Velká pardubická - 125. Velká pardubická - ONLINE PŘENOS - 11. října 2015 16:50
Ukončeno
125. Velká pardubická
Přenos se aktualizuje automaticky
Touto informací se s vámi loučím. Děkuji za pozornost a přeji příjemný zbytek neděle.
Byl zveřejněn čas vítěze. 8:55,29 min, jedná se o nový traťový rekord!
Výsledky prokázaly dlouhodobý trend. Sebelepší zahraniční jezdec na sebelepším domácím koni ve Velké pardubické obvykle žádný výsledek neudělá. I když třeba vyhraje nějaký rámcový dostih. Je to zajímavé, možná poněkud kruté, ale stále to platí.
Konečné pořadí
1. Nikas (ž. Marek Stromský)
2. Ribelino (ž. Pavel Kašný)
3. Zarif (ž. Josef Bartoš)
4. Universe of Gracie (ž. Jan Faltejsek)
5. Rabbit Well (ž. Josef Váňa ml.)
6. Kasim (ž. Marcel Novák)
7. Lorain (ž. Jaroslav Myška)
8. Modena (ž. Dušan Andrés)
9. Templář (ž. Kevin Guignon)
10. Pasquini Rouge (ž. Gordon Duchene)
11. Klaus (ž. Raffaele Romano)
12. Orix (Vlastislav Korytář)
ostatní nedokončili
Výrok dostihové komise:
Jistě 3 3/4 – 3 1/2 – 2 1/2.
1. Nikas (ž. Marek Stromský)
2. Ribelino (ž. Pavel Kašný)
3. Zarif (ž. Josef Bartoš)
4. Universe of Gracie (ž. Jan Faltejsek)
5. Rabbit Well (ž. Josef Váňa ml.)
6. Kasim (ž. Marcel Novák)
7. Lorain (ž. Jaroslav Myška)
8. Modena (ž. Dušan Andrés)
9. Templář (ž. Kevin Guignon)
10. Pasquini Rouge (ž. Gordon Duchene)
11. Klaus (ž. Raffaele Romano)
12. Orix (Vlastislav Korytář)
ostatní nedokončili
Výrok dostihové komise:
Jistě 3 3/4 – 3 1/2 – 2 1/2.
Josef Váňa ml. říká, že start s Rabbit Wellem se neobešel úplně bez problémů, ale zvládli to. Uznal, že závod ztratili po chybě na Velké vodě, kde málem spadli.
Universe of Gracie zopakoval čtvrté místo z minulého roku. Žokej Jan Faltejsek tak propásl možnost stát se prvním českým jezdcem v historii, který vyhrál Velkou 4x za sebou. Přesto je s výkonem koně spokojený.
Druhý Ribelino potvrdil očekávání, že na to i přes své mládí má. Do příštích let bude patřit k velkým favoritům. Samozřejmě pokud zůstane zdravý. Žokej Pavel Kašný, v 46 letech nejstarší účastník dostihu, doufá, že se s tímto koněm v budoucnu dočká vysvěného triumfu.
Na počest vítěze se hraje státní hymna České republiky.
V prostoru cíle probíhá dekorování vítěze a předávání cen dalším umístěným.
Podle údajů GPS vítězný Nikas uběhl 6870 metrů, jeho dva pronásledovatelé o 20 metrů méně.
Majitel Nikase, pan Petr Kupka, je dojatý a těžko hledá slova.
Cílem nakonec proběhlo 12 koní. Čeká se na výrok dostihové komise.
Stromský dále říká, že Nikas byl výborně připraven. Podle svých slov komplikaci na Popkovickém skoku očekával a tak se jí dokázal vyhnout.
Žokej Marek Stromský se tak dočkal svého premiérového triumfu. Při své 13. účasti v 41 letech. Dává najevo obrovskou radost.
Strhující boj 4 koní v cílové rovince se rozhodl zhruba v její polovině. Nikas získal dostatečný náskok, který mohl poslední desítky metrů kontrolovat.
Za ním Ribelino, Zarif a Universe of Gracie. Pátý s odstupem Rabbit Well.
CÍL
Nejvíce sil ukázal Nikas a stává se překvapivým vítězem!
Nikas, Ribelino, Universe of Gracie a Zarif si to rozdají v cílové rovině!
30
Poslední překážka!
29
Dopředu se dere Nikas.
28
Zarif udělal chybu.
27
Velký Havlův skok tentokrát pole neprotřídil a jdeme na dráhu!
25
Velký anglický skok, řev tribun a pole se dělí na dvě skupiny. Slabší odpadají.
23
Na čele stále Universe of Gracie, ale koně jsou stále ve skupině.
20/21
Velké zahrádky v pohodě.
18
Rabbit Well na konci pole nechal ve Velké vodě zadní nohy, ale pokračuje dál.
17
Hadí příkop překonalo zbylých 13 koní bez potíží.
15
Gauner Danon vyhodil ze sedla Bulhara Ferhanova na dropu.
14
Na Poplerově skoku bez překvapení.
13
Střední část dostihu je poklidná. Na čele Universe of Gracie.
10a
Prodloužený Taxis bez potíží.
Pokračuje 14 koní, v balíku jsou i volní koně, kteří můžou způsobit velký problém.
10
Amaragon padá na Anglickém skoku.
6
Na odběhu od Popkovického skoku kůň bez jezdce doslova narazil do Peintre Abstrait a žokej Chan je na zemi!
6
Popkovický skok zamíchal polem! Padlo několik koní, mezi nimi Sokol, Al Jaz a Sherardo.
4
Na Taxisu padli poslední dva koně, kteří ho překonávali. Nebrius a Pareto. Nejprve Nebrius, Pareto přes něj poté přepadl. Koně jsou v pořádku.
4
Náběh na Taxis!
2
První dvě překážky naprosto bez potíží.
Je odstartováno!
Koně jsou v prostoru startu! Startérka si je nyní postupně řadí.
Koně se pomalu přesunují ke startu. Atmosféra na závodišti houstne.
Podle sázkových kursů je největším favoritem Rabbit Well (2,5:1), následován Universe of Gracie (3,5:1) a Zarifem (4:1).
Po nezbytném "očichání" skoku ho všichni účastníci bez problémů překonali.
Koně se řadí na zkušební skok. Jeho absolvování je podmínkou pro připuštění ke startu.
Legendární jezdec a trenér, v sedle čtyřnásobný vítěz Velké, Václav Chaloupka očekává vyrovnaný závod s bojem v cílové rovině a nemá žádného favorita.
Tribuny i prostory na stání jsou opět napěchované. Návštěva se zcela jistě bude pohybovat kolem 30 000 diváků.
Začíná slavnostní přehlídka účastníků před hlavní tribunou. Koně přivádí poslední vítězka, klisna Orphee des Blins, toho času již v dostihovém důchodu.
Trenér Jiří Kousek, který ještě loni Universe of Gracie sám jezdil, je moc rád, že tak výborný jezdec, jakým Jan Faltejsek je, se pro letošek rozhodl právě pro tohoto koně. Doufá, že letos spolu dosáhnou velkého úspěchu.
Universe of Gracie měl údajně v nedávné době drobný zdravotní problém. Nyní by ale měl být v naprostém pořádku a 100% připraven.
Majitel Zarifa, pan Ivo Köhler, který vlastní také trojnásobného vítěze Tiumena, říká, že oba koně jsou povahově úplně jiní, přesto se v přípravě na závod chovají podobně.
Josef Váňa st. letos pouze v pozici trenéra. Prohlásil, že pro úspěšný start Rabbit Wella udělali v tréninku maximum.
Pozor, jedna změna ve startovní listině! Místo původně nahlášeného žokeje Toma Cannona pojede koně s č. 13, Peintre Abstrait, žokej Cevin Chan.
Do startu Velké pardubické zbývá zhruba 35 minut. Poslední rámcový dostih se odběhl před čtvrtou hodinou. Vše nyní směřuje k vrcholu celého roku.
Na pardubické závodiště dnes zavítal i jeden z nejlepších světových žokejů všech dob, Ital Frankie Dettori. V rozhovoru prohlásil, že překážkoví jezdci jsou podle něj v podstatě blázni, on by se neodvážil. Zároveň uvedl, že navštívit Velkou pardubickou bylo jeho dlouholetým snem, který si letos splnil. Obrovská čest pro Velkou pardubickou!
Aktuální počasí v Pardubicích: Oblačno, 9 stupňů, nepříjemné nárazy větru. Mohlo by to být lepší, ale běhalo se i v mnohem horších podmínkách. Na to, že hrozilo větší chladno, to ještě dopadlo docela dobře.
Že skutečně lze neodstartovat i do důležitého dostihu, právě předvedl v druhém nejvýznamnějším dnešním dostihu, Ceně Labe, kůň Love the Win. První truc ho ještě donutili rozchodit a dostal se tak na místo startu, tam však zůstal stát. Uvidíme, jak se k tomu ve Velké postaví Rabbit Well.
Kurs Velké pardubické
Kurs dostihu čítá celkem 31 různorodých překážek.
č. 1 – Živý plot
120 cm vysoký a 130 cm široký živý plot s 80 cm vysokým dřevěným břevnem na odskokové hraně. Skok pro zahřátí. Moderní historie Velké nepamatuje pád na této překážce.
