přicházet víc a víc. On hrál postupem času líp a líp, svoje šance využíval. Proto se to pro něj najednou tak hezky otočilo. Vážně škoda nevyužitých šancí, protože začátek byl dobrý.“
Utkání odstartovalo na kurtu Louise Armstronga až v půl desáté večer. Poznamenalo vás čekání?
„To bylo zbytečné. Už po předchozím kole jsem se ptal na program a říkali mi, že naše osmifinále bude až čtvrtá runda na jednom z velkých kurtů. Ani nestanovili čas, kdy nejdřív může zápas začít. Vysvětlovali mi to tak, že kdyby náhodou někdo vzdal, spousta lidí by neměla na co koukat. Byl jsem na tenise skoro od půl druhý. Je dost nepříjemný, když tady trčím celý den. Soupeř tady ale byl taky brzo a zvládl zápas líp.“
Potřetí za sebou jste vypadl ve 4. kole grandslamu s francouzským tenistou.
„Jo, letos to byl celý francouzský rok. Třikrát ze čtyř. Co se dá dělat. Komplikace to je, ale je třeba se dívat dál. Pořád je to jenom tenis, sezona pokračuje.“
Dokážete další grandslamový neúspěch brát s tak lehkou hlavou?
„Co jiného bych měl dělat? Na světě jsou horší věci. Tenis je pořád snové zaměstnání. Pro mě je pořád zábava, nemůže být nic lepšího. A buď se vyhraje, nebo prohraje. Je třeba se z toho otřepat a pokračovat dál.“
Související články
