26. června 2015 • 04:05

Drsné testy i dřina za almužnu. Co nevíte o sběračích ve Wimbledonu

  • Dostat se mezi vyvolené není nic jednoduchého Dostat se mezi vyvolené není nic jednoduchéhoFOTO:

    Nemají to jednoduché. Zvláště pak na hlavních dvorcích se na ně kromě tisíců diváků dívají i další stovky milionů u televizních obrazovek. Každé zaváhání má hned podtext trapasu. Řeč však není o tenisových profesionálech, ale o sběračích a sběračkách, kteří se starají o pohodlí hvězd. A dostat se mezi vyvolené dívky a kluky, kteří se této úlohy chopí, také rozhodně není žádná legrace. Podívejte se, jaké požadavky jsou na ně kladeny.

  • Tvrdá konkurence

    Není to vůbec nic jednoduchého. Pokud opravdu chcete stát v bezprostřední blízkosti tenisových velikánů, musíte počítat s tvrdou konkurencí. Jen pro tento rok dorazilo organizátorům 700 žádostí o místo sběrače, z nich bylo vybráno pouhých 250 vyvolených. Vaše šance se navíc ještě snižuje, pokud jste nedělali sběrače ve Wimbledonu již v minulém roce. Devadesát kluků a dívek je totiž vybráno z těch, kteří se osvědčili právě v minulém roce. 

    Sběrači jsou pod pečlivým dohledem

  • Fyzické schopnosti

    Každý ze zájemců musí před samotným výběrem podstoupit náročné fyzické testy, které se skládají nejen ze samotných běžeckých a vytrvalostních dovedností, ale kluci a holky musí být schopní dohodit tenisák na určitou vzdálenost napříč kurtem tak, aby maximálně zkrátili prodlevu mezi výměnami. Jak jsou na tom jednotliví adepti se testuje již v únoru, tedy čtyři měsíce před začátkem slavného turnaje.

    Wimbledonští sběrači v akci

  • Psychická odolnost

    Neméně důležitý prvek jako u fyzické zdatnosti. Není to totiž vůbec žádná legrace a pokud máme strach z trapasu, není pro vás místo. Ono postavit se například na centrální dvorec před patnáct tisíc fanoušků navíc s vědomím, že na vás míří i desítky kamer s miliony televizních diváků v pozadí, to opravdu není pro slabé povahy. Zakopnete, upadne vám dvakrát po sobě míček, špatně pochopíte pokyn rozhodčího či hráče a ostuda je na světě. Navíc postavit se za základní čáru a dostat servisem od například Karloviče či Isnera do slabin, jak už se několikrát stalo, to opravdu není žádná slast. 

    Sběrači jsou pod pečlivým dohledem

  • Znalost pravidel

    Sběrači i sběračky si jen s fyzickými schopnosti nevystačí. Je samozřejmostí, že dobře ovládají tenisová pravidla. Musí vědět, kdy dochází k výměně míčů, kdy si hráči střídají strany a řadu dalších náležitostí. Aby celá věc nebyla tak jednoduchá, pravidla pro sběrače a požadavky na ně se na turnajích liší. Znalosti pravidel jsou ověřovány pomocí testů, problémy se však v tomto ohledu většinou nevyskytují. Prakticky všichni sběrači hrají tenis, konečně právě z tohoto okruhu se rekrutuje řada současných světových hvězd. Podáváním míčků svým idolům se věnoval například i Roger Federer a řada dalších.

    Sběrači to nemají vždy jednouché

  • Odměna pro sběrače

    Hráč, který vypadne v prvním kole turnaje, si na své konto připíše příjemnou částku lehce přesahující jeden milion korun. Velmi slušné odměny si odnesou i hlavní a čároví rozhodčí. Sběrači však mohou na tučnou prémii zapomenout.  Podávat míče na slavném Wimbledonu je pořád záležitostí především prestižní. Vždyť kde jinde se můžete tak hodně přiblížit hvězdám světového tenisu? A když se vám podaří dostat se až do závěrečných kol, případně na centrální kurt, kde se hraje finálový zápas, tak to už je teprve ta největším odměna. Ale přesto, kluci a holky se za dva týdny tvrdé práce přijdou v závislosti na svém vytížení zhruba na 5 700 korun. 

    I kontakt s hvězdami je pro mladé sběrače velmi cennou zkušeností

  • Pohotovost a rychlost

    Zdaleka nejde jen o to, podat tenistovi rychle ručník, včak hodit míček či mu donést vychlazený nápoj. Abyste zvládli "povolání" sběrače, musíte mít i pořádnou sílu a rychle reagovat. Specifický povrch Wimbledonu totiž vyžaduje absolutní sucho. V případě deště, které jsou v Londýně stejně běžné jako dopravní zácpy, se nesmí váhat. Sběrači musí do přesně určené doby zatáhnout plachtu. Tuto činnost pochopitelně vykonávají jen chlapci, ale i tak to není nic jednouchého. Při bleskovém zakrývání kurtu opravdu není dobré zakopnout a skončit tak spolu s trávou pod plachtou. A když takový souboj s deštěm absolvujete několikrát za den...

    Sběrači ve Wimbledonu jsou připraveni do akci

  • Historie sběračů

    První ročník Wimbledonu se datuje do roku 1877, sběrači se zde však objevili až v roce 1920. Většinou se rekrutovali z místních škol a tvořili je výhradně chlapci. Na dívky se dostalo až od roku 1977, ovšem na dvorcích fungovaly odděleně od chlapců. Společné smíšené týmy se začaly tvořit až v roce 1980. Stále však platila zásada, že na centrálním dvorci se vyskytovali jen chlapci, toto diskriminační pravidlo bylo odstraněno až v roce 1985.

    Wimbledon je záležitost nanejvýš prestižní

  • Trénink a časová náročnost

    Oficiální tréninkový plán pro vybrané jedince začíná již v únoru, dívky a chlapci se scházejí k pravidelným tréninkovým dávkám jednou za čtrnáct dnů. Takto to chodí až do velikonočních svátků, poté již se veškeré výcvikové lekce odehrávají přímo v dění na wimbledonských kurtech. A dávky se zvyšují, sběrači tráví na dvorcích dvě až dvě a půl hodiny čtyřikrát týdně, na jednom tréninku se obvykle sejde 50 až 60 sběračů.

    Slavnostní nástup po finálovém zápase

  • Spotřeba míčů

    Každých sedm her se mění míče, k tomu máme v pavouku mužské a ženské dvouhry po 128 hráčů, resp. hráček, připočtěte soutěže v deblu, mixu, juniorů, juniorek... Během Wimbledonu projde rukama sběračů téměř 55 tisíc tenisáků, které se během turnaje spotřebují. 

    Slavnostní nástup po finálovém zápase