č. 2 – Živý plot s příkopem
130 cm vysoký a 290 cm široký živý plot s nízkým dřevěným břevnem na odskokové hraně, následovaný krátkým 60 cm hlubokým příkopem. Opět skok na rozehřátí, avšak jeho podcenění může přinést fatální následky. Právě zde skončila pouť Registany za 3. vítězstvím v řadě v roce 2005.
č. 3 – Malý vodní příkop
Nejmenší z trojice vodních příkopů. 300 cm široký a 60 cm hluboký příkop, který se dá v případě nouze proběhnout. Před modernizací v 90. letech byl tvořen betonovou hlubokou "vanou" s ostrými hranami a patřil mezi nebezpečné skoky. Dnes hrozí riziko pouze z podmáčených hran, díky kterým je nutné odskakovat s dostatečnou rezervou. Padá se zde minimálně.
č. 4 – Velký Taxisův příkop
Nejslavnější překážka dostihu. Skáče se pouze jednou za rok, právě při Velké pardubické. 150 – 160 cm vysoký a 180 cm široký živý plot je následován 400 cm dlouhým příkopem o hloubce 100 cm a pozvolným nástupem. Celková šířka překážky je tak 580 cm. A to je stav po modernizaci. Před rokem 1994 byl příkop o metr delší, o metr hlubší a měl ostrou hranu, o kterou si nezkušení koně v historii často přivodili vážná až smrtelná zranění. Modernizace udělala z překážky mnohem bezpečnější skok, bohužel na úkor obtížnosti. Navíc dnešní koně jsou mnohem kvalitněji připravené a na počátku dostihu mají dostatek sil, takže v současné době se na Taxisu padá jen velmi málo.
č. 5 – Irská lavice
Atypická překážka, která dělá mnoha koním velké potíže, ač není nebezpečná. 200 cm vysoký a 450 cm široký val ohraničený z obou stran metrovými příkopy. Nedá se zdolat jedním skokem, musí se na ni vyjít a na druhé straně zase sejít. Dá se zde ztratit mnoho času, případně pohřbít závod. Některé koně tato překážka vystraší natolik, že ji odmítnou přejít.
č. 6 – Popkovický skok
Podle mnoha odborníků nejobtížnější překážka Velké. Překážku tvoří 130 cm vysoký a 200 cm široký živý plot s nízkým břevnem na odskokové hraně, následovaný 200 cm širokým příkopem. Její záludnost spočívá v tom, že ihned po doskoku musí koně ostře zatočit doprava. Mnozí jezdci ji tak najíždějí šikmo, čímž si skok prodlužují a zároveň můžou omezit další koně. Například v roce 1998 zde došlo k hromadnému pádu 8 koní způsobenému řetězovou reakcí po vybočení jednoho a zaváhání druhého koně.
č. 7 – Francouzský skok
Dva živé ploty oddělené příkopem. Živé ploty jsou 120, resp. 130 cm vysoké a 110 cm široké. Příkop mezi nimi je také široký 110 cm. Nachází se za lesíkem, takže diváci na závodišti na ni nevidí. Kdysi se na ni najíždělo z oranice, dnes je před ní dlouhý travnatý odskokový pás, který překážce výrazně obral na obtížnosti.
č. 8/9 – Malé zahrádky
První dvojskok dostihu. Dva živé ploty 130 cm vysoké a 150 cm široké, mezi kterými je 8,5metrová mezera, kterou koně vyplňují dvěma kroky. Překážka se musí najet ve správném tempu, jinak hrozí, že kůň druhý plot nezdolá. Častý strašák hlavně zahraničních koní, kteří takový typ překážky ze světa neznají.
č. 10 – Anglický skok
Překážka, jejíž obtížnost spočívá v příkopu před živým plotem, ne za ním. Před příkopem se nachází 70 cm vysoké dřevěné břevno, příkop samotný je široký 150 cm, následný živý plot je široký 120 cm. Patří mezi jednodušší skoky, na kterém se v podstatě nepadá. Touto překážkou končí úvodní část Velké pardubické.
Následuje průběh velkým prostranstvím, tzv. náměstím, kde je nutné správně objet několik točných bodů. To například v roce 2008 nezvládl Amant Gris, který sice doběhl do cíle první, ale byl po právu diskvalifikován pro nedodržení kursu, když jeden z točných bodů objel ze špatné strany a o několik metrů si tak zkrátil trať.
č. 10a – Prodloužený Taxisův příkop
Nachází se vedle Velkého Taxisu a má zhruba dvoutřetinovou velikost svého slavného "bratra". Živý plot je vysoký 130 cm, široký 200 cm a na odskokové hraně stojí 80 cm vysoké břevno. Následný příkop je hluboký pouze 20 cm, ale je dlouhý 200 cm. Skok se navíc často neskáče úplně rovně, ale drobně šikmo. Přestože nepatří mezi technicky obtížné skoky, téměř každý rok zde dojde k nějakému pádu.
č. 11 – Živý plot s příkopem
Živý plot je 130 cm vysoký, 170 cm široký a na odskokové hraně je 60 cm vysoké břevno. Následuje 200 cm širký a 60 cm hluboký příkop. Tato překážka koním nedělá potíže.
č 12 – Živý plot – seskok
Na první pohled jednoduchá překážka. 120 cm vysoký a 130 cm široký živý plot s 60 cm vysokým břevnem na odskokové hraně. Její obtížnost spočívá v poloze doskokové plochy, která je o 50 cm níže, než je odskok. Kůň, který si toto neuvědomí, může mít problémy a tzv. ztratit nohy. Stává se to ale minimálně.
č. 13 – Živý plot
130 cm vysoký i široký živý plot s 80 cm vysokým břevnem na odskokové hraně. Pro koně oddechový skok. Nepamatuji zde potíže.
č. 14 – Poplerův skok
80 cm vysoké dvojbradlí. To je celá tato překážka, avšak její jednoduchost je její největší "zbraní". Koně ji mají tendenci podcenit. Jméno získal podle slavného meziválečného jezdce, dvojnásobného vítěze Velké, kpt. Rudolfa Poplera, který právě na tomto skoku v roce 1932 tragicky zahynul v jednom rámcovém dostihu. V roce 1991 zde padl fenomenální Železník, avšak neutekl od žokeje Josefa Váni st., byl znovu nasednut a svoji stíhací jízdu dovedl ke svému čtvrtému vítězství.
č. 15 – Drop
Dvoumetrový seskok přímo před tribunami. V minulosti před ním koně téměř zastavovaly a scházely ho. S narůstající rychlostí dostihu narostla obtížnost této překážky, neboť se běžně skáče z tempa. Občas tak zde některý kůň vyhodí jezdce ze sedla.
č. 16 – Kamenná zeď
Oddechová překážka před tribunami před obtížnou fází dostihu. 180 cm široká a 85 cm vysoká zeď, na kterou se nabíhá z oranice. Někteří mazaní jezdci využívají tenký travnatý pás podél bariéry, aby ušetřili síly svého koně.
č. 17 – Hadí příkop
Největší a nejobtížnější vodní překážka. Kdysi jezdce vyloženě děsila, neboť byla hluboká téměř 2 metry a obrostlá vodními rostlinami. Po modernizaci v 90. letech má pevné dno, minimální hloubku a z původní obtížnosti tak zůstala pouze šířka 450 cm a hlavně o 70 cm nižší doskok oproti odskoku. Pokud se nenajíždí příliš pomalu, tak se zde již téměř nepadá, i přesto, že jde po delší době o velký skok a koně již nejsou zrovna čerství.
č. 18 – Velký vodní příkop
400 cm široký a 45 cm hluboký vodní příkop, který se dá bezpečně proběhnout, je již jen stínem kdysi velmi obávané překážky. Přesto nepatří mezi lehké skoky. Kůň se musí odrazit ve správný okamžik a nenechat na doskoku v příkopu zadní nohy, taková situace často končí pádem. V minulosti šlo o druhou nejtěžší překážku Velké díky rozbahněným okrajům a velké hloubce.
č. 19 – Malý Taxisův příkop
Poslední a nejmenší z trojice "Taxisů" v kursu. Živý plot je 140 – 150 cm vysoký a 200 cm široký, na odskokové hraně je 60 cm vysoké břevno. Následný příkop je široký 170 cm a mělký. Překážka obvykle nedělá problémy, neboť v těchto fázích se začíná opět zrychlovat a skáče se tak z dobrého tempa.
č. 20/21 – Velké zahrádky
Nachází se vedle Malých zahrádek a jde o stejný dvojskok. Jediným rozdílem je, že se skáče v opačném směru a mezera mezi živými ploty je o 0,5 metru delší.
č. 22 – Suchý příkop
Jednoduchý příkop s bílým odskokovým břevnem, široký 300 cm a hluboký 90 cm. V minulosti chybělo odskokové břevno, takže se stávalo, že si kůň příkopu jednoduše nevšiml. Dnes se zde vůbec nepadá. Je to druhá překážka kursu, na kterou diváci z tribun nevidí.
