Richard Šíma
8. července 2011 • 08:53

Otec Kvitové: Když mi Petru brali, bolelo to!

Vstoupit do diskuse
1
TOP VIDEA
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
Dresy repre? Neurazí, ale žádná sláva. Konečně zajímavé nápady, ale sráží je…
VŠECHNA VIDEA ZDE

ROZHOVOR - Má největší zásluhu na tom, že si jeho dcera Petra v útlém dětství vybrala za svůj koníček tenis. Vlastně jí ho vybral on sám, když byly letošní wimbledonské vítězce tři roky. Popadl umělohmotné rakety, pěnový míček a načal její hvězdnou kariéru. Trenérem nejlepší české tenistky současnosti byl Jiří Kvita až do jejích šestnácti let. A nerad se pak péče o svou svěřenku vzdával...



Se ženou Pavlou žijí v poklidu v útulném třípokojovém bytě, jenž je součástí jednoho nevábného fulneckého paneláku. Vyrůstala v něm i jejich dcera Petra, dokud si nekoupila svůj byt v Prostějově. Včera se za rodiči do Fulneku zase na skok vrátila, její otec totiž právě včera oslavil šedesátku...

Svou dceru jste trénoval odmalička až do jejích šestnácti let. Napadlo vás někdy srovnat svůj příběh s příběhem Richarda Williamse, který své dvě dcery přivedl až na světový okruh?
„Příběh Richarda Williamse je trochu jiný. On si ty své holky dlouho schovával a vytáhl je na turnaje až později. Proč je nevytáhl dřív a proč ty jeho holky nehrály dorostenecké turnaje, to je otázka, o které se spekuluje. My jsme šli s Petrou odmalička jinou cestou.“

Inspiroval vás někdy v něčem Richard Williams?

„Ne, nikdy v ničem. Já se rozhodl přivést Petru k tenisu a trénovat ji jen proto, že jsem prostě chtěl, ať tenis hraje. A vůbec jsem nemyslel na to, že se někdy prosadí až do špičky. Jen jsem chtěl, ať kromě školy ještě něco dělá.“

Musel jste přece tušit, že má talent...
„To až později. Mně šlo o to, ať to dělá pořádně. Stejně jako u jejích dvou bratrů, které jsem k tenisu taky vedl.“

Přitom jste sám v minulosti hrával spíše volejbal...
„Ano, ale ve Fulneku jsme založili tenisový klub, a tak bylo přirozené, že mé děti zkoušely hrát tenis. Já si kvůli tomu udělal trenérský kurz třetí třídy. Kupoval jsem si všechny možné knihy o tenise, natočil jsem si na video z televize takový ten pořad „Hrejte tenis“ a z toho jsem při trénování svých dětí čerpal.“

Zatímco vaši dva starší synové to nakonec pod vaším vedením do žádných závratných tenisových výšin nedotáhli, Petra ano. Čím to? Byl jste na ni přísnější?
„Myslím si, že leccos ovlivnily možnosti, které jsme měli. V době, kdy vyrůstali její bratři, jsme neměli auto a cestování po turnajích pro nás bylo velmi složité. Jezdili jsme jen tak po Ostravsku, ale cestovali jsme jen autobusem. A když nebylo spojení, jeli jsme do sousedního Suchdolu na kole a odtamtud do Ostravy vlakem. Když pak začala vyrůstat Petra a přišel čas, kdy mohla začít jezdit po turnajích, koupili jsme ojetou škodovku a začali jsme ty turnaje objíždět. Dokonce si pamatuje, že jsme tím jednou dojeli až do Mariánských Lázní. Ale zvládli jsme to. I proto, že jsem ji trénoval sám, což nás nestálo ani korunu.“


O Petru se brzy začaly zajímat renomované tenisové kluby, dokonce i Prostějov. Proč jste byl dlouho proti tomu, aby do některého z nich přestoupila?
„Je pravda, že poprvé nás Prostějov oslovil, když bylo Petře osm let. Já jsem řekl, že zatím nikam nepůjde. Chtěl jsem ji trénovat sám. Občas jsem ji pustil někam na hostování, ale ne na přestup. Chtěl jsem mít jistotu v tom, že kdybych si ji chtěl odněkud zase stáhnout, aby nám někdo nedělal problémy, s tím, že do Petry investoval tolik a tolik peněz a abychom to teď uhradili.“

Nakonec jste ale k přestupu do Prostějova svolil...
„To už byla Petra o dost starší, vynikala, chtěla se tenisu věnovat dál a ve Fulneku k tomu už neměla odpovídající podmínky. V té době už nebylo možné ji tady držet.“

Zasloužené vítězství. Petra Kvitová triumfovala ve WimbledonuFoto ČTK/AP
Jenže v Prostějově se Petry ujal trenér Lipták, a s tím jste si úplně do oka nepadl...
„Nelíbily se mi některé věci. On ji určitě zasvětil do velkého světa tenisu, do dalších důležitých věcí, ale sám už jsem z toho všeho, co jsem o tenisu ze všech možných knih vyčetl a vystudoval, měl o tréninku nějaký názor a proto jsem ne se vším souhlasil. Pokud šlo o tenis, i pokud šlo o jiné věci. Ale nechci být konkrétní, nezlobte se."

Bylo v tom něco osobního?
„Ne, vůbec nic, lidsky jsem vůči němu vůbec nic neměl. A opravdu k tomu víc říkat nechci.“

Je pravda, že jste chtěl, aby Petru trénoval někdo jiný než pan Lipták?

