7°C
Otec Koukalové poráží rakovinu a fandí na MS. Střevo jsem po tátovi, říká česká hvězda
PŘÍMO Z RAKOUSKA | Čekal na ni a pak jí na tvář vlepil otcovskou pusu. Pro útěchu. I když se Gabriela Koukalová (27) pár let bála, že o tátu Karla (64) kvůli rakovině přijde, dál jí u trati drží palce.
Tehdy jí bylo pět let. V Novém Městě, kde byla s rodiči na soustředění, si hrála u potoka. „On na mě zapomněl a přišel na to až za několik hodin. Jela jsem s kyblíkem v ruce stopem přes celé město,“ vzpomíná Gábina a dobře si uvědomuje, po kom má všechnu tu roztržitost, zapomnětlivost a nedochvilnost.
„Vím, že jsem v některých věcech po něm. Od narození jsem střevo. Mají to všichni z tátovy strany. Asi genetická záležitost,“ dodává.
Vytáčela ho
Karel Soukal, který trénoval biatlon v Chorvatsku, Polsku a naposled Srbsku, v současnosti ještě na půl úvazku působí na jabloneckém sportovním gymnáziu. Jeho svěřenkyní byla několik let i jeho dcera, kterou koučoval s manželkou Gabrielou. Ne vždy bez emocí.
„Když jsem tlačil na pilu, špatně to snášela. Jako moje dítě si ke mně dovolila víc než cizí děti,“ říká na rovinu Karel Soukal. A Gábi to nepopírá: „Čím víc se vytáčel, tím víc mě to bavilo. Jako trenér to se mnou neměl lehký.“
Strach o tátu
Před pár lety jí ale zatrnulo. Ukázalo se, že tatínek trpí rakovinou jater. „Už jsme ani nevěřili, že by to mohl zvládnout. Několik let je těžce nemocný a jsem ráda, že je to teď lepší,“ přiznala před rokem Gábina.
A i aktuálně se podle informací Blesku daří panu Soukalovi zdravotně dobře. Každopádně útok zákeřné choroby změnil pohled biatlonistky na život a teď se těší z toho, že jí otec může fandit i přímo v Hochfilzenu, kam přijel ve čtvrtek. A že v sobotu spolu oslaví krásné 65. narozeniny.
„Gábina nám dělá jen radost. Má tři medaile, to je velký úspěch," pochválil dceru, o které sice říká, že má své nešvary, jako jsou pozdní příchody, ale jeinak je prý vzorná.
