7°C
Saslong, italská hrozba všech sjezdařů: Je to jako jízda do pekla!
Zezdola vypadá tak nevinně. Uhlazená sněhová deka s pár kopečky, to by sjel každý. Omyl, nesjel! Saslong v italské Val Gardeně, který pravidelně patří k hrozbám světového poháru v alpském lyžování, je cestou do pekla! Sebemenší chybička vede přinejlepším do nemocnice.
Jižní Tyrolsko na severu Itálie… Krajem se vane vůně vyuzeného špeku, chuť místních jablek zná celá Evropa, víno je lahodné. Věřte, nějaká ta lahvinka po večerech padla. Místní ale milují i adrenalin, vrcholky Dolomity nejde přehlédnout. A na »svěťák« do Val Gardeny přijde každý rok asi 70 tisíc fanoušků.
Někomu to číslo vyrazí dech, mě se poprvé zastavilo srdce u úvodního skoku na špici Saslongu. Po výstupu z lanovky se nezdálo, že na této hraně krátce po startu závodníci přesahují rychlost 100 km/h. Mně se ovšem podlamovala kolena. „To není ta nejprudší část sjezdovky,“ upozorňoval Karl Mussner, bývalý kouč trojnásobné olympijské medailistky Italky Isolde Kostnerové, který vedl prohlídku trati.
Malé pootočení vše objasnilo. Za prudkým kopcem, který Karl nazýval rovinkou, nebylo nic, jen domečky v údolí. Postupným přibližováním se obzor neměnil, až jsem dorazil na konec. Hleděla mi do očí jáma do pekla. Nesnáším výšky, udělalo se mi zle. „Tak tady to je,“ připomněl prošedivělý chlapík s úsměvem.
Nepoděkoval jsem mu, v hlavě mi burácel alarm, jak se asi dostanu dolů. Sklon… Nebyl to sklon, místní Italové říkají té hrůze Stěna. Stačí se doma podívat na zeď, pak pochopíte.
Sjezdovka Saslong – Val Gardena (Itálie)Start: 2249 m. n. m. |
A ti blázni na černé sjezdovce nebrzdí, naopak chtějí, aby jeli co nejrychleji! Jansrud, Svindal a další tady vyletí v rychlosti přes 130 km/h pět metrů do vzduchu, dopadnou asi za sedmdesát metrů. Šílenost!
Saslong je ovšem záludný v něčem jiném. Jde o sérii kopečků ve střední části nazývaných Velbloudí hrby. Závodníci toho začínají mít dost (nechápu, že až tady), povrch je zvlněný a jakákoliv chybička může stát život. Ošklivý pád tu loni ukončil sezonu jednomu z nejlepších Matthiasu Mayerovi.
Pokud závodníci nebezpečný úsek »přežijí«, mohou se pomalu těšit do cíle. Ten je zasazen do útulného údolí, kam jsem se nakonec dostal. Brzdil jsem, jak to šlo a trvalo mi to více než hodinu. Ne dvě minuty, jako těm svalnatým horám masa bez hranic oblečených do barevných kombinéz. Upozorňuji, že normální člověk tenhle krásný sport dělat nemůže!
Závodníkům hoří lyže pod nohama!Kdo tenhle extrémní sport nesleduje, nemá ani páru, co šílení lyžaři ve sjezdu podstupují. Největší riziko ve Val Gardeně nepředstavují sedmdesátimetrové skoky, ale nerovnosti a únava materiálu. Lyže závodníků v cíli doslova hoří pod nohama! „Skluznice se často spálí, někdy i boční část, která je spojená s hranami,“ upozorňuje český závodník Jan Hudec, jenž ještě loni oblékal kanadskou kombinézu. Při ranním tréninku pečlivě zkoumal všechny záludnosti, nakonec se ale na trať kvůli riziku zranění nevydal. „Musím do toho jít postupně,“ přikyvoval. Vrací se totiž po zhruba dvouleté pauze, kdy léčil operovaná kolena. Má je tak zdevastovaná, že mu do nich lékaři už celkem třináctkrát řezali! Přesto se chce bronzový medailista ze Soči opět dostat do formy a reprezentovat Česko na mistrovství světa ve Sv. Mořici a na olympijských hrách v jihokorejském Pchjongčchangu. |