č. 23 – Steeplechase skok
Steeplechase skoky nahradily proutěné překážky, neboť se nedají proskočit. Je vysoký 130 cm a široký 60 cm. Nachází se ihned po výběhu z lesíka na travnaté dráze. V tomto úseku jezdci zkouší nástupy a testují, jak je na tom kdo se silami. Takže se tu obvykle běhá velmi rychle.
č. 24 – Živý plot "U hangáru"
Název je odvozen polohou, neboť jde o překážku nejblíž hangárům na přilehlém letišti. Jedná se o 130 cm vysoký i široký živý plot. 60 cm před ním se nachází 80 cm vysoké odskokové břevno. Nachází se v táhlé zatáčce, což je vzhledem k rychlému tempu a boji o pozice příčinou nepříliš častých pádů.
č. 25 – Velký anglický skok
Začátek poslední obtížné fáze dostihu. Překážka bývá záludná hlavně za mokra. Tvoří ji 150 cm vysoký a 160 cm široký živý plot, 60 cm před ním se stojí 80 cm vysoké odskokové břevno. Obtižnost překážky tvoří doskok, neboť doskoková plocha je o 40 cm výše než odskoková a koně zde na doskoku často podkluzují. Za mokra se tento problém ještě násobí a v kombinaci s úbytkem sil zde dochází často k pádům.
č. 26 – Suchý příkop "mezi břízkami"
240 cm široký příkop s 50 cm vysokým odkokovým břevnem. Hlavním úkolem je neškobrtnout a udržet tempo. I přes únavu koní se zde nepadá.
č. 27 – Velký Havlův skok
Poslední těžká překážka kursu. 140 cm vysoký a 190 cm široký živý plot s 80 cm vysokým odskokovým břevnem ve vzdálenosti 50 cm před plotem, následovaný 250 cm širokým mělkým příkopem. Obtížnost skoku spočívá nejen v jeho velikosti, ale i v pozici v kursu, koně jsou již hodně unaveni. Navíc před překážkou běží koně dlouhý úsek oranicí, která je ještě více vysílí, obzvláště za mokra. Pády jsou zde poměrně časté. Překážka je pojmenována po dlouholetém obětavém správci závodiště.
č. 28 – Steeplechase skok
Steeplechase skoky nahradily proutěné překážky, neboť se nedají proskočit. Je vysoký 130 cm a široký 60 cm. Nachází se na travnaté dráze a koně si zde chystají pozici na finiš. Každá chyba tak stojí mnohem více než dosud.
č. 29 – Steeplechase skok
Platí pro něj to samé, jako pro překážku č. 28.
č. 30 – Steeplechase skok
Stejné parametry jako odstatní steeplechase skoky. Je to poslední překážka kursu, na začátku cílové roviny. Chyba udělaná zde se již nedá dohnat. Velkou sportovní tragédii způsobila tato překážka (tehdy ještě proutěná) v roce 1967. Bělka Lukava měla obrovský náskok, avšak pád na této překážce ji připravil o jasné vítězství.
Kurs dostihu čítá celkem 31 různorodých překážek.
č. 1 – Živý plot
120 cm vysoký a 130 cm široký živý plot s 80 cm vysokým dřevěným břevnem na odskokové hraně. Skok pro zahřátí. Moderní historie Velké nepamatuje pád na této překážce.
č. 2 – Živý plot s příkopem
130 cm vysoký a 290 cm široký živý plot s nízkým dřevěným břevnem na odskokové hraně, následovaný krátkým 60 cm hlubokým příkopem. Opět skok na rozehřátí, avšak jeho podcenění může přinést fatální následky. Právě zde skončila pouť Registany za 3. vítězstvím v řadě v roce 2005.
č. 3 – Malý vodní příkop
Nejmenší z trojice vodních příkopů. 300 cm široký a 60 cm hluboký příkop, který se dá v případě nouze proběhnout. Před modernizací v 90. letech byl tvořen betonovou hlubokou "vanou" s ostrými hranami a patřil mezi nebezpečné skoky. Dnes hrozí riziko pouze z podmáčených hran, díky kterým je nutné odskakovat s dostatečnou rezervou. Padá se zde minimálně.
č. 4 – Velký Taxisův příkop
Nejslavnější překážka dostihu. Skáče se pouze jednou za rok, právě při Velké pardubické. 150 – 160 cm vysoký a 180 cm široký živý plot je následován 400 cm dlouhým příkopem o hloubce 100 cm a pozvolným nástupem. Celková šířka překážky je tak 580 cm. A to je stav po modernizaci. Před rokem 1994 byl příkop o metr delší, o metr hlubší a měl ostrou hranu, o kterou si nezkušení koně v historii často přivodili vážná až smrtelná zranění. Modernizace udělala z překážky mnohem bezpečnější skok, bohužel na úkor obtížnosti. Navíc dnešní koně jsou mnohem kvalitněji připravené a na počátku dostihu mají dostatek sil, takže v současné době se na Taxisu padá jen velmi málo.
č. 5 – Irská lavice
Atypická překážka, která dělá mnoha koním velké potíže, ač není nebezpečná. 200 cm vysoký a 450 cm široký val ohraničený z obou stran metrovými příkopy. Nedá se zdolat jedním skokem, musí se na ni vyjít a na druhé straně zase sejít. Dá se zde ztratit mnoho času, případně pohřbít závod. Některé koně tato překážka vystraší natolik, že ji odmítnou přejít.
č. 6 – Popkovický skok
Podle mnoha odborníků nejobtížnější překážka Velké. Překážku tvoří 130 cm vysoký a 200 cm široký živý plot s nízkým břevnem na odskokové hraně, následovaný 200 cm širokým příkopem. Její záludnost spočívá v tom, že ihned po doskoku musí koně ostře zatočit doprava. Mnozí jezdci ji tak najíždějí šikmo, čímž si skok prodlužují a zároveň můžou omezit další koně. Například v roce 1998 zde došlo k hromadnému pádu 8 koní způsobenému řetězovou reakcí po vybočení jednoho a zaváhání druhého koně.
č. 7 – Francouzský skok
Dva živé ploty oddělené příkopem. Živé ploty jsou 120, resp. 130 cm vysoké a 110 cm široké. Příkop mezi nimi je také široký 110 cm. Nachází se za lesíkem, takže diváci na závodišti na ni nevidí. Kdysi se na ni najíždělo z oranice, dnes je před ní dlouhý travnatý odskokový pás, který překážce výrazně obral na obtížnosti.
č. 8/9 – Malé zahrádky
První dvojskok dostihu. Dva živé ploty 130 cm vysoké a 150 cm široké, mezi kterými je 8,5metrová mezera, kterou koně vyplňují dvěma kroky. Překážka se musí najet ve správném tempu, jinak hrozí, že kůň druhý plot nezdolá. Častý strašák hlavně zahraničních koní, kteří takový typ překážky ze světa neznají.
č. 10 – Anglický skok
Překážka, jejíž obtížnost spočívá v příkopu před živým plotem, ne za ním. Před příkopem se nachází 70 cm vysoké dřevěné břevno, příkop samotný je široký 150 cm, následný živý plot je široký 120 cm. Patří mezi jednodušší skoky, na kterém se v podstatě nepadá. Touto překážkou končí úvodní část Velké pardubické.
Následuje průběh velkým prostranstvím, tzv. náměstím, kde je nutné správně objet několik točných bodů. To například v roce 2008 nezvládl Amant Gris, který sice doběhl do cíle první, ale byl po právu diskvalifikován pro nedodržení kursu, když jeden z točných bodů objel ze špatné strany a o několik metrů si tak zkrátil trať.
č. 10a – Prodloužený Taxisův příkop
Nachází se vedle Velkého Taxisu a má zhruba dvoutřetinovou velikost svého slavného "bratra". Živý plot je vysoký 130 cm, široký 200 cm a na odskokové hraně stojí 80 cm vysoké břevno. Následný příkop je hluboký pouze 20 cm, ale je dlouhý 200 cm. Skok se navíc často neskáče úplně rovně, ale drobně šikmo. Přestože nepatří mezi technicky obtížné skoky, téměř každý rok zde dojde k nějakému pádu.
č. 11 – Živý plot s příkopem
Živý plot je 130 cm vysoký, 170 cm široký a na odskokové hraně je 60 cm vysoké břevno. Následuje 200 cm širký a 60 cm hluboký příkop. Tato překážka koním nedělá potíže.
č 12 – Živý plot – seskok
Na první pohled jednoduchá překážka. 120 cm vysoký a 130 cm široký živý plot s 60 cm vysokým břevnem na odskokové hraně. Její obtížnost spočívá v poloze doskokové plochy, která je o 50 cm níže, než je odskok. Kůň, který si toto neuvědomí, může mít problémy a tzv. ztratit nohy. Stává se to ale minimálně.
č. 13 – Živý plot
130 cm vysoký i široký živý plot s 80 cm vysokým břevnem na odskokové hraně. Pro koně oddechový skok. Nepamatuji zde potíže.
