Zdeněk Janda
26. února 2010 • 17:48

Blog Zdeňka Jandy: Tohle si Jágr nezasloužil

Vstoupit do diskuse
8
TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Jaromír Jágr už je zpátky doma v Česku a chystá se do Omsku. Zatímco hokejový turnaj pokračuje, slavná osmašedesátka u toho není. A je to škoda. Velká škoda. Už toho bylo napsáno dost o tom, že celý tenhle turnaj, to byla promarněná příležitost z české strany. Takhle silný tým se zase dlouho předlouho nedá dohromady. Navíc měl v brance Tomáše Vokouna, aktuálně možná nejlepšího brankáře NHL.



Hlavně je to škoda i kvůli Jágrovi. Legendární útočník si nezaslouží, aby prožil takový konec v národním týmu. Můžete stokrát říct, že je přejágrováno. Že by se hra neměla stavět na něm. Ale kdo viděl zápasy na vlastní oči, musel to vidět. Právě Jágr mužstvo táhnul. V osmatřiceti letech nebyl zdaleka do počtu. Ukázal, že je prostě pořád nepostradatelný.

Z každého pohybu bylo jasné, že se rve o úspěch týmu. Nechci ho vůbec nějak glorifikovat, ale právě tohle nadšení jsem u jiných neviděl. Ani z Patrika Eliáše, i když jako kapitán odvedl kus práce, to prostě nevyzařovalo. Od něj se čekalo, že mužstvo ofenzivně potáhne. Ale když šlo do tuhého, tým nezachránil. Nevyburcoval ho.

Jaromír Jágr děkuje Tomášovi VokounoviFoto ČTK


Jágr stále suverénně ze všech hráčů strhává kolem sebe největší poprask. A zaslouženě. I ve Vancouveru ukázal, jakou je osobností. Češi na něj museli být právem hrdí, i kanadští novináři, kteří ho předtím zrovna nemilovali, ho tady vyzdvihovali.

O to větší je škoda, jak Ovečkin českou hvězdu sestřelil. I když se Jágr okamžitě zvednul a upaloval bránit, nestihl to. Padnul z toho gól. A symbolicky i padnula síla, která předtím vyzařovala z českého velikána.

Zdeněk Janda, redaktor deníku SportFoto spo
Na klíčový zápas s Finy se sice dal do pořádku, ale bolest ho limitovala, což bylo vidět. Stejně jako se na něm podepsala nerozehranost z úvodní třetiny, kdy kvůli ostudné nedisciplinovanosti spoluhráčů seděl jenom na střídačce...

Když jsem po zápase viděl, jak byl Jágr zkroušený, přiznávám, bylo mi ho líto. Za to všechno, co pro český hokej udělal, si takový konec nezaslouží. On si zaslouží několikaminutový potlesk vestoje. Ale to předbíhám.

Jágr ukázal, že je stále Pan Nepostradatelný. Jsem přesvědčený, že nebýt Ovečkinova výpadu, byl by byl schopný sám rozhodnout čtvrtfinále. Proto bych si přál, aby tenhle zpackaný zápas a celý turnaj nebyl pro něj poslední kapitolou v reprezentaci.

Jágr si zaslouží lepší rozloučení. A český tým ho stále potřebuje. Bylo od něj skvělé slyšet, že národnímu týmu ještě neřekl definitivní sbohem. Už se těším, až zase řekne: „Jdu do války, jdu se bít za stát.“ Protože on se opravdu bije. A stále má na to, aby byl nejlepší. Třeba už na světovém šampionátu v Německu.

Jsem připravený čelit narážkám, že ho zbytečně vychvaluju. Nemyslím si. Za něj mluví činy.

Jaromír Jágr děkuje Tomášovi Vokounovi
Jaromír Jágr děkuje Tomášovi Vokounovi


Vstoupit do diskuse
8
Články odjinud


Články odjinud