Jan Jaroch
28. srpna 2017 • 12:55

Zasnoubená a šťastná. Daří se mi teď všude, těší Plíškovou před US Open

Autor: Jan Jaroch
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Při loňské průlomové jízdě až do finále US Open figurovala Karolína Plíšková na 11. místě žebříčku. Po roce má u svého jména jedničku pouze jednu. Ve výsadní pozici se vrací hájit své postavení na newyorském grandslamu. Není vystresovaná ani unavená. Po Wimbledonu se zasnoubila s Michalem Hrdličkou, cítí se šťastná na kurtu i v civilu. „Jsem ráda, že se mi teď daří všude,“ pronesla.



Na černém sponzorském tričku má nápis Ace Queen. Na jeho zádech pak svůj podpis. Královna es i královna žebříčku, to je Karolína Plíšková v New Yorku. Na Times Square, nejrušnějším místě světa, svítí billboardy s fotografií slečny z Loun, v týdnu otevírala burzovní den na Wall Street. A v úterý od 11.00 místního času pak otevře svou letošní kampaň na US Open proti Polce Magdě Linetteové (72. na WTA).

V jaké formě jste dorazila na obhajobu finále?
„Na betonu se cítím samozřejmě nejlépe. V New Yorku už trénuju přes týden a zatím dobré. Ne každý trénink se povedl, ale kurty jsou přesně takové, jak to mám ráda. Rychlé, ale ne zase až moc, abych byla u úderů včas. Míče létají pěkně. Doufám, že toho využiju i v zápasech.“

Máte za sebou dva turnaje v roli jedničky, ten třetí a nejdůležitější právě startuje. Jak se vám v téhle roli zatím hraje? Bylo těžší snášet tlak související s výsadní pozicí či mediální ruch?
„Já zase takový humbuk nevnímala. Bylo to docela podobné tomu, co jsem měla do té doby. Pro top hráčky, pokud teda nejde o Serenu nebo Šarapku, je to dost podobné. A vlastně ani necítím, že by byl větší tlak. Nejhorší je tlak, který si dávám sama na sebe. S tím od médií a dalších lidí jsem počítala. A na něj jsem taky už byla zvyklá. Fakt mě ta jednička nezasáhla, že bych hrála hůř. Sice jsem nevyhrála turnaj, ale odehrála jsem docela solidní zápasy. Čekala jsem, že to bude horší. Poprala jsem se s tím docela dobře.“

Musela jste pracovat na hlavě, abyste na tuhle roli byla připravená? Radila jste se s Marianem Jelínkem, vaším mentálním koučem?
„Byl se mnou i v Torontu na turnaji, díky němu jsem ten první turnaj zvládla. A samozřejmě díky celému týmu – Davidovi (kouči Kotyzovi), Michalovi (příteli a manažerovi Hrdličkovi). Já to měla spíš tak, že jsem byla připravená na něco hroznýho, proto to pro mě možná pak nebylo tak strašný. Počítala jsem, že první zápasy nemusí být vůbec dobrý. Kerberová když se stala jedničkou, toho moc dobrého neodehrála. Ale zase se nechci srovnávat zrovna jenom s ní. Je spousta dalších holek, které to zvládly líp a hrály výborně.“

Jaké povinnosti jste coby jednička musela splnit?
„Focení pro WTA v Torontu. Jinak ale nic nového nepřišlo. Dělám věci pro sponzory, dostávám žádosti o rozhovory. Ale jinak nic zásadního.“

Byla jste v New Yorku na otevírání burzovního dne. Jaký to byl zážitek?
„Pořadatelé mě požádali, nechtěla jsem je odmítnout. Je to prestižní akce. I když ten, kdo se zajímá o finance, by takovou příležitost asi ocenil trochu víc.“

Jak se vám líbily vaše obří fotografie na billboardech Times Square?
„Byla jsem se tam podívat. Jsou hezký. Měly by tam při US Open zůstat. Martin Štěpánek, trenér od Tomáše Berdycha, mi posílal fotku, že jde na Manhattanu z večeře a najednou vidí mě.“

Co to znamená pro holku z Loun?
„Možná až časem, až budu starší, si tyhle věci uvědomím. Teďka beru všechno normálně. I když jsem světová jednička, zůstávám nohama na zemi. Ale jo, měla jsem radost. Jen tak někomu se nepovede dostat se na nejslavnější náměstí v New Yorku.“

