Rozčarování z něj čišelo. „Moc jsme chtěli uspět, říkali jsme si, že je to šance vrátit náš hokej zpátky výš na hokejovou mapu,“ smutnil kapitán Patrik Eliáš, který litoval i toho, že on osobně promarnil tutové šance...
Co se vám chvíli po zápase honí hlavou?
„Přál bych si, abychom měli znovu šanci další den. Že to není konec... Ale bohužel to je. Ale na to, že jsme včera hráli vyčerpávající zápas s Lotyši, i když to byla naše vina, tak jsme odehráli docela kvalitní utkání. Bylo to vyrovnané. Ve třetí třetině jsem já osobně měl velkou šanci, kdybych ji dal, ten zápas by byl úplně jiný. Je to zklamání, bohužel v poslední době nezvládáme tyhle těžké čtvrtfinálové zápasy zvrátit na naši stranu.“
Mrzí o to víc, že jste i vy měl další skvělé šance?
„Já měl dvě tři kvalitní. Mohl jsem si to trochu přidržet, být trpělivější. Chtěl jsem to dávat rychle, špatně jsem to řešil. To zamrzí, protože se výsledek obrátil proti nám. Uspěchal jsem to. Spíš je někdy třeba to zahrát laxně, podržet si to. Já ten čas na to měl.“
Budete si vyčítat zápas s Lotyšskem, že jste přišli den před bitvou s Finy o sílu?
„Ne, to ne. Myslím, že jsme se cítili všichni docela dobře s těmi Finy. Bruslili jsme více, lépe jsme se doplňovali na ledě, trochu jsme změnili systém. Víc nám to vyhovovalo. Měli jsme ale celkově jenom jednu přesilovku, i tohle hrálo roli.“
Nedávali jste celkově moc gólů. Čím to?
„Když hrajete proti týmům, které hrají zaňďoura a mají skvělé gólmany, tak těch gólů moc nepadá. Jasně, měli jsme jich dali víc, abychom to zápasy měli jednodušší. Nedá se vyhrávat bez gólů, to je pravda.“
Je třeba, aby si český hokej zvykal na hubenější časy?
„To ne, myslím si, že máme skvělé mladé kluky. Ať třeba Krejčí, Fleischmann. A i Pavelec... Kvalita tady do budoucnosti je, i když je pravda, že pak asi za nimi těch dalších dobrých hráčů moc není. Ale je to vývoj, jako v normálním životě – všechno je nahoru, dolů. A věřím, že se ten český hokej zase zvedne nějak. Je to škoda, že tyhle těsné zápasy nejsme schopní zvrátit na naši stranu. Ať už je to o štěstí nebo o čemkoliv jiné. Šance jsme měli...“
Mrzí vás to o to víc, že jste tým vedl jako kapitán?
„Určitě ano. Chtěl jsem uspět i individuálně, protože když každý uspěje individuálně, tak potom ten tým má úspěch. Včera jsme se semkli po zápase. Dneska jsme šli do zápasu pozitivně naladění.Mrzí mě, že jsme neuspěli. Měli jsme kvalitní tým na to, abychom hráli o medaile. Opravdu – byli jsme kousek od toho. Věci se mohly pozitivně otočit k nám, ale nestalo se. Bohužel.
Máte náladu koukat na další průběh?
„Ani nevím. Ani nevím, kdy odletím, ani nad tím nechci přemýšlet. Vím, že druhého začíná NHL, půjdu zpátky do práce... Chviličku odpočinu. A potom zpátky do NHL. Ale je pravda, že tohle nám zůstane ještě dlouho v hlavě, protože kdo ví, jestli se ještě někdy podíváme na olympiádu. Věk letí... Věděli jsme, třeba já, Voky, Jarda (Jágr), že jsme tady měli šanci vrátit český hokej zpátky na hokejovou mapu. A někam výše, aby se znovu mluvilo, že hokej umíme. Škoda, hrozně nás to mrzí.“
I kvůli fanouškům?
„Přesně tak. (smutně) Tohle jsme vnímali od rodin, od kamarádů. Věděli jsme, že lidi chodí nevypsaní do práce, nebo nepracují vůbec. To mrzí o to víc, protože podpora byla velká. My jsme se jí nesmírně vážili. A chtěli jsme hrát o medaile. Je to hrozné zklamání. A škoda, že jsme zklamali i fanoušky a lidi kolem nás.“