Začít s golfem je prý nejlepší čas tehdy, až člověk začne ztrácet rychlost. Čechoameričan Vratislav Botur, který tohle heslo razí, o tom ví svoje – je mu 87 let a golf hraje už druhým rokem...
Známý je však tento neúnavný veterán žijící v New Yorku především jako propagátor tenisu. A také coby vynálezce gumového tenisového povrchu. Ten si nechal i patentovat.
| Kdo je Freddie Botur |
| - Narodil se v roce 1922 v Místku. - Tenis začínal hrát na ostravských kurtech, jeho spoluhráčem byl i Jiří Parma, pozdější trenér Martiny Navrátilové. - Po útěku do Německa v roce 1948 se začal živit v tenisových klubech jako sparingpartner, později přes Austrálii doputoval do USA a usadil se v New Yorku. - Jako první začal hrát na gumovém povrchu, předchůdci dnešních povrchů. Nechal si ho patentovat za 10 tisíc dolarů. - Provozoval několik tenisových klubů, až v roce 1972 založil klub Tennisport, kde dodnes hrávají John McEnroe, Jim Courier a další legendy. |
Když je John McEnroe v New Yorku a chce si zahrát tenis, pravděpodobně zamíří k němu. Jim Courier taky. A možná se tam potkají s Ájou Vrzáňovou nebo Barbrou Streisandovou. Ti všichni chodí do klubu Tennisport, provozovaného Vratislavem Boturem. Mužem, který před 60 lety emigroval z republiky a přes Německo a Austrálii se dostal až do Ameriky, takže ve své původní vlasti je téměř neznámý.
Jako sparingpartner začal pracovat v Německu. V tom pokračoval i v New Yorku a brzo začal hledat místo, kde by mohl provozovat svůj vlastní klub. Po několika epizodách se usadil na Long Islandu nedaleko řeky, kde na sedmi akrech půdy leží tři desítky kurtů, otevřených i pod střechou.
„Když jsem začínal, zhruba v polovině padesátých let, byl profesionální tenis v New Yorku na dně. Ani ti nejlepší hráči neměli kam jít. Díky tomu jsem měl o klientelu postaráno od začátku,“ vzpomíná Botur.
„Takoví borci jako Robert Redford nebo Dustin Hoffman byli ještě tehdy úplné nuly. Ale vydrželi se mnou a dnes jsou mými přáteli. McEnroa znám od jeho deseti let,“ tvrdí energický muž. Později přijal americké křestní jméno Freddie.
Doba počátků mu však vynesla i víc než jen bohatý telefonní seznam slavných hostí, ale především jeden primát. Jako zřejmě první člověk začal hrát tenis na gumovém povrchu, a může se tak považovat za vynálezce hraní na gumě.
„Byl to předchůdce dnešních taraflexů,“ tvrdí Botur. Svůj nápad si tehdy nechal patentovat a výrobci ho prodal za 10 tisíc dolarů. Nebyly to malé peníze, vždyť turnaj pro 16 elitních Američanů pořádal s dotací jen o pět tisíc dolarů vyšší.
Na originální povrch přišel přitom náhodou, když hrál ve staré zbrojnici na parketách. Ty byly nahnilé a na míčích zanechávaly třísky. Botur tedy povrch chtěl pokrýt gumou, kterou našel v rolích.
Na opačné straně materiálu totiž našel plátno, které bylo pro odrážení míčů ideální. „Měli jsme to v rolích a na speciálních kolečkách, takže do deseti minut jsme mohli kurt nachystat a zase složit,“ vybavuje si vynálezce.
Než se však začal gumový povrch šířit, přišel někdo další s umělou trávou a výrobci si vrhli na tuto alternativu. Také Botur gumu později opustil a dnes jsou kurty v jeho klubu antukové – uvnitř s klasickou evropskou antukou, venku s americkou tvrdší variantou.
Všechny až na jeden. Ten si vyprosil McEnroe, když si stěžoval, že si nemůže zahrát na betonu. „Tak jsem speciálně na jeho přání udělal dvorec po vzoru Flushing Meadows,“ říká provozovatel.
McEnroe mu prý z vděčnosti vystavil šek na 30 tisíc dolarů a dodnes si kurt pochvaluje. „Co my tam navykládáme hodin a hodin! Dáme si kávu nebo steak a probíráme všechno.
Podle Johna je nejlepším hráčem všech dob Federer. Nedávno o tom hovořil. Občas si vezme ze zdi jednu ze starých dřevěných raket, uhodí pár míčů a říká mi: Freddie, s tímhle dřevem nikdo lepší ani být nemohl,“ směje se Botur.
