9°C
Kiki a Maki? Zapomeňte! Teď jsou tu beachvolejbalistky Kája a Mája
Nový beachvolejbalový pár se žene na výsluní. Karolína Řeháčková (29) je členka společnosti nadprůměrně inteligentních lidí Mensa a Magdalena Dostálová (22) má za bratra olympijského medailistu Josefa Dostála. Obě už nějaký čas válčí na beachvolejbalových kurtech společně. Momentálně jsou třetí nejlepší dvojicí v Česku a usilují o místo ve Světové tour.
Magdaleno, vy máte slavného bráchu. Od olympiády v Riu, kde Josef získal dvě medaile, se zájem musel upřít i na vás.
MAGDALENA: „Musím říct, že je to znát. Navíc jsem díky tomu dostala pár příležitostí, třeba vystoupení na vyhlášení Kanoisty roku. Lidi se mě občas ptají, jestli mi to nevadí. Když on je ta velká persona a my jsme jen ty ségry (smích). Ale nevadí. My jsme se ségrou přejícné, máme s bráchou skvělý vztah.“
Váš bratr je mistr světa v kanoistice, otec zase kanoistický trenér. Co vy a voda?
MAGDALENA: „Kanoistiku rozhodně přenechám tátovi a bráchovi. Když jsem byla malá, asi mě do lodě i posadili, ale dnes bych se v ní nejspíš už neudržela. Cvakla bych se při nejbližší příležitosti.“
Vy jste, Karolíno, členkou společnosti Mensa pro lidi s výjimečně vysokým inteligenčním kvocientem. Jak jste to v sobě objevila?
KAROLÍNA: „Rodiče si kdysi nechali dělat testy a poslali na ně mě i bráchu. Moc si to nepamatuju, byla jsem malá, vyplnila jsem tam nějaké křížky a bylo to. Jezdívali jsme pak všichni na mensovní setkání, to bývala obrovská sranda. Od rána do večera se tam hrály bojové hry, luštily se křížovky. S bráchou jsme z toho byli nadšení.“
Ve škole jste asi musela excelovat v matematice nebo logice, ne?
KAROLÍNA: „Bavila mě fyzika, ta mi vždycky šla. Matika spíš průměr. Ale dost dobře se mi učily jazyky. Přijela jsem třeba do Dominikánské republiky a za chvíli jsem se tam domluvila.“
Co jste dělala v Dominikánské republice?
KAROLÍNA: „Maminka tam má cestovní kancelář. Takže jsem poznala trochu jiný kout světa, byla to obrovská zkušenost. Když tam člověk jede na dovolenou, je to ráj na zemi, ale když tam pracuje, vidí všechnu tu chudobu. Je to velká lekce o tom, že svět není takový, jak se zdá.“
To vypadá, že vás tam potkalo nějaké velké dobrodružství…
KAROLÍNA: „Spoustu! Nepřeberně. Snažil se mě tam přepadnout čtrnáctiletý černoušek. Vždycky jsem si říkala, že jsem trénovaná sportovkyně a zvládnu se ubránit. Nakonec jsem byla ráda, že jsem toho čtrnáctiletýho kluka, co vážil asi 50 kilo, trochu přeboxovala a utekla. Od té doby vím, že proti normálnímu chlapovi bych v té situaci byla bez šance. Je to šok, když člověk vyleze ve svém vlastním bytě ze sprchy a někdo tam stojí.“
Při cestách využíváte bezplatný způsob ubytování zvaný couchsurfing. To je u sportovců dost netradiční, ne?
KAROLÍNA: „Ale je to super věc, obrovsky tak ušetříme náklady! Navíc je to fajn. Současně poznáváme místní kulturu, bydlení, stravování...“
Nikdy vás tohle bydlení nezklamalo?
KAROLÍNA: „Naopak! Jednou jsme takhle přespávaly v Jižní Koreji. Ten kluk nám dal kód ke svému bytu s tím, že jde na párty a přijde až v noci. A ráno jen napsal: Sorry, nestihl jsem to. Ještě to tu táhneme… A ať prý prostě zabouchneme dveře. Docela jsme koukaly, ta obrovská důvěra nás překvapila. Byl to hezký byt, měl tam počítače, drahé zařízení.“
Beachvolejbal v Česku proslavila dnes už neexistující dvojice
Kiki
a
Maki
. Jak se bude říkat vám, až se prosadíte?
MAGDALENA: „Už jsme o tom přemýšlely. Budeme Kája a Mája.“
