Málem nedojela, jak jí bolely nohy. Ale nakonec to zvládla a slavila druhé zlato! „Ale hrábla jsem si jako snad nikdy v životě,“ vyprávěla chvíli po dojetí cílem Martina Sáblíková, největší česká hrdinka Her. „Jsem totálně mrtvá...“
Snila jste o tom, že získáte tři medaile, z toho dvě zlaté?
„To jsem si nemyslela. Přála jsem si vyhrát nějakou medaili na olympijských hrát, ale že to budou dvě medaile, to mě vůbec nenapadlo.“
Martina Sáblíková má druhé zlato • Foto Barbora Reichová (Sport)
|
Martina Sáblíková to dokázala: Má druhé zlato! » |
| Legenda rychlobruslení Koss: Martina? Unikátní » | |
Česká královna Martina Sáblíková slaví své druhé zlato • Foto Barbora Reichová (Sport)
|
Závod jsme sledovali ONLINE ZDE » |
Jak vám je po těle?
„Bylo to strašné, poslední tří kola? To jsem si myslela, že do cíle ani nedojedu, mě tak strašně všechno bolelo. Hrozně jsem se snažila, nohy mě nechtěly poslouchat. Musela jsem hodně pracovat, abych vůbec dojela. Pak jsem dojela jenom srdcem a Petr (Novák) mě hecoval, že to můžu dokázat. Protože ten čas, co zajela přede mnou Stephania (Beckertová) bylo strašně těžké jet.“
Co jste si o jejím skvělém čase říkala před startem?
„To jsem si říkala, že to nemůžu vůbec jet. Petr (Novák) byl přesvědčený, že se to dá. On mi říkal, že na to mám. Jinak nevím, jestli bych to byla sama schopná odstartovat. Moc mi v tomhle pomohl.“
Kdy jste uvěřila, že se to povedlo?
„Až když jsem projela cílem. Spočítala jsem si, že v posledním kolem nemůžu moc vykápnout, jinak o to zlato přijdu. Rychlejc už to nešlo...“
Radost je asi obrovská, co...
„Nevím, jestli mám radost. Já jsem tak strašně mrtvá, že nevím, co mám dělat. Nejradši bych si šla lehnout a ležela doma... Protože mi bylo strašně špatně, hrábla jsem si jako nikdy v životě. Opravdu jsem hrozně unavená. Jela jsem opravdu na krev. Kdybych měla jet ještě sto metrů, asi bych to nevydržela. Byla jsem hrozně vyčerpaná a jsem ráda, že ten závod už skončil. Byla jsem ráda, že si brusle můžu sundat.“
Máte dvě zlaté medaile. Co se k tomu dá říct?
„Jsem za to strašně ráda. Já jsem myslela, že nedojedu únavou ani k Petrovi.“
Co jste říkala Beckertové v cíli?
„Děkovala jsem jí za ten čas, právě ona mě vytáhla k tomu, abych tady takhle zajela. Jinak já jsem se tak strašně bála, že jsem nešla ani na rozbruslení. Ráno mi nebylo dobře, takže o to víc jsem ráda.“
