PŘÍMO Z WIMBLEDONU | Třetího dne Wimbledonu se konečně Petra Kvitová dočkala. A vstup do nejzamilovanějšího turnaje zvládla ve formě hodné dvojnásobné šampionky All England Clubu. Rumunku Soranu Cirsteaovou vyřadila 6:0, 6:4. Víc než na kurtu si musela vytrpět při takřka dvoudenním čekání, které jejímu vstupu do turnaje předcházelo.
Zápas se hrál v chladu a za velkého vlhka. Vadily vám podmínky?
„Vadily mi hlavně mraky, které se tam pořád honily. I když nepršelo, ve vzduchu byla cítit voda. Taková ta mlha nebo mžení. Sem tam mě cvrnklo do nosu, že by bylo fajn, kdyby se povedlo dohrát rychle.“
K tomu zápas směřoval. Uvědomila jste si, jak rychle jste vyhrála první set? Trval jen patnáct minut.
„Tak krátce. To je dobrý! Při zápase jsem to ale ani nevnímala. Pořád počítáte s tím, že se může cokoliv stát. Ona může zabrat, já můžu něco zkazit. Naštěstí mě podržel servis, ve druhém setu rozhodl jediný brejk, který jsem nějak vyšmoulila. Je fajn, že jsem si neztratila podání. Jsem celkově spokojená se svojí hrou, jak to vypadalo na kurtu. Po tom dešti to nebylo jednoduché, ale zvládla jsem to dobře.“
Ulevilo se vám po vydařeném vstupu?
„Určitě jsem na tom líp než holky, které teprve čeká první kolo. Cítím se líp, než když jsem ráno vstávala. Napětí postupně odeznívalo. Když jsem se dozvěděla, že v pět půjdu na věc, už ani nebyl čas na trému. Je mi fajn, ale pořád jsem v turnaji, takže nervozita zůstává.“
A na klidu ani nepřidá, že vaší druhou soupeřkou může být Jekatěrina Makarovová, bývalá světové osmička. I když musí ještě zvládnout první kolo, které pro ni ještě nezačalo.
„Byla jsem překvapená, že s ní můžu hrát tak brzo. Říkal mi to Franta (trenér Čermák). Divila jsem se, že není nasazená. Je to těžká soupeřka, tráva jí sedí. Hrála jsem tu s ní jeden rok a dala jsem to tak tak. Beru to jako zkoušku, která jednou přijít musí. Tak přijde už teď, no.“
A můžete se těšit i na větší kurt než dnešní osmnáctku.
„Mně ale nevadila. Mám na něj hezké vzpomínky, v roce 2011 jsem na něm porazila Robertu Vinciovou. Spíš pro fanoušky to v té zimě muselo být nepříjemné, ale zvládla jsem to rychle, tak snad to bylo dobré.“
Až ve středu večer jste se dočkala postupu do 2. kola. Čekání muselo být ubíjející.
„Připravovala jsem se, že půjdu hrát v 11.45, protože Tomáš Berdych měl už skoro dohráno. Probudila jsme se normálně v osm, to bylo v pohodě. A pak jsem čekala a čekala. Měla jsem dojem, že jenom jím, to mi přišlo legrační. Dvakrát jsem se rozcvičovala. Ale beru tyhle věci v pohodě. Ano jsem kvůli tomu nebyla nervózní. Jen jsme posedávaly v šatně a dobře se s holkama bavily. Někdy je dobré koukat na televizi, když nemůžete hrát. Sledovali jsme Agu (Radwaňskou) na centru a trošku jsme žárlily, že ona hraje a my ne. Ale bylo to v klidu.“
Související články
