Pral se srdnatě, rozhodl se ve skiatlonu riskovat a roztrhnout smečku závodníků. Jenže v horkém jarním dni tahle snaha běžci na lyžích Lukáši Bauerovi nevyšla.
„Ale spíš mi ji překazil pád,“ říkal bronzový medailistka z volné patnáctky, tentokrát sedmý.
Jarní den lákal spíš k opalování. Jak se vám v takovém počasí závodilo?
„S vedrem museli bojovat všichni, bylo strašný. Snažil jsem se nezkazit ani jedno občerstvení. Bylo to náročné, podmínky byly hodně pomalé. Paradoxně se i špatně odráželo. Na trati byla centimetrová vrstvička vody a pod ní led. Nemohl jsem využít svoji techniku založenou na velkém odrazu a dlouhém skluzu. Měl jsem tím trochu problém a nepodařilo se mi trochu odjet.
| ONLINE rozhovor s Lukášem Bauerem » Neděle 17:30 Ptejte se (zatím) bronzového medailisty přímo do Vancouveru |
Takže počasí vám překazilo snahu útočit?
„Výrazně mi ji ztížilo. Ale nechci se vymlouvat na počasí, až do cíle jsem byl na dosah medailí. Tu snahu mi výrazně víc překazil pád na konci předposledního kola. Ze třetí pozice jsem se ve skupince propadl na poslední. Holt to k tomu patří.“
Co se stalo?
„V kopci jsem se chtěl propracovat na čelo skupinky a začít stíhat vedoucího Švéda Olssona. Chtěl jsem bokem předjet. A prostě mi přišlápli lyži. Chyba byla, že jsem ji měl tam, kde mi na ni někdo mohl stoupnout. Klekl jsem si a než jsem se zvedl, ostatní byli kus přede mnou.“
Pádem se zbytek skupinky odtrhnul?
„Tím pádem jsem se dostal kus za skupinu. Na chvíli mě to rozhodilo. Vyvrknul jsem si nohu tak, že mi levá lyže chvíli nejela, srovnával jsem se s tím. Při průjezdu do posledního kola jsem už bojoval s di Centou a Vittozem, ale v rozhodujících chvílích jsem tam nebyl.“
Snažil jste se rozhodnout už na klasické části trati, dlouho jste pole táhl. Hlavně ve druhém kole jste nasadil ďábelské tempo, že?
„Plánoval jsem, že ve druhém okruhu bude potřeba něco udělat, aby se pole roztrhalo a unavilo v klasice. Chtěl jsem riskovat, i když jsem viděl, že podmínky tomu tolik nenahrávají. A když jsem před sebe pustil třeba Colognu, tempo se výrazně snížilo. Takže jsem věděl: Holt do toho půjdu, i kdybych to měl odskákat.“
Litujete nějakého kroku v průběhu závodu?
„Jedině toho pádu, jinak ničeho. Rozhodl jsem se před závodem, že budu riskovat. Kdybych jel v klidu a hlídal si to, pravděpodobně by to skončilo hůř.“
Jak se tedy díváte na sedmé místo?
„Trošku mrzí, byl jsem těsně za medailí. Ale pořád je super. Ano, medaile sice byla nadosah, ale já jsem potvrdil formu, i když mi podmínky nenahrávaly. Na klasice jsem byl nejlepší, to je výborný do štafety i na padesátku. Mělo by se ochladit, snad mi to bude víc vyhovovat.“
|
Očima trenéra Miroslava Petráska
|
