A je konec! Radek Štěpánek už nesvede ani jednu ze svých vyhlášených daviscupových bitev. Tenisový hrdina v osmatřiceti letech po dvou operacích zad ukončil kariéru. „Zjistil jsem, že bych nerad riskoval zdraví. Už ho nebudu tlačit za hranu. Budu ho potřebovat do další životní etapy,“ řekl na tiskové konferenci s tím, že tohle rozhodnutí je nevratné. Tenis mu ale rozhodně bude chybět. "I to, jak mě trenér každý den ničil," smál se Štěpánek.
Co vás k tomu kroku vedlo?
„V posledních dnech jsem si musel nalít trošku čistého vína. Čím jsem si procházel za poslední rok, to nebyl vůbec jednoduchý čas. Podíval jsem se na svůj život zeširoka a zjistil jsem, že bych nerad riskoval zdraví do další životní etapy. Došel jsem k rozhodnutí, že v kariéře pokračovat nebudu.“
Bylo to těžké rozhodnutí?
„Celou kariéru jsem se toho dne bál, teď přišel a já to musím akceptovat. Vždycky jsem věděl, že až se jednou probudím a ucítím, že je konec, tak ten konec přijde. No a teď ten den nastal. Vždycky jsem věděl, že tenisová část života je časově omezená, i když bych samozřejmě chtěl, aby trvala co nejdéle. Ale takový je život. Věřím, že mě v něm čeká ještě spousta jiných krásných zážitků. Musel jsem být realistou, abych věděl, co si tělo může a nemůže dovolit. Vždycky jsem bojoval až do posledního dechu, teď už ho nebudu tlačit na hranu, což jsem dělal doposud.“
Kam povedou vaše první kroky v roli tenisového důchodce?
„Na pár dní úplně zmizím. Chci si odpočinout, mít čas přemýšlet jak dál. Nemám teď kam pospíchat. Vždycky jsem spěchal ze zápasu na hotel, z hotelu na letiště, pořád byl v cukuletu. Teď přijde doba nepoznaná, doba klidu. Život je ještě dost dlouhý na to, abych našel, kudy moje kroky teď povedou.“
Co se vám honí hlavou, když se díváte na fotografický průřez svou kariérou?
„Já se na žádné fotky dívat nemusím, to všechno si odnesu ve svém srdci. Hrál jsem odmalička srdcem, bavilo mě to od prvního dne. Děkuju hlavně rodině. Rodičům, kteří mi dali tu šanci, bráchovi, který musel strašně moc obětovat, protože kvůli mému tenisu jsme se mockrát stěhovali…Teď na ně všechny budu mít dost času.“
S kým jste se o tomhle zásadním kroku radil?
„Mluvil jsem o tom samozřejmě se svými nejbližšími, s bývalým kondičním koučem
Markem Všetíčkem
, s nímž jsem prožil fantastických 16 let, s bratrancem Tomášem Krčmou, který se o mě 23 let staral, a taky s profesorem Pavlem Kolářem, který mě léčil. Jim jsem se svěřil. Ale rozhodnutí jsem musel udělat já sám. Muselo to přijít ze mě, z mého srdce.“
Co vám bude nejvíc chybět?
„Určitě zápasový adrenalin, ty gladiátorské boje o vítězství. Vždycky jsem chodil na kurt s tím, že chci vyhrát, to budu taky postrádat, ale i všechno ostatní, co k tomu patří. Trénink, lidi kolem mě, 20 000 diváků na tribunách i to, jak mě trenér každý den drtil na kurtu. Všechno to, co bude zítra už historie.“
Před dvěma týdny jste oznámil konec spolupráce s Markem Všetíčkem, byla to jistá předzvěst? Co se vlastně za těch 14 dnů událo?
„Ty dny, co následovaly potom, jsem si uvědomil, že něco skončilo. I když jsem si to asi nechtěl přiznat. Ale ty další dny pak byly těžký, prázdný. Vzbudil jsem se, a Mára tam nebyl. V půl osmé se nestrečovalo, najednou se netrénovalo, nedělalo se to, na co jsem byl celý život zvyklý. A jedno ráno jsem si prostě řekl, že takhle to dál nejde. Že nemůžu jít za hranu, že nemůžu riskovat, že bych pak nemohl vést aktivní život.“
Už víte, co dál?
„Život nabídne spoustu možností, s Márou Všetíčkem jsme se o tom bavili už před dvěma lety, že bychom mohli spolu zkusit něco předávat dál, nějakou filozofii, kterou jsme razili. Nemusí to být ani v tenisu. S Márou se budeme se určitě přátelit dál, jen mi už nebude ukazovat na hodiny, že bych si měl jít lehnout.“
Rýsuje se vaše trenérská kariéra? Mluví se o tom, že byste mohl koučovat
Djokoviče
, padlo i jméno Kyrgios….
„Spekulace tady vždycky budou. Já mám teď čas se rozhodnout. Tenis byl můj život spoustu let, dneškem to rozhodně nekončí. Rozhlídnu se a uvidíme, kam mě život zavede.“
Je možné, že to bude i mimo tenis?
„Už pár let funguju v jistých projektech, do některých jsem pronikl hlouběji, v některých už i figuruju. Jde o úsporu energie, aditiva do paliv, ekologické mytí aut. To je určitě směr, který mě povede i dál.“
Nebojíte se toho, co vás teď čeká?
„Člověk nikdy nemůže být připravený na konec kariéry. Po tak dlouhé době to bude těžké. Ale já jsem se vždycky snažil umět se od tenisu i odpoutat a v poslední době mi v tom pomáhaly ty zdravotní pauzy, co jsem měl. Ve sportu je hrozně těžké odejít včas. Vždycky jsem tomu dával sto procent a nechtěl jsem končit na šedesáti procentech, Jen bych tak protahoval klinickou smrt, jak se říká.“
Není ani jedno procento naděje, že se vrátíte?
„Vždycky jsem byl muž slova. Když jsem něco řekl, tak k tomu měl důvody a stál si za tím. Do profi tenisu se už nevrátím, ale neříkám, že si třeba zahraju nějaké exhibiční utkání. Tohle rozhodnutí je nevratné, o tom jsem přesvědčený.“
Štěpánek: Nastal den, kdy jsem se probudil a ucítil, že je konec, okomentoval svůj konec kariéry
Video se připravuje ...