č. 14 – Poplerův skok
80 cm vysoké dvojbradlí. To je celá tato překážka, avšak její jednoduchost je její největší "zbraní". Koně ji mají tendenci podcenit. Jméno získal podle slavného meziválečného jezdce, dvojnásobného vítěze Velké, kpt. Rudolfa Poplera, který právě na tomto skoku v roce 1932 tragicky zahynul v jednom rámcovém dostihu. V roce 1991 zde padl fenomenální Železník, avšak neutekl od žokeje Josefa Váni st., byl znovu nasednut a svoji stíhací jízdu dovedl ke svému čtvrtému vítězství.
č. 15 – Drop
Dvoumetrový seskok přímo před tribunami. V minulosti před ním koně téměř zastavovaly a scházely ho. S narůstající rychlostí dostihu narostla obtížnost této překážky, neboť se běžně skáče z tempa. Občas tak zde některý kůň vyhodí jezdce ze sedla.
č. 16 – Kamenná zeď
Oddechová překážka před tribunami před obtížnou fází dostihu. 180 cm široká a 85 cm vysoká zeď, na kterou se nabíhá z oranice. Někteří mazaní jezdci využívají tenký travnatý pás podél bariéry, aby ušetřili síly svého koně.
č. 17 – Hadí příkop
Největší a nejobtížnější vodní překážka. Kdysi jezdce vyloženě děsila, neboť byla hluboká téměř 2 metry a obrostlá vodními rostlinami. Po modernizaci v 90. letech má pevné dno, minimální hloubku a z původní obtížnosti tak zůstala pouze šířka 450 cm a hlavně o 70 cm nižší doskok oproti odskoku. Pokud se nenajíždí příliš pomalu, tak se zde již téměř nepadá, i přesto, že jde po delší době o velký skok a koně již nejsou zrovna čerství.
č. 18 – Velký vodní příkop
400 cm široký a 45 cm hluboký vodní příkop, který se dá bezpečně proběhnout, je již jen stínem kdysi velmi obávané překážky. Přesto nepatří mezi lehké skoky. Kůň se musí odrazit ve správný okamžik a nenechat na doskoku v příkopu zadní nohy, taková situace často končí pádem. V minulosti šlo o druhou nejtěžší překážku Velké díky rozbahněným okrajům a velké hloubce.
č. 19 – Malý Taxisův příkop
Poslední a nejmenší z trojice "Taxisů" v kursu. Živý plot je 140 – 150 cm vysoký a 200 cm široký, na odskokové hraně je 60 cm vysoké břevno. Následný příkop je široký 170 cm a mělký. Překážka obvykle nedělá problémy, neboť v těchto fázích se začíná opět zrychlovat a skáče se tak z dobrého tempa.
č. 20/21 – Velké zahrádky
Nachází se vedle Malých zahrádek a jde o stejný dvojskok. Jediným rozdílem je, že se skáče v opačném směru a mezera mezi živými ploty je o 0,5 metru delší.
č. 22 – Suchý příkop
Jednoduchý příkop s bílým odskokovým břevnem, široký 300 cm a hluboký 90 cm. V minulosti chybělo odskokové břevno, takže se stávalo, že si kůň příkopu jednoduše nevšiml. Dnes se zde vůbec nepadá. Je to druhá překážka kursu, na kterou diváci z tribun nevidí.
č. 23 – Steeplechase skok
Steeplechase skoky nahradily proutěné překážky, neboť se nedají proskočit. Je vysoký 130 cm a široký 60 cm. Nachází se ihned po výběhu z lesíka na travnaté dráze. V tomto úseku jezdci zkouší nástupy a testují, jak je na tom kdo se silami. Takže se tu obvykle běhá velmi rychle.
č. 24 – Živý plot "U hangáru"
Název je odvozen polohou, neboť jde o překážku nejblíž hangárům na přilehlém letišti. Jedná se o 130 cm vysoký i široký živý plot. 60 cm před ním se nachází 80 cm vysoké odskokové břevno. Nachází se v táhlé zatáčce, což je vzhledem k rychlému tempu a boji o pozice příčinou nepříliš častých pádů.
č. 25 – Velký anglický skok
Začátek poslední obtížné fáze dostihu. Překážka bývá záludná hlavně za mokra. Tvoří ji 150 cm vysoký a 160 cm široký živý plot, 60 cm před ním se stojí 80 cm vysoké odskokové břevno. Obtižnost překážky tvoří doskok, neboť doskoková plocha je o 40 cm výše než odskoková a koně zde na doskoku často podkluzují. Za mokra se tento problém ještě násobí a v kombinaci s úbytkem sil zde dochází často k pádům.
č. 26 – Suchý příkop "mezi břízkami"
240 cm široký příkop s 50 cm vysokým odkokovým břevnem. Hlavním úkolem je neškobrtnout a udržet tempo. I přes únavu koní se zde nepadá.
č. 27 – Velký Havlův skok
Poslední těžká překážka kursu. 140 cm vysoký a 190 cm široký živý plot s 80 cm vysokým odskokovým břevnem ve vzdálenosti 50 cm před plotem, následovaný 250 cm širokým mělkým příkopem. Obtížnost skoku spočívá nejen v jeho velikosti, ale i v pozici v kursu, koně jsou již hodně unaveni. Navíc před překážkou běží koně dlouhý úsek oranicí, která je ještě více vysílí, obzvláště za mokra. Pády jsou zde poměrně časté. Překážka je pojmenována po dlouholetém obětavém správci závodiště.
č. 28 – Steeplechase skok
Steeplechase skoky nahradily proutěné překážky, neboť se nedají proskočit. Je vysoký 130 cm a široký 60 cm. Nachází se na travnaté dráze a koně si zde chystají pozici na finiš. Každá chyba tak stojí mnohem více než dosud.
č. 29 – Steeplechase skok
Platí pro něj to samé, jako pro překážku č. 28.
č. 30 – Steeplechase skok
Stejné parametry jako odstatní steeplechase skoky. Je to poslední překážka kursu, na začátku cílové roviny. Chyba udělaná zde se již nedá dohnat. Velkou sportovní tragédii způsobila tato překážka (tehdy ještě proutěná) v roce 1967. Bělka Lukava měla obrovský náskok, avšak pád na této překážce ji připravil o jasné vítězství.
Tzv. černými koni dostihu by měli být jediný zahraniční účastník, Francouz Pasquini Rouge, a také klisna Modena.
Pasquini Rouge je 7letý valach, svěřenec trenéra Patrice Quintona. Je to bezesporu kvalitní kůň se solidními výsledky. V letošních 8 startech 2x zvítezil, včetně závodu Crystal Cupu ve švýcarském Frauenfeldu na 5000 metrů. Otázkou je, jak se vyrovná s pro něj absolutně neznámým prostředím, což je klíčovým faktorem u každého zahraničního koně. Žokej Jordan Duchene je jeho stálým jezdcem.
Modena je 8letá klisna, svěřenkyně trenéra Stanislava Popelky. V letošních 3 startech, vždy v kvalifikacích, obsadila 3. a 4. místo, jednou padla. V sedle pojede nejzkušenější současný český jezdec, žokej Dušan Andrés. Ten ji jezdil celou minulou sezónu, ale letos na ní ještě neseděl. Ve Velké má Modena premiéru.
Pasquini Rouge je 7letý valach, svěřenec trenéra Patrice Quintona. Je to bezesporu kvalitní kůň se solidními výsledky. V letošních 8 startech 2x zvítezil, včetně závodu Crystal Cupu ve švýcarském Frauenfeldu na 5000 metrů. Otázkou je, jak se vyrovná s pro něj absolutně neznámým prostředím, což je klíčovým faktorem u každého zahraničního koně. Žokej Jordan Duchene je jeho stálým jezdcem.
Modena je 8letá klisna, svěřenkyně trenéra Stanislava Popelky. V letošních 3 startech, vždy v kvalifikacích, obsadila 3. a 4. místo, jednou padla. V sedle pojede nejzkušenější současný český jezdec, žokej Dušan Andrés. Ten ji jezdil celou minulou sezónu, ale letos na ní ještě neseděl. Ve Velké má Modena premiéru.
Největší favorité
Letošní ročník nemá vyloženého favorita. Několik odborníků se vyjádřilo,že letos může opravdu vyhrát kdokoliv. Přesto je několik koní, u kterých jsou šance na vítězství větší než u ostatních. Patří mezi ně především vítězové kvalifikací.
Rabbit Well
9letý valach, svěřenec trenéra Josefa Váni, má letos velmi dobrou sezónu. Ze 6 startů 4x zvítězil, včetně srpnové kvalifikace. Rozhodně patří mezi nejlepší koně v poli a pokud odstartuje, má velké šance na výborné umístění. Právě start je u tohoto tvrdohlavého koně alfou a omegou úspěchu. I v této sezóně, kdy se již poněkud zklidnil, v jednom dostihu zůstal stát na startu a odmítl se hnout. Ve Velké dosud nestartoval. V sedle pojede žokej Josef Váňa ml., kterému se ve Velké dosud moc nedařilo a právě letos to bude chtít prolomit.
