Jak se z koncentračního tábora stal nejstylovější grandslamový turnaj roku PAŘÍŽ - Francouzským šarmem oslňuje tenisové French Open. Krásné hostesky v bílém, elegantní budova centrálního kurtu, po které se plazí břečťan, cinkot skleniček z útrob restaurace a neumdlévající zástupy diváků. To je kolorit pařížské tenisové slavnosti. Mezi šlechtěnými dámami a pány v tričkách s límečkem procházejí tenisté. Ponožky od antuky, ve tváři zmožený výraz. Co je z tribuny nádherná podívaná, to jsou na kurtu gladiátorské hry. Boloňský lesík je světoznámým centrem lehkých dam a všeho hříchu. Právě v jeho sousedství stojí majestátní areál Roland Garros. Před Francouzi nenazývejte jejich turnaj French Open. Je tak sice známý po celém světě, ale pro ně je to Roland Garros. Kdo byl ale muž, po němž nese jméno největší antukový chrám planety? Slavný letec z první světové války, který dokázal sestřelit během deseti dnů pět německých letadel a stal se legendou. Rovněž se mu přisuzuje vynález kulometu s točivou hlavní, jenž udělal boj v oblacích ještě nebezpečnější. Garros přežil tři roky v německém zajetí, ze kterého utekl, aby padl ve vzdušné bitvě roku 1918. V pouhých třiceti letech. Jeskynní obyvatelé Jeho jméno proslulo po celém světě díky členství v tenisovém klubu Stade France. Když několik let po Garrosově smrti věnoval tenisový klub pozemky na stavbu nového areálu, měl jedinou podmínku - stadion musí nést jméno hrdinného letce a jeho slavného člena. Byly ale také chvíle, kdy by se válečný hrdina styděl za to, pod čím je podepsán. Za druhé světové války udělali nacisté z tenisového areálu koncentrační tábor, kde věznili francouzské židy. "Říkali jsme si jeskynní obyvatelé Roland Garros. Drželi nás ve sklepení, spali jsme na slámě namačkáni jeden na druhém. A když jsme vyšli na denní světlo, ještě jsme mohli vidět na tabulích jména tenistů jako Borotra či Lacoste," píše ve svých pamětech Arthur Koestler, jeden z vězněných. Belmondo a jiní Za ty roky se tenisový areál změnil do podoby nejstylovějšího grandslamu roku. Je jako filmový festival v Cannes, pouze chybějí rudé běhouny. Celebrity však ne. Stálými hosty na pařížské adrese Avenue Gordon-Bennett jsou slavní francouzští herci Pierre Richard či Jean Paul Belmondo. Z krásných žen zahlédnete herečky Catherine Deneuveovou, Juliette Binochetovou či zpěvačku Vanessu Paradisovou. I to vytváří image turnaje v Paříži, městě slavných impresionistů, básníků, prostě umělecké smetánky. French Open tradičně vyrábí na každý ročník trička s novým plakátem na zádech, který jako by vypadl z galerie moderního umění. Umělecký duch k Paříži prostě patří. Vždyť stačí sednout na metro a z tenisového areálu jste za dvacet minut pod Eiffelovkou. Odtamtud už to je jen krok do starých uliček, kde si požitkářští Francouzi dopřávají víno a gurmánské hody v restauracích. Stolky stojí i na chodnících, pokuřuje se, bezstarostně klábosí až do nočních hodin. I o sportu. Pařížané milující sport se každý rok mají na co těšit. Roland Garros je jen jedním z vrcholů. Dalšími jsou dojezd Tour de France na Champs Elysées, tradiční golfový turnaj Open de France či slavný dostihový mítink Prix de l´Arc de Triomphe. Letos přibyl ještě jeden - stovkami milionů diváků sledované mistrovství světa v ragby, které hostí Francie. V dnešních dnech se ale chodí na tenis, který se hraje na terre battue, neboli rozdrcené zemi, jak zní francouzský název pro antuku. *** french open v číslech 15 dní, tedy o jeden déle než všechny ostatní grandslamy, trvá French Open 20 antukových kurtů je umístěno v areálu 110 vozů značky Peugeot zajišťuje dopravu hráčů, trenérů a dalších 250 sběračů míčků působí na kurtech 700 hráčů se každý rok představí na turnaji 1891 v tomto roce se hrál první ročník turnaje 3000 novinářů, komentátorů a členů televizních štábů je každý rok v Paříži 15 109 diváků se vejde na centrální kurt Phillipa Chatriera 416 135 diváků, to je rekord v návštěvnosti French Open, který padl loni 1 000 000 eur si vydělají vítěz a vítězka turnaje 15 264 500 eur rozdělí pořadatelé mezi tenisty na prize money
Témata:
