PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Čtvrtého července 2010 hrál Tomáš Berdych největší zápas kariéry - finále Wimbledonu proti Rafaelu Nadalovi. Jelikož je letos turnaj poprvé posunutý o týden dozadu, šlo tentokrát pouze na 3. kolo. A zvládl ho. Španěla Pabla Andújara předčil ve čtyřech setech 4:6, 6:0, 6:3, 7:6 (3) a může vyhlížet osmifinálového soupeře. Tím bude jeden z Francouzů – buď Gael Monfils či Giles Simon.
Víte, co se stalo 4. července před pěti lety?
„Aha, máte pravdu, moje finále. Je to hezká vzpomínka, ale bylo by ještě hezčí ji oživit.“
K tomu jste po triumfu na Andújarem zase o krok blíž. První sadu jste ale prohrál. Začal jste moc pomalu, nebo vás soupeř zaskočil?
„Nemůžu říct, že by mě nějak zaskočil. Nebyl to pro mě zrovna ideální den, ale o to jsem radši, že se mi ho podařilo zvládnout ve čtyřech setech a nemusel jsem tam ještě trávit víc času.“
Od druhého setu jste začal dominovat. Co se v něm změnilo?
„Víc jsem se sžil s podmínkami (silnějším větrem) a pak už to bylo docela fajn. Chytil jsem prostě lepší rytmus. Ale musím říct, že soupeř hrál na své poměry a na to, že toho na trávě nikdy moc neuhrál, opravdu výborně. O to je výhra cennější. Nemůžu čekat, že budu hrát jenom jednoduchá utkání, která půjdou podle mých not.“
Související články
