24. května 2007 • 00:00

Musím se s tím poprat

Autor:



PRAHA - Podvečerní linkou ČSA odletěla včera Nicole Vaidišová směr French Open. Do města nad Seinou, kde se loňskou účastí v semifinále definitivně zařadila mezi nejužší tenisovou špičku, si vezla ve dvou kufrech 40 kilo nadváhy, dobrou náladu, ale také obavy. Osmnáctiletá tenistka sama neví, co může po zranění v antukovém světě na dvorcích Rolanda Garrose dokázat. * Jak je na tom vaše zraněné zápěstí, které vám měsíc nedovolilo odehrát jediný zápas a přinutilo vás odhlásit se ze tří turnajů? "Dobře, od soboty už trénuju naplno, všechno je v pořádku. Cítím se stoprocentně zdravá, hraju bez jakékoliv bolesti. Posledních čtrnáct dní jsem pobíhala mezi doktory, ultrazvuky, různým cvičením a tréninkem. Bylo toho dost a nebylo to příjemné." * Měla jste pochybnosti, zda French Open stihnete? "Ne. Už jsem mohla hrát tenhle týden Štrasburk, ale všechno jsme dělali pro to, abych byla stoprocentně připravená na Paříž." * Zdravá možná jste, ale v antukové sezoně jste odehrála pouhé tři zápasy. Jste z toho nervózní? "Jasně, příprava nebyla taková, jak jsem si představovala, ale musím se s tím poprat a podat maximální výkon. Natrénováno mám, zápasy mi možná budou chybět, ale to se dá rychle dohnat." * Loni jste přijela na Roland Garros ověnčená titulem ze Štrasburku. Je ve vás teď trochu nejistoty, jak na tom jste? "Jasně že jo, není to optimální. Ale úspěch už je to, že jsem zdravá a můžu hrát. Posledních pár dní už se vážně cítím dobře a nemusím přemýšlet o tom, jestli mi zápěstí vydrží." * Pro Paříž jste do týmu přijali maséra Pavla Kováče, jenž léta pomáhal Federerovi. Bylo těžké ho přemluvit? "S Pavlem se známe z Fed Cupu, máme dobré vztahy. On už sice nechce tolik cestovat, ale nebyl moc velký problém ho přemluvit. Než přiletí můj fyzioterapeut z Ameriky, objede se mnou pár turnajů." * Loni pro vás French Open znamenalo průlom, hrála jste poprvé grandslamové semifinále. Vzpomenete si na to občas? "Na Paříž budu mít vždycky super vzpomínky a těším se na atmosféru, že si zase zahraju na známých kurtech. Ale není to tak, že bych o tom přemýšlela každý večer před spaním." * Jedete letos obhajovat semifinále, nebo spíš jen zkusit, kam až po zranění dokráčíte? "Určitě to neberu tak, že bych jela hrát zase semifinále. Po zranění nikdy nevím, co se může stát. Hlavně chci zůstat zdravá a odehrát Paříž a Wimbledon bez potíží." * Musíte vytěsňovat z hlavy tlak, že obhajujete spoustu bodů a když prohrajete v úvodních kolech, spadnete v žebříčku ze životního 7. místa hodně dolů? "Vím o tom, ale prostě jsme se smířila s tím, že pokud neobhájím, přijde pád. Ale ty body se dají vždycky zase nahnat. I kdybych vypadla brzy, nebudu z toho dělat velkou vědu." * Tenisté bývají pověrčiví. Když se jim povede turnaj, další rok pak bydlí ve stejném hotelu, chodí do stejných restaurací. Máte to podobné? "Spíš si vybírám hotely podle toho, kde se mi líbí. V Paříži už jsem ve stejném hotelu třetím rokem. Už to tam znám, mám tam klid." * Kolik věcí máte do Paříže sbaleno? Až do přespříští soboty, kdy je finále? "Tak s tímhle problémy nemám. (smích) Vždycky si balím dva kufry a vždycky mám nadváhu. Dneska jsem platila nadváhu čtyřicet kilo, snad by mě vyšlo levněji, kdybych si koupila druhou letenku. (smích)." * Takže vezete i večerní šaty? "Kdepak. Kufr a půl mi vždycky zaberou tenisové věci, v tom zbytku pak někde šouním kabelku a džíny." * Takže máte sedm různých zápasových oblečků, vždy jeden na každý zápas až do finále? "Na hraní mám asi deset šatů, to není problém." * Jak vypadá vaše kolekce pro French Open? "Je stejná jako pro Austrálii, akorát má jiné barvy. Samozřejmě hlavní je oranžová, abych ladila s kurtem." (smích) * French Open opět začíná už v neděli. Líbí se vám tenhle brzký start? "Moc nadšená z toho nejsem. Je to nezvyk, ke grandslamu to nepatří a nikdo to moc nevnímá jako zápasový den. Ale s tím nic nenaděláme." * Poprvé letos budou na French Open odměňovány ženy stejně jako muži. Jste připravená, že se budou hráči do tenistek zase navážet? "Co já s tím? Já už radši nic nekomentuju. (smích). Ale vážně, myslím, že na grandslamech by chlapi měli mít víc peněz, hrají na tři vítězné sety, což by ženská asi nezvládla a stejné peníze si asi ani nezasloužíme. Shodné prize money by měly být na běžných turnajích, kde hrajeme stejnou dobu a sleduje nás stejný počet lidí. Tam bychom si měli být rovní."

Témata: 
Články odjinud


Články odjinud