Universe of Gracie
10letý valach, svěřenec trenéra Jiřího Kouska, má také výbornou sezónu. Ze 4 startů 2x zvítězil, včetně květnové kvalifikace, 1x byl druhý a 1x třetí. Kůň, kterého jeho dnešní jezdec, žokej Jan Faltejsek, dlouho odmítal a nepovažoval ho za koně do Velké. Loni však překvapil 4. místem (s žokejem Jiřím Kouskem) a Jan Faltejsek, který vyhrál poslední 3 ročníky s Orphee des Blins, se před letošní Velkou vyjádřil, že Universe of Gracie konečně vyzrál a má může uspět. S vynikajícím jezdcem v sedle se šance ještě zvyšují. Ve Velké startuje podruhé, při svém prvním startu loni doběhl čtvrtý.
Zarif
8letý valach, další ze svěřenců trenéra Josefa Váni, který má ve Velké tradičně silnou ekipu. Zarif letos běžel pouze 2x, ale oba starty proměnil ve vítězství, včetně červnové kvalifikace. To z něj dělá dalšího adepta na výborné umístění. Obzvlášt, když v jeho sedle bude pravděpodobně nejlepší současný český překážkový jezdec, žokej Josef Bartoš. Zarifa vedl v obou letošních startech a při svých možnostech volby si do Velké vybral právě tohoto koně, takže v něm vidí velký potenciál. Velmi silná dvojice, se kterou se musí počítat. Ve Velké se dosud Zarif představil jednou, loni doběhl šestý v sedle s žokejem Markem Stromšíkem.
Klaus
10letý valach, svěřenec trenéra Čestmíra Olehly, je pravděpodobně nejzkušenějším koněm z okruhu favoritů. Letos však nepodával vyrovnané výkony. Startoval pouze 2x, v červnové kvalifikaci doběhl až na 13. místě, před měsícem však již v kvalifikaci skončil 2. a naznačil, že i letos se s ním musí počítat. Velkou nevýhodou je však skutečnost, že v jeho sedle pojede jezdec, který s ním ještě nikdy žádný dostih neabsolvoval. Velmi dobrý italský žokej Raffaele Romano nemá na Velkou pardubickou dobré vzpomínky. Při několika účastech dokončil nejlépe na 15. místě. Klaus se Velké pardubické zúčastnil již 4x. V roce 2011 byl zadržen, v roce 2012 dokončil na 9. místě, poslední dva ročníky však bojoval o vítězství a obsadil shodně 3. místa. Zkušenosti s dostihem jsou jeho velkou devízou.
Al Jaz
9letý valach, svěřenec trenéra Jana Blechy, sice loni skončil ve Velké na 2. místě, když Orphee des Blins podlehl až po tuhém boji, avšak jeho letošní sezóna je mírně řečeno nevýrazná. Startoval 3x, vždy v kvalifikacích pro Velkou. V květnu padl, v červnu doběhl šestý a v srpnu byl zadržen. Nad jeho aktuální formou tak visí velký otazník. Přesto ho bookmakeři řadí do širšího okruhu favoritů. Žokej Josef Sovka je jeho stálým jezdcem a podle jeho slov měl Al Jaz v poslední době velmi dobré výkony v tréninku. Otázkou je, na co to bude stačit. Al Jaz dosud startoval ve Velké dvakrát. Předloni byl zadržen, loňské 2. místo již bylo zmíněno.
Ribelino
7letý valach, svěřenec trenéra Stanislava Kováře, patří mezi benjamínky Velké, avšak výkony v sezóně ho řadí do okruhu favoritů na velmi dobré umístění. Ze 3 startů 2x zvítězil, květnovou kvalifikaci dokončil na 2. místě. Otázkou však bude, jak si poradí s délkou, kterou dosud nikdy neběžel. Málokterý kůň uspěje ve Velké hned při svém prvním startu. Zkušený žokej Pavel Kašný jezdí Ribelina celou sezónu. Jak již bylo zmíněno, ve Velké tento kůň dosud nestartoval.
Letošní ročník nemá vyloženého favorita. Několik odborníků se vyjádřilo,že letos může opravdu vyhrát kdokoliv. Přesto je několik koní, u kterých jsou šance na vítězství větší než u ostatních. Patří mezi ně především vítězové kvalifikací.
Rabbit Well
9letý valach, svěřenec trenéra Josefa Váni, má letos velmi dobrou sezónu. Ze 6 startů 4x zvítězil, včetně srpnové kvalifikace. Rozhodně patří mezi nejlepší koně v poli a pokud odstartuje, má velké šance na výborné umístění. Právě start je u tohoto tvrdohlavého koně alfou a omegou úspěchu. I v této sezóně, kdy se již poněkud zklidnil, v jednom dostihu zůstal stát na startu a odmítl se hnout. Ve Velké dosud nestartoval. V sedle pojede žokej Josef Váňa ml., kterému se ve Velké dosud moc nedařilo a právě letos to bude chtít prolomit.
Universe of Gracie
10letý valach, svěřenec trenéra Jiřího Kouska, má také výbornou sezónu. Ze 4 startů 2x zvítězil, včetně květnové kvalifikace, 1x byl druhý a 1x třetí. Kůň, kterého jeho dnešní jezdec, žokej Jan Faltejsek, dlouho odmítal a nepovažoval ho za koně do Velké. Loni však překvapil 4. místem (s žokejem Jiřím Kouskem) a Jan Faltejsek, který vyhrál poslední 3 ročníky s Orphee des Blins, se před letošní Velkou vyjádřil, že Universe of Gracie konečně vyzrál a má může uspět. S vynikajícím jezdcem v sedle se šance ještě zvyšují. Ve Velké startuje podruhé, při svém prvním startu loni doběhl čtvrtý.
Zarif
8letý valach, další ze svěřenců trenéra Josefa Váni, který má ve Velké tradičně silnou ekipu. Zarif letos běžel pouze 2x, ale oba starty proměnil ve vítězství, včetně červnové kvalifikace. To z něj dělá dalšího adepta na výborné umístění. Obzvlášt, když v jeho sedle bude pravděpodobně nejlepší současný český překážkový jezdec, žokej Josef Bartoš. Zarifa vedl v obou letošních startech a při svých možnostech volby si do Velké vybral právě tohoto koně, takže v něm vidí velký potenciál. Velmi silná dvojice, se kterou se musí počítat. Ve Velké se dosud Zarif představil jednou, loni doběhl šestý v sedle s žokejem Markem Stromšíkem.
Klaus
10letý valach, svěřenec trenéra Čestmíra Olehly, je pravděpodobně nejzkušenějším koněm z okruhu favoritů. Letos však nepodával vyrovnané výkony. Startoval pouze 2x, v červnové kvalifikaci doběhl až na 13. místě, před měsícem však již v kvalifikaci skončil 2. a naznačil, že i letos se s ním musí počítat. Velkou nevýhodou je však skutečnost, že v jeho sedle pojede jezdec, který s ním ještě nikdy žádný dostih neabsolvoval. Velmi dobrý italský žokej Raffaele Romano nemá na Velkou pardubickou dobré vzpomínky. Při několika účastech dokončil nejlépe na 15. místě. Klaus se Velké pardubické zúčastnil již 4x. V roce 2011 byl zadržen, v roce 2012 dokončil na 9. místě, poslední dva ročníky však bojoval o vítězství a obsadil shodně 3. místa. Zkušenosti s dostihem jsou jeho velkou devízou.
Al Jaz
9letý valach, svěřenec trenéra Jana Blechy, sice loni skončil ve Velké na 2. místě, když Orphee des Blins podlehl až po tuhém boji, avšak jeho letošní sezóna je mírně řečeno nevýrazná. Startoval 3x, vždy v kvalifikacích pro Velkou. V květnu padl, v červnu doběhl šestý a v srpnu byl zadržen. Nad jeho aktuální formou tak visí velký otazník. Přesto ho bookmakeři řadí do širšího okruhu favoritů. Žokej Josef Sovka je jeho stálým jezdcem a podle jeho slov měl Al Jaz v poslední době velmi dobré výkony v tréninku. Otázkou je, na co to bude stačit. Al Jaz dosud startoval ve Velké dvakrát. Předloni byl zadržen, loňské 2. místo již bylo zmíněno.
Ribelino
7letý valach, svěřenec trenéra Stanislava Kováře, patří mezi benjamínky Velké, avšak výkony v sezóně ho řadí do okruhu favoritů na velmi dobré umístění. Ze 3 startů 2x zvítězil, květnovou kvalifikaci dokončil na 2. místě. Otázkou však bude, jak si poradí s délkou, kterou dosud nikdy neběžel. Málokterý kůň uspěje ve Velké hned při svém prvním startu. Zkušený žokej Pavel Kašný jezdí Ribelina celou sezónu. Jak již bylo zmíněno, ve Velké tento kůň dosud nestartoval.
V Pardubicích právě začíná dnešní program, jehož vyvrcholením je právě Velká pardubická. Dlouho nebylo na Velkou tak chladno. V Pardubicích je aktuálně pouhých 5 stupňů, ale aspoň neprší a fouká pouze minimálně. Podle vyjádření by měla být dráha v dobrém stavu, nijak tvrdá, což je dobře pro zdraví koní.
Zajímavosti 125. Velké pardubické
Vítězové posledních 6 ročníků, Tiumen a Orphee des Blins, jsou již v dostihovém důchodu.
Ze startujících koní žádný Velkou pardubickou dosud nevyhrál. Ať tedy zvítězí kdokoliv, bude to jeho premiéra a největší úspěch v kariéře.