Proletělo vám hlavou, co se všechno přihodilo od vašeho loňského průlomu na US Open?
„Všechno běží hodně rychle, skoro se nezastavíme. Úspěchů jsem měla hodně, ale pokud nezískám titul, beru to jako zklamání. Se semifinále nejsem spokojená, což je svým způsobem dobře. Ale zase nesmím od sebe chtít až moc. Každopádně jsem udělala velký kus práce.“

Dělá si z vás okolí legrácky, oslovuje vás jedničko a podobně?
„Pár holek jo. A teď ještě do toho Lucka (Šafářová), která se dostala na jedničku v deblu. Včera jsme měly sraz na hotelu, tak jsme si udělaly společnou fotku. Musely jsme toho využít. Já nevím, jak dlouho tam zůstanu, ona to má trošku jasnější.“

Lucie Šafářová s Karolínou Plíškovou po jejich vzájemném zápase na turnaji v Dubaji
Lucie Šafářová s Karolínou Plíškovou po jejich vzájemném zápase na turnaji v Dubaji

Jako ke královně se k vám nechovali na posledním turnaji v Cincinnati, kde jste obhajovala titul. Nechali vás hrát tři zápasy v rozmezí 24 hodin.
„To mě hodně probudilo. Ale tam to nešlo asi moc řešit jinak. Jediné Sereně by možná udělaly ústupky. Zkoušela jsem, aby mi udělali lepší program, ale nešlo to. Já si až do toho semifinále s Muguruzaovou nepřipouštěla, že bych se měla cítit blbě. To bylo vidět až v zápase. Tam to na mě dolehlo. Po něm jsem si říkala, že ona byla odpočatá a mně se to takhle sešlo. V Cincinnati je navíc děsné vedro, zápasy jsou vysilující. Ale Muguruzová zahrála výborně, já mohla předvést lepší výkon, ale ani tak nevím, jestli by to na postup stačilo.“

Muguruzaová vám nakonec ve finále zachránila trůn, když zdolala Halepovou. S Rumunkou jste si v New Yorku před pár dny zatrénovala. Bavily jste se o vzájemné přetahované?
„Bavily a ona mi říkala, že na mě má pět bodů, což jsem ani nevěděla. (smích) Ona vždycky hraje hůř, když je blízko. Tady obhajuje čtvrtfinále, takže se to může po turnaji hodně změnit. Může se na jedničku dostat jako já při Wimbledonu, když nic neuhraje. Bavily jsme se spolu ale spíš o tom, jak byla na nákupech.“ (smích)

To ještě Halepová nevěděla, že v 1. kolo narazí na Mariu Šarapovovou.
„Nevěděla, ale včera jsme se potkaly v šatně. Říkala mi, že to má s Marií 0:6 na zápasy, takže první kolo hodně přísné. Já jí řekla, že držím palce.“

Máte k sobě blíž?
„Docela jo. I s Caroline (Wozniackou), se kterou jsem letos hrála asi už desetkrát. Obě jsou docela fajn holky. S Kerberovou se moc nebavím.“

V sobotu jste prozradila, že jste se s Michalem Hrdličkou zasnoubili. Kolik přišlo gratulací?
„Pár ano, ale spousta lidí už to věděla. Čekala jsem, že se na to přijde v Torontu nebo Cincinnati. Ale přišlo se na to až tady. Neukazovala jsem prstýnek, ale ani ho neskrývala. Nosím ho normálně.“

Jste flegmatička, která řadu věcí nebere moc vážně. Tohle asi vážné je, co?
„Tohle už docela beru vážně. (smích) Já samozřejmě prožívám i tenis a svoje výsledky, jen to nedávám tolik najevo. Tohle je pro mě ale důležité. Kdyby neklapal osobní život, tak by to bylo znát na tenise. Jsem ráda, že se mi teď daří všude.“

Byla jste dojatá, když Michal poklekl?
„Byla a hodně. Vůbec jsem to nečekala. Trochu jsme se o tom bavili, už jsme spolu přeci jen skoro dva roky, takže to nepřišlo z čistého nebe. Mluvili jsme o svatbě, ale poslední dobou vůbec. Pak to přišlo a já byla dojatá a překvapená.“

Prozradíte, jak žádost o roku proběhla?
„Bylo to doma. A zbytek vám řeknu jindy.“ (smích)

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud