7°C
Sparťan Konaté: Proč má 24 sourozenců, proč nemá holku a proč poslouchá Jandu!
Se sympatickým kudrnáčem kakaové pleti Tiémokem Konaté (25) není úplně snadné se domluvit. Jeho rodná francouzština je pro Evropany hodně exotická a angličtina trochu nesmělá. Ale nevadí, je to sympaťák a česky rozumí docela dobře. Jen se ještě stydí mluvit...
Tiémoka si v tradiční líhni vynikajících afrických fotbalistů v Pobřeží slonoviny vyhlédl fotbalový agent Dalibor Lacina a jeho tým. Hráče kontaktovali, slovo dalo slovo a v roce 2012 přiletěl mladý fotbalista do Sparty na hostování.
Trenérům se jeho rychlost a šikovnost líbila, takže na Letné zůstal. Timi je na Spartě považován za velký talent, a pokud naplní naděje do něho vkládané, vyroste z něho vynikající ofenzivní záložník.
Dalibor Janda
Sedíme s fotbalistou a mluvčím AC Sparta Praha Ondřejem Kasíkem ve VIP prostorech letenské arény a sledujeme, jak specialisté upravují trávník. Tiémoko říká, že se mu ve Spartě i v Česku moc líbí.
Není to ale rozhodně typ, doplňuje sparťanský mluvčí, který by ve volném čase vymetal bary a diskotéky. „Alkohol vůbec nepiju, nechybí mi a jako správný sportovec samozřejmě ani nekouřím,“ prozrazuje na sebe Tiémoko.
Na otázku, jak relaxuje ve volném čase, s úsměvem prozrazuje, že nejraději odpočívá doma v pronajatém bytě na Smíchově. Leží v posteli, sleduje filmy nebo poslouchá muziku.
„Nejradši mám Dalibora Jandu, můj kamarád a spoluhráč Kostík (Zimbabwan Costa Nhamoinesu), který už mluví výborně česky, mi občas přeloží, o čem se v jeho písničkách zpívá, je to zábavný,“ říká s úsměvem.
Holku nemám
Fotbalista navštěvuje intenzivní kurzy češtiny a rozumí naší mateřštině už velmi dobře, jen je stydlivý, když má sám mluvit česky. Přitom pro většinu cizinců obtížné »ř« už zvládá docela dobře!
Na radu, že by mu ve studiu češtiny určitě pomohlo, kdyby si našel českou holku, se jen stydlivě usmívá: „To máte asi pravdu, ale mám málo času a taky jsem ještě mladej kluk na nějakou vážnou známost.“
Rodina Hujerových
Jeho rodina, která si početností v ničem nezadá s Hujerovými ze slavné komedie Marečku, podejte mi pero, za ním v Praze ještě nebyla. Není divu, náklady na letenky z Abidžanu do Prahy by byly hodně vysoké.
Tiémokův táta muslimského vyznání má totiž čtyři manželky a i s Tiémokem celkem úctyhodných 25 dětí! „Moji nejbližší jsou ale jen maminka a moje dvě sestry, další bratři a sestry jsou mně trochu vzdálenější,“ přiznává fotbalista a dodává, že kultura, zvyklosti a životní styl v Česku a jeho rodném Pobřeží slonoviny jsou diametrálně odlišné.
Kopačky pro chudé
Na rodnou hroudu, která je podstatně chudší než naše končiny, nezapomíná. Stejně jako jiní výborní fotbalisté, co se prosadili v zahraničí, se vrací domů a pro mladé talenty vždycky něco přiveze. Teď tam třeba poveze po sezoně kopačky a nějaké fotbalové oblečení.
V létě se pak chystá na dovolenou do Pobřeží slonoviny, těší se na své blízké. „Jsem s nimi sice docela často na netu, voláme si přes skype, ale osobní setkání je přece jen něco jiného,“ říká.
Na otázku, zda sní, že si jednou zahraje v nějakém evropském velkoklubu, skromně klopí zrak: „Teď přece hraju za velkoklub! Kdo by neměl sny… Ale já jsem teď spokojený ve Spartě a udělám všechno proto, abych se tady prosadil... a třeba abychom se dostali do Ligy mistrů.“
Tramvaj
Na místní podnebí si už zvykl a relativní zima proti jeho domovině mu nedělá problémy. „U nás je v zimě i v létě horko, třeba i 40 stupňů... Tady je to lepší. Že bych si ale nějak oblíbil sníh a mráz, to zase ne.“
Na otázku, zda na zimních soustředěních vybíhá s ostatními na běžky, kroutí hlavou: „Kdepak, to není nic pro mě... Naštěstí v zimě už nejezdí Sparta za přípravou na hory, ale do tepla a to mi samozřejmě vyhovuje...“
Na tréninky většinou jezdí tramvají nebo metrem, občas ho sveze autem kamarád Costa. „Je mi to celkem jedno, lidi jsou v pohodě a docela často mě fanoušci i poznají a chtějí si třeba potřást rukou, nebo mi řeknou něco povzbudivého, je to fajn,“ říká fotbalista.
Stejně jako na počasí si zvykl už i na českou stravu. „Nejradši mám sice kuřecí maso, těstoviny a pizzu, v Česku jsem ale přibral i místní dobroty, chutná mi hlavně guláš s knedlíky. Ale to v plné přípravě není zrovna nejlepší potravina...“ usmívá se.