Josef Váňa st. tentokrát nelhal, když po loňské Velké poněkolikáté v životě prohlásil, že tato byla jeho poslední. Letos již na startu není a je velmi málo pravděpodobné, že se ještě někdy v sedle ukáže. Jeho jezdecká kariéra již definitivně skončila a pokračuje pouze jako trenér.
Na startu je pouze jeden zahraniční kůň. To je nejmenší počet od roku 2011.
Naopak v sedlech bude celkem 7 zahraničních jezdců a dá se očekávat, že v příštích letech bude situace podobná. Kvalitních českých jezdců se splněnými kvalifikačními podmínkami je nedostatek a výchova nové generace se dosud nedaří.
Žokej Dušan Andrés odstartuje již do své 21. Velké pardubické, což je suverénně nejvíce mezi aktivními jezdci. Je zároveň jedním z pouhých dvou jezdců české a československé historie, který dokázal vyhrát jak překážkovou Velkou pardubickou, tak klasické rovinové České derby.
Ve startovním poli se vyskytují dva polokrevníci, kteří jsou zároveň polovičními bratry – Ter Mill a Templář. Jedinou klisnou je Modena. Dva koně jsou bělouši – Sokol a Ter Mill.
Losování startovních čísel prováděl rychlostní kanoista, mistr světa a bronzový olympijský medailista, Josef Dostál.
Česká pojišťovna je hlavním partnerem dostihu již po dvaadvacáté. Taková sponzorská stálost není v dostihovém sportu obvyklá.
Vítězové posledních 6 ročníků, Tiumen a Orphee des Blins, jsou již v dostihovém důchodu.
Ze startujících koní žádný Velkou pardubickou dosud nevyhrál. Ať tedy zvítězí kdokoliv, bude to jeho premiéra a největší úspěch v kariéře.
Josef Váňa st. tentokrát nelhal, když po loňské Velké poněkolikáté v životě prohlásil, že tato byla jeho poslední. Letos již na startu není a je velmi málo pravděpodobné, že se ještě někdy v sedle ukáže. Jeho jezdecká kariéra již definitivně skončila a pokračuje pouze jako trenér.
Na startu je pouze jeden zahraniční kůň. To je nejmenší počet od roku 2011.
Naopak v sedlech bude celkem 7 zahraničních jezdců a dá se očekávat, že v příštích letech bude situace podobná. Kvalitních českých jezdců se splněnými kvalifikačními podmínkami je nedostatek a výchova nové generace se dosud nedaří.
Žokej Dušan Andrés odstartuje již do své 21. Velké pardubické, což je suverénně nejvíce mezi aktivními jezdci. Je zároveň jedním z pouhých dvou jezdců české a československé historie, který dokázal vyhrát jak překážkovou Velkou pardubickou, tak klasické rovinové České derby.
Ve startovním poli se vyskytují dva polokrevníci, kteří jsou zároveň polovičními bratry – Ter Mill a Templář. Jedinou klisnou je Modena. Dva koně jsou bělouši – Sokol a Ter Mill.
Losování startovních čísel prováděl rychlostní kanoista, mistr světa a bronzový olympijský medailista, Josef Dostál.
Česká pojišťovna je hlavním partnerem dostihu již po dvaadvacáté. Taková sponzorská stálost není v dostihovém sportu obvyklá.
Startovní listina
1 – Rabbit Well (GBR)
9 let, ž. Josef Váňa ml., trenér Josef Váňa st., stáj Rabbit Trhový Štěpánov
2 – Ribelino (FRA)
7 let, ž. Pavel Kašný, trenér Stanislav Kovář, stáj Lokotrans
3 – Sherardo
11 let, Lukáš Sloup, trenér Lenka Syslová, stáj www.fotokisza.com
4 – Nikas
10 let, ž. Marek Stromský, trenér Stanislav Popelka, stáj Castor
5 – Universe of Gracie (GER)
10 let, ž. Jan Faltejsek, trenér Jiří Kousek, stáj BORS Břeclav a.s.
6 – Modena
8 let, ž. Dušan Andrés, trenér Stanislav Popelka, stáj EŽ Praha a.s.
7 – Templář
8 let, ž. Kevin Guignon, trenér Antonín Novák, stáj Luka – www.trdelnik.com
8 – Pareto
8 let, Matej Rigo, trenér MVDr. Čestmír Olehla, stáj Wrbna Racing
9 – Hipo-Jape
9 let, Petr Tůma, trenér Josef Váňa st., stáj Viktor Komárek
10 – Amaragon
10 let, Martin Liška, trenér Pavel Poles, stáj Maxa-Nýznerov
11 – Al Jaz
9 let, ž. Josef Sovka, trenér Jan Blecha, stáj Quartis-Zámecký Vrch
12 – Klaus (POL)
10 let, ž. Raffaele Romano, trenér MVDr. Čestmír Olehla, stáj Dr. Charvát
13 – Peintre Abstrait (IRE)
9 let, ž. Tom Cannon, trenér Radek Holčák, stáj Elektromontáže Mička
14 – Orix
8 let, Vlastislav Korytář, trenér Lenka Horáková, stáj Sen Senohraby
15 – Ter Mill
9 let, Ondřej Velek, trenér Antonín Novák, stáj DS Malá Morávka
16 – Gauner Danon (GER)
9 let, Sertash Ferhanov, trenér František Holčák, stáj Meridian
17 – Kasim
10 let, ž. Marcel Novák, trenér Přemek Kejzlar, stáj Stáj Kejzlar
18 – Sokol (CAN)
8 let, Thomas Garner, trenér Michal Lisek, stáj DS Pegas
19 – Lorain
8 let, ž. Jaroslav Myška, trenér Štěpánka Myšková, stáj Stáj Jeso
20 – Nebrius (POL)
7 let, Jakub Kocman, trenér Pavlína Sůrová, stáj Vasury Kolesa
21 – Zarif (IRE)
8 let, ž. Josef Bartoš, trenér Josef Váňa st., stáj Köi Dent
22 – Pasquini Rouge (FRA)
7 let, ž. Gordon Duchene, trenér Patrice Quinton, stáj Ecurie des Dunes (FRA)
1 – Rabbit Well (GBR)
9 let, ž. Josef Váňa ml., trenér Josef Váňa st., stáj Rabbit Trhový Štěpánov
2 – Ribelino (FRA)
7 let, ž. Pavel Kašný, trenér Stanislav Kovář, stáj Lokotrans
3 – Sherardo
11 let, Lukáš Sloup, trenér Lenka Syslová, stáj www.fotokisza.com
4 – Nikas
10 let, ž. Marek Stromský, trenér Stanislav Popelka, stáj Castor
5 – Universe of Gracie (GER)
10 let, ž. Jan Faltejsek, trenér Jiří Kousek, stáj BORS Břeclav a.s.
6 – Modena
8 let, ž. Dušan Andrés, trenér Stanislav Popelka, stáj EŽ Praha a.s.
7 – Templář
8 let, ž. Kevin Guignon, trenér Antonín Novák, stáj Luka – www.trdelnik.com
8 – Pareto
8 let, Matej Rigo, trenér MVDr. Čestmír Olehla, stáj Wrbna Racing
9 – Hipo-Jape
9 let, Petr Tůma, trenér Josef Váňa st., stáj Viktor Komárek
10 – Amaragon
10 let, Martin Liška, trenér Pavel Poles, stáj Maxa-Nýznerov
11 – Al Jaz
9 let, ž. Josef Sovka, trenér Jan Blecha, stáj Quartis-Zámecký Vrch
12 – Klaus (POL)
10 let, ž. Raffaele Romano, trenér MVDr. Čestmír Olehla, stáj Dr. Charvát
13 – Peintre Abstrait (IRE)
9 let, ž. Tom Cannon, trenér Radek Holčák, stáj Elektromontáže Mička
14 – Orix
8 let, Vlastislav Korytář, trenér Lenka Horáková, stáj Sen Senohraby
15 – Ter Mill
9 let, Ondřej Velek, trenér Antonín Novák, stáj DS Malá Morávka
16 – Gauner Danon (GER)
9 let, Sertash Ferhanov, trenér František Holčák, stáj Meridian
17 – Kasim
10 let, ž. Marcel Novák, trenér Přemek Kejzlar, stáj Stáj Kejzlar
18 – Sokol (CAN)
8 let, Thomas Garner, trenér Michal Lisek, stáj DS Pegas
19 – Lorain
8 let, ž. Jaroslav Myška, trenér Štěpánka Myšková, stáj Stáj Jeso
20 – Nebrius (POL)
7 let, Jakub Kocman, trenér Pavlína Sůrová, stáj Vasury Kolesa
21 – Zarif (IRE)
8 let, ž. Josef Bartoš, trenér Josef Váňa st., stáj Köi Dent
22 – Pasquini Rouge (FRA)
7 let, ž. Gordon Duchene, trenér Patrice Quinton, stáj Ecurie des Dunes (FRA)
Do letošní Velké bylo přihlášeno celkem 58 koní, z toho 40 z nich (36 českých a 4 zahraniční) splnilo kvalifikační podmínky. Na start se jich nakonec postaví 22. Kteří to jsou?
