Čtvrtek 28. března 2024
Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána
Oblačno, déšť 14°C

Zpověď zdrceného trenéra veslaře Plocka (†22): V Praze neměl kamarády

Autor:

Odchod velké naděje českého sportu naprosto zdrtil jeho bývalého trenéra Milana Šurého (56), který skifaře Michala Plocka (†22) připravil do »velkého světa« a přivedl k medailím. Blesku poskytl exkluzivní rozhovor.

Michal hrával jako malý kluk hokej. Jak se vám podařilo ho zlanařit k vodě?
„Bydleli jsme kousek od sebe. Když jsme se na hokeji potkali s jeho tátou Otou, navrhl jsem mu, ať zkusí veslování. Po několika trénincích se rozhodl. Hokejovou výstroj mu rodiče prodali.“

Začínal v uherskohradišťské Moravii, pak jste založili vlastní klub Slovácko. Proč?
„Na vesláku byl od žáčků. Výsledky se pohybovaly okolo 6. místa. Protože jsem poznal, že může být velice dobrý, vytvořili jsme domácí podmínky. Doma měl posilovnu, loď. Protože řeka Morava je kousek od jejich domu, postavili jsme loděnici a založili kvůli němu Veslařský klub Slovácko. Počátek byl v provizoriu ve stavebních buňkách, firmy pomohly koupit lodě. Ty jsme vozili k vodě na kárce. Pak přišly výsledky. Michal začal porážet domácí garnituru a následně se dostavily světové výsledky.“

Trenér Šurý měl k Plockovi blízko.
Trenér Šurý měl k Plockovi blízko.

V roce 2011 byl osmý na juniorském MS v Anglii, o rok později už byl mistrem světa. Jak jste ho motivoval?
„Když jsme se z Anglie vraceli, v autě jsem ho připravoval na to, že to ještě o 4-5 vteřin vylepšíme, ať se snaží a pojedeme o medaile. Celý rok skutečně tvrdě dřel. Nejprve vyhrál mistrovství Evropy ve Slovinsku, poté juniorské MS v Bulharském Plovdivu. Byl šťastný. Byl to jeho sen. Dohodli jsme se, že pak přejde do Dukly Praha, což se stalo.“

Trénoval jste ho osm let. Jaký jste měli vztah?
„Jako otec a syn. Vždy poslechl, vše odtrénoval. Jen jednou fňukal a měl slzy na krajíčku. Byl dost uzavřený, chvilkami vážnější, ale jinak milý, příjemný kluk. Veslováním žil, byl to jeho smysl života. Před každým velkým závodem byl tak soustředěný, že se třepal. V autě jsem vždycky vymýšlel něco na rozveselení, aby se odreagoval. Třeba písničky. Zajímavé je, že na lodi byl ďábel a na suchu se pohyboval jako šnek. Proto jich několik dostal a jednoho měl přilepeného i na lodi.“

Prý si vzal život. Napadá vás, co ho za takovým rozhodnutím vedlo?
„To se už nikdo nedozví. Miloval domácí zázemí, maminčinu stravu. Když v roce 2014 zemřela, hodně ho to zasáhlo. Vyhrál pro ni i jeden závod. Myslím, že mu to vše v Praze chybělo. Do Dukly šel asi moc brzy. Problém měl i v tom, že v Praze neměl důvěrné kamarády. Jen přítelkyně a ty vztahy taky nedopadly… Nedal nic znát, ale muselo ho něco moc zasáhnout. Nechápu to. Měl všechny předpoklady pro velké výsledky. Byl srdcem našeho klubu a navždy jím zůstane. Momentálně ještě stále nevěřím, že je to pravda a tvrdá realita. Chceme vystavit novou loděnici s názvem Loděnice Michala Plocka .“