„Je pravda, že jsem se o svých názorech bavil s panem Balašem, tehdejším ředitelem prostějovského klubu. Ale ono se to pak vyřešilo samo tím, že pan Lipták z Prostějova odešel. Vrátil se zpět na Slovensko a Petry se ujal trenér Kotyza.“

S tím si rozumíte?
„Od začátku jsme si sedli, nemám s ním vůbec žádný problém. Sám říká, že navazuje na moji práci. Leccos spolu konzultujeme, rozumíme si.“

Jak Petra názorové nesoulady mezi vámi a trenérem Liptákem snášela?
„Nebylo jí to příjemné. Lítala mezi tím. Něco ji učili na tréninku, já ji říkal něco jiného, nebylo to pro ni úplně snadné.“

Jakou roli hrála ve vašich neshodách s trenérem Liptákem vaše otcovská láska k dceři a skutečnost, že po letech společné práce ji přebírá do své péče někdo jiný?
„Samozřejmě že jako otec to tak vnímáte, že vám to dítě někdo bere. A to trochu bolí, to je jasné. Když navíc vidíte, že spousta nadějných tenistů se v tom kritickém věku zasekla a nedotáhla to dál, je váš strach o to větší. Já ten strach měl, to musím přiznat.“

Nehrozil tehdy mezi vámi a Petrou rozkol, jaký nastal mezi otcem a dcerou Záhrobskými?
„To myslím, že ne. Už jsem to srovnání někde četl, ale tam je přece jeden veliký rozdíl. Pan Záhrobský vychovával svou dceru jako budoucí šampionku. On měl jasno v tom, že jeho dcera bude jednou mistryní a za tím si šel. To u nás nepřicházelo v úvahu. My jsme hráli tenis, abychom ho hráli. A až časem se ukázalo, že ta cesta může vést někam dál než jen k tomu, že hrajeme tenis.“

Jak skutečnost, že jste s Petrou trávil čas doma i na kurtu ovlivňovala váš vztah? Neměla vás někdy, řečeno trochu vulgárně, někdy dost?
Vedle sedící maminka Pavla Kvitová: „Táta na ni byl přísný. A když měli jít spolu na trénink, někdy za mnou přišla a řekla mi, ať se táty zeptám, jak dlouhý dnes bude trénink a kdy se vrátíme domů.“

Takže jste nad dcerou držel velmi pevnou ruku?
„Dneska mi řada lidí říká, že jsem to dělal dobře. Když ti lidé tenkrát chodili kolem kurtů, občas mě slýchávali, že na Petru křičím. I babička měla kvůli tomu někdy slzy v očích. Já nevím, no... Volil jsem takovou tu metodu cukru a biče. Na tréninku musí být člověk tvrdší, jinak ničeho nedosáhne.“

Měl jste s ní jako rodič někdy nějaký problém?
„Nevzpomínám si.“

Ani v období puberty?
„Ne. Neexistovalo třeba, že by začala chodit odněkud pozdě domů. Ne proto, že bychom jí to zakazovali, ona o to prostě nestála. Myslím si, že na diskotéce dodnes nikdy nebyla. I na maturitním večírku byla jen chvíli.“

Kvitová ovládla Wimbledon a vybojovala slavnou trofejFoto ČTK/AP
Takže její role anticelebrity, jíž si zejména britská média všimla, není v žádném případě póza...
„Není, vychází to prostě z ní, jaká je. Nikdy ji nebavilo chodit někam tančit nebo si jít sednout. Ve škole byla bezproblémová, nikdy žádné stížnosti na ni nebyly. Ani v době, kdy byla na gymnáziu. Šla s holkama do kina, výjimečně, a pak se vrátila domů.“

Kolem blonďatých holek se přece točí kluci, zvláště na střední škole...
„Ani na to neměla čas. Kamarádila se s holkama i klukama, ale že by někým chodila, to si nepamatuju. Ani na tom gymplu. Možná mi to ušlo, ale to bychom si asi všimli, kdyby začala nějak častěji někam za někým chodit...“

Kde se podle vás v tak nevinném děvčeti vzal ten zabijácký instinkt, díky němuž své soupeřky poráží způsobem, jakým to činí?
„Na kurtu je Petra hodně agresivní. A vždycky taková byla. Když byla malá, stůj co stůj chtěla každou výměnu ukončit vítězným míčkem. V tom jsme ji museli hodně krotit. Úplně nenáviděla, když její soupeřka hrála kopce a když musela během výměny desetkrát přepinknout síť. Tam odsud ten její způsob hry asi pramení.“

Dáváte jí ještě dnes trenérské rady? Nebo už pouze ty ryze otcovské?
„Ale ano, někdy jí řeknu, co si o její hře myslím. Zvláště tehdy, když vím, že se v tom shoduju i s jejím trenérem. Ale dnes už je to všechno hlavně věcí pana Kotyzy. Ona je navíc tak málo doma, že už není kdy o tom mluvit.“

A když se v televizi díváte na její zápasy, spíláte jí na dálku za její chyby?
„Když tu chybu udělá, někdy ano. Když uhraje gem, se ženou u televize jí zatleskáme. A přitom ji pozorujeme, protože z mimiky ve tváři poznáme, jak jí asi zrovna je.“

Stane se podle vás světovou jedničkou?
„Kdysi, když byla kolem třicátého místa, jsem řekl, že se může dostat do nejlepší pětky. Pokud na sobě bude pracovat. Dnes je sedmá.“

Prezident Václav Klaus přijal 7. července na Pražském hradě čerstvou držitelku wimbledonského titulu v ženské dvouhře Petru Kvitovou
Prezident Václav Klaus přijal 7. července na Pražském hradě čerstvou držitelku wimbledonského titulu v ženské dvouhře Petru Kvitovou


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vstoupit do diskuse
1

Aktuální výsledky

Tenis
Články odjinud


Články odjinud