Kvalifikace
Do Velké pardubické je kvalifikován každý kůň, který bez chyby (tj. bez pádu či vybočení) dokončí aspoň jeden ze čtyř kvalifikačních dostihů. Zahraniční koně musí bez chyby dokončit aspoň jeden dostih typu steeplechase či crosscountry o délce minimálně 4800 metrů.
Kvalifikační dostihy se běhají v Pardubicích, jsou dlouhé 5800 metrů a z velké části kopírují kurs Velké pardubické. Samozřejmě se v nich nevyskytuje Velký Taxisův příkop. Tato překážka se skáče pouze jednou v roce, při Velké.
1. kvalifikace (Velká cena města Pardubic) se konala 23. 5., úspěšně ji absolvovalo 16 koní a vítězem se stal Universe of Gracie s žokejem Faltejskem.
2. kvalifikace (letos bez sponzorského názvu) se konala 27. 6., úspěšně ji absolvovalo také 16 koní a vítězem se stal Zarif s žokejem Bartošem.
3. kvalifikace (Cena firmy Chládek a Tintěra, Pardubice a.s.) se konala 22. 8., úspěšně ji absolvovalo 8 koní a vítězem se stal Rabbit Well s žokejem Váňou ml.
4. kvalifikace (Cena města Pardubic – EURO EQUUS) se konala 12. 9., úspěšně ji absolvovalo 10 koní a vítězem se stal Hegnus s žokejem Bartošem.
Do Velké pardubické je kvalifikován každý kůň, který bez chyby (tj. bez pádu či vybočení) dokončí aspoň jeden ze čtyř kvalifikačních dostihů. Zahraniční koně musí bez chyby dokončit aspoň jeden dostih typu steeplechase či crosscountry o délce minimálně 4800 metrů.
Kvalifikační dostihy se běhají v Pardubicích, jsou dlouhé 5800 metrů a z velké části kopírují kurs Velké pardubické. Samozřejmě se v nich nevyskytuje Velký Taxisův příkop. Tato překážka se skáče pouze jednou v roce, při Velké.
1. kvalifikace (Velká cena města Pardubic) se konala 23. 5., úspěšně ji absolvovalo 16 koní a vítězem se stal Universe of Gracie s žokejem Faltejskem.
2. kvalifikace (letos bez sponzorského názvu) se konala 27. 6., úspěšně ji absolvovalo také 16 koní a vítězem se stal Zarif s žokejem Bartošem.
3. kvalifikace (Cena firmy Chládek a Tintěra, Pardubice a.s.) se konala 22. 8., úspěšně ji absolvovalo 8 koní a vítězem se stal Rabbit Well s žokejem Váňou ml.
4. kvalifikace (Cena města Pardubic – EURO EQUUS) se konala 12. 9., úspěšně ji absolvovalo 10 koní a vítězem se stal Hegnus s žokejem Bartošem.
Rekordy dostihu
Nejrychlejší čas: 8:58,99 min (2008, Sixteen, ž. Bartoš)
Nejvíce startujících: 29 (1990)
Nejvíce vítězství jezdce: 8 (ž. Josef Váňa st., 1987-1989, 1991, 1997, 2009-2011)
Nejvíce vítězství jezdce v řadě: 4 (ž. Peter Gehm, 2001-2004)
Nejstarší vítězný jezdec: 58 let a 356 dní (Vladimír Hejmovský, 1951)
Nejvíce vítězství koně: 4 (Železník, 1987-1989, 1991)
Nejvíce vítězství koně v řadě: 3 (celkem 6 koní: Epigraf 1957-59, Sagar 1981-83, Železník 1987-89, Peruán 1998-2000, Tiumen 2009-11, Orphee des Blins 2012-14)
Nejvíce vítězství trenéra: 9 (Josef Váňa st.)
Nejvíce startů: 28 (ž. Josef Váňa st.)
Nejvíce startů z aktivních jezdců: 20 (Dušan Andrés)
Nejvíce startů koně: 8 (celkem 3 koně: Železník, Salvátor, Flang)
Nejrychlejší čas: 8:58,99 min (2008, Sixteen, ž. Bartoš)
Nejvíce startujících: 29 (1990)
Nejvíce vítězství jezdce: 8 (ž. Josef Váňa st., 1987-1989, 1991, 1997, 2009-2011)
Nejvíce vítězství jezdce v řadě: 4 (ž. Peter Gehm, 2001-2004)
Nejstarší vítězný jezdec: 58 let a 356 dní (Vladimír Hejmovský, 1951)
Nejvíce vítězství koně: 4 (Železník, 1987-1989, 1991)
Nejvíce vítězství koně v řadě: 3 (celkem 6 koní: Epigraf 1957-59, Sagar 1981-83, Železník 1987-89, Peruán 1998-2000, Tiumen 2009-11, Orphee des Blins 2012-14)
Nejvíce vítězství trenéra: 9 (Josef Váňa st.)
Nejvíce startů: 28 (ž. Josef Váňa st.)
Nejvíce startů z aktivních jezdců: 20 (Dušan Andrés)
Nejvíce startů koně: 8 (celkem 3 koně: Železník, Salvátor, Flang)
Finanční dotace
Letošní dotace je stejná jako loni, tj. 5 000 000 Kč. Pro peníze si doběhne prvních 7 koní. Ti svým majitelům vydělají:
1. místo 2 000 000 Kč
2. místo 1 100 000 Kč
3. místo 700 000 Kč
4. místo 500 000 Kč
5. místo 350 000 Kč
6. místo 200 000 Kč
7. místo 150 000 Kč
Letošní dotace je stejná jako loni, tj. 5 000 000 Kč. Pro peníze si doběhne prvních 7 koní. Ti svým majitelům vydělají:
1. místo 2 000 000 Kč
2. místo 1 100 000 Kč
3. místo 700 000 Kč
4. místo 500 000 Kč
5. místo 350 000 Kč
6. místo 200 000 Kč
7. místo 150 000 Kč
Základní informace
Délka dostihu: asi 6900 metrů
Počet překážek: 31 (z toho 3 vodní a 4 steeplechase skoky)
Doba dostihu: obvykle lehce přes 9 minut
Počet startujících: max. 25
Podmínky pro start koně: min. 6 let a splněný kvalifikační dostih
Podmínky pro start jezdce: min. 10 vítězství či umístění, splněný kvalifikační dostih
Délka dostihu: asi 6900 metrů
Počet překážek: 31 (z toho 3 vodní a 4 steeplechase skoky)
Doba dostihu: obvykle lehce přes 9 minut
Počet startujících: max. 25
Podmínky pro start koně: min. 6 let a splněný kvalifikační dostih
Podmínky pro start jezdce: min. 10 vítězství či umístění, splněný kvalifikační dostih
Historické zajímavosti
V dosavadních 124 ročnících se do listiny vítězů zapsalo 89 koní a 78 jezdců. Je mezi nimi 17 klisen a jediná žena, paní Lata Brandisová. Ta dokázala zvítězit v roce 1937 s klisnou Normou.
V historii dostihového sportu pouze jediný jezdec dokázal vyhrát oba nejslavnější překážkové dostihy, tj. Grand National v Liverpoolu a Velkou pardubickou. Je jím George Williamson. V Pardubicích vyhrál v letech 1890 a 1893, v Liverpoolu v roce 1899.
Již ročník 1878 poznal prvního trojnásobného vítěze a hned šlo o čistý hattrick. Hřebec Brigand vyhrál také v letech 1875 a 1877. V roce 1876 se dostih z důvodu mrazivého počasí nekonal. Zajímavé je, že se na jeho hřbetě při triumfech vystřídali dva různí jezdci.
V roce 1880 se dostihu zúčastnila klisna, která neměla jméno. Dokonce se probila na stupně vítězů, doběhla třetí.
Ročník 1881 vyhrál v sedle Victorie jezdec Hector Baltazzi, který si v průběhu dostihu zlomil klíční kost. Heroický výkon.
V roce 1896 dokončila svůj vítězný hattrick také první klisna, Lady Anne. K vítězstvím přidala ještě po jednom druhém, třetím a čtvrtém místě a byla nejúspěšnějším koněm historie Velké až do roku 1991.
Ročník 1900 vyhrál kůň, který neproběhl cílem jako první. Vítězná klisna Slava byla diskvalifikována pro křižování druhého v cíli, Magyaráda.
Od roku 1904 byly zavedeny časové limity pro jednotlivé dostihy. Stalo se tak na základě průběhu jednoho rámcového dostihu při Velké o rok předtím, při kterém jezdci a koně bojovali s tratí až do tmy. Jak uvidíme, časový limit byl později hlavním aktérem jedné z největších sportovních tragédií historie dostihu.
Ročník 1908 byl již druhým, který byl zrušen kvůli mrazivému počasí. Od té doby se Velká pardubická neběhá v listopadu, ale v říjnu.
Ročník 1909 nepoznal vítěze. Na startu se sešli pouze 3 koně. Jeden spadl, zbylí dva byli diskvalifikováni poté, co koně odmítali pokračovat v dostihu a mezitím vypršel časový limit.
Rok 1920 přinesl onu zmiňovanou sportovní tragédii. Ze šesti startujících koní jich pět padlo nejpozději na Popkovickém skoku. Osamocený Jonathan sice zvládl zbytek dostihu, avšak jezdec Koplík nikam nespěchal a užíval si ovace diváků. Mezitím vypršel časový limit, a vítězná dvojice tak byla po proběhnutí cílem diskvalifikována. Později se ukázalo, že toto rozhodnutí bylo chybné. Po přeměření trati v roce 1936 bylo zjištěno, že kurs dostihu je o 500 m delší, a tím pádem byl dosažený čas v pořádku. Bohužel se již nikdo neměl k tomu, aby původní rozhodnutí revidoval.
Ročník 1929 vyhrál bělouš Ben Hur, přestože v průběhu dostihu třikrát upadl.
V roce 1951 zvítězil dosud nejstarší jezdec v historii. Vladimírovi Hejmovskému bylo v době konání dostihu 58 let a 356 dní. Zajímavé je, že se na start Velké postavil pouze jednou. Zároveň to byl poslední rok, kdy některá část dostihu vedla mimo vnitřní prostor závodiště.
V roce 1956 naopak vyhrál dosud nejmladší jezdec. Josefu Vavrouškovi bylo pouze 19,5 roku. Byl to jeho životní úspěch, nikdy poté již tento dostih nevyhrál.
V roce 1959 uzavřel sovětský Epigraf svůj vítězný čistý hattrick. Stal se teprve třetím koněm, který dokázal Velkou ovládnout třikrát. A zároveň prvním, který to dokázal ve třech letech za sebou. Také byl prvním z řady sovětských vítězů, kteří ovládli tento dostih nepřetržitě v letech 1957 až 1962.
V roce 1962 Velkou pardubickou poprvé přenášela Československá televize v přímém přenosu.
Ročník 1968 se nekonal z důvodu srpnových událostí. Zajímavé ale je, že přihlášeni byli dva koně z USA, což se nikdy předtím nestalo.
Raritou skončila Velká v roce 1970. Na prvních třech místech se umístily klisny.
V roce 1972 dokončil svůj vítězný hattrick Korok – kůň, který nikdy neměl běhat dostihy. Narodil se s vývojovou vadou na noze a kulhal. Přesto z něj Václav Chaloupka dokázal udělat jednoho z nejlepších koní historie. Později se výborně osvědčil jako plemeník.
Ročník 1973 se stal výjimečným. Poprvné v poválečné historii přijel kůň z Anglie, zároveň vyhrál a vytvořil na dalších 14 let časový rekord dostihu. Byl jím fenomenální Stephen’s Society.
Další velká sportovní tragédie postihla Velkou v roce 1975. Před poslední proutěnkou si Flang vypracoval asi čtyřdélkový náskok a zdálo se, že si jde pro vítězství. V té době však na dráhu vběhl kůň bez jezdce, Bledax, srazil se s Flangem, který se tím ocitl na zemi a závod nedokončil.
Ročník 1977 ovládla dvojice Václavů. Ten v sedle, Chaloupka, se tak stal prvním jezdcem historie, který vyhrál Velkou počtvrté. Dosud se to podařilo pouze jednomu dalšímu jezdci.
Rok 1979 přinesl další historický zápis. V sedle Legendy se stal vítězem Jiří Chaloupka, a v listině vítězů se tak poprvé ocitla bratrská dvojice.
Ročníky 1981 až 1983 viděly čistý hattrick kladrubské dvojice Sagar – Pavel Liebisch. Sagarovu kariéru nešťastně ukončilo zranění nohy v kvalifikaci na VP 1984, čímž nejspíše přišel o čest stát se prvním a dosud jediným koněm, který by vyhrál Velkou čtyřikrát v řadě.
V roce 1987 se poprvé běželo pod 10 minut. Dostih však byl tento rok pravděpodobně o něco kratší, neboť místo překážky číslo 6 – Popkovického skoku – se skákala překážka 6b umístěná o kousek vedle v lese.
Rok 1989 přinesl souboj o historický zápis v cílové rovince. Dvojice Železník – Josef Váňa st. bojovala o zisk čistého hattricku. Václav Chaloupka v sedle Fráze zase usiloval své páté vítězství. Úspěšnějším byl nakonec Železník, který tak pokračoval ve své cestě do pozice nejúspěšnějšího koně historie dostihu.
Tak se stalo v roce 1991. Po nezdaru v předchozím ročníku se dvojice Železník – Váňa opět postavila na nejvyšší stupínek po nezapomenutelné stíhací jízdě po pádu na Poplerově skoku. Železník se tak se čtyřmi vítězstvími stal nejlepším koněm. Josef Váňa st. čtvrtým vítězstvím vyrovnal na čele historické jezdecké tabulky Václava Chaloupku.
Ročník 1992 silně poznamenala demonstrace tkz. ekologických aktivistů, kteří chtěli zabránit konání dostihu kvůli údajnému týrání koní. Vnikli do prostoru dráhy a pohybovali se v ní i během dostihu, což výrazně ovlivnilo především náběh na Velký Taxisův příkop, který byl díky tomu velmi pomalý. Spadlo zde osm z patnácti koní.
Krize kolem pořádání dostihů vyvrcholila v roce 1993, kdy se na start Velké postavilo pouze devět koní, nejméně od roku 1946. Závod dokončil pouze jeden.
Rok 1995 přinesl zatím poslední vítězství zahraničního koně. Byl jím britský It’s A Snip.
O další změnu historických tabulek se postaral rok 1997. Josef Váňa st. v sedle Vronskyho dosáhl na své páté vítězství.
V roce 1998 se poprvé triumfu dočkala žena v pozici trenéra. Peruán trénovaný Lenkou Horákovou však zvítězil nejen v tomto roce, ale i ve dvou následujících. Obzvláště ceněným vítězstvím je to z roku 1999, kdy porazil velmi silnou irskou konkurenci.
Ročník 2004 nabídnul divákům další přepis historických listin. Žokej Peter Gehm zvítězil počtvrté v řadě, což se nikomu jinému nepovedlo. Bohužel, další vítězství již nemohl přidat, neboť krátce poté utrpěl úraz v tréninku, jehož výsledkem je trvalé upoutání na invalidní vozík.
Extrémně rychlý závod se odehrál v roce 2008. Vítězná Sixteen (žokej Josef Bartoš) poprvé běžela pod 9 minut a také poslední kůň, který dostih dokončil, doběhl v rychlejším čase, než byl předchozí rekord dostihu.
Posledních šest ročníků pak také zažilo rekordní zápisy. Nejprve Josef Váňa st. třikrát za sebou zvýšil svůj náskok v čele historického pořadí jezdců, když přidal své šesté, sedmé a osmé vítězství. Při tom posledním mu zároveň chyběly pouze tři dny věku k tomu, aby se stal nejstarším vítězem Velké pardubické. V následujících letech se Orphee des Blins stala první klisnou, která dokázala zvítězit třikrát v řadě.
V dosavadních 124 ročnících se do listiny vítězů zapsalo 89 koní a 78 jezdců. Je mezi nimi 17 klisen a jediná žena, paní Lata Brandisová. Ta dokázala zvítězit v roce 1937 s klisnou Normou.
V historii dostihového sportu pouze jediný jezdec dokázal vyhrát oba nejslavnější překážkové dostihy, tj. Grand National v Liverpoolu a Velkou pardubickou. Je jím George Williamson. V Pardubicích vyhrál v letech 1890 a 1893, v Liverpoolu v roce 1899.
Již ročník 1878 poznal prvního trojnásobného vítěze a hned šlo o čistý hattrick. Hřebec Brigand vyhrál také v letech 1875 a 1877. V roce 1876 se dostih z důvodu mrazivého počasí nekonal. Zajímavé je, že se na jeho hřbetě při triumfech vystřídali dva různí jezdci.
V roce 1880 se dostihu zúčastnila klisna, která neměla jméno. Dokonce se probila na stupně vítězů, doběhla třetí.
Ročník 1881 vyhrál v sedle Victorie jezdec Hector Baltazzi, který si v průběhu dostihu zlomil klíční kost. Heroický výkon.
V roce 1896 dokončila svůj vítězný hattrick také první klisna, Lady Anne. K vítězstvím přidala ještě po jednom druhém, třetím a čtvrtém místě a byla nejúspěšnějším koněm historie Velké až do roku 1991.
Ročník 1900 vyhrál kůň, který neproběhl cílem jako první. Vítězná klisna Slava byla diskvalifikována pro křižování druhého v cíli, Magyaráda.
Od roku 1904 byly zavedeny časové limity pro jednotlivé dostihy. Stalo se tak na základě průběhu jednoho rámcového dostihu při Velké o rok předtím, při kterém jezdci a koně bojovali s tratí až do tmy. Jak uvidíme, časový limit byl později hlavním aktérem jedné z největších sportovních tragédií historie dostihu.
Ročník 1908 byl již druhým, který byl zrušen kvůli mrazivému počasí. Od té doby se Velká pardubická neběhá v listopadu, ale v říjnu.
Ročník 1909 nepoznal vítěze. Na startu se sešli pouze 3 koně. Jeden spadl, zbylí dva byli diskvalifikováni poté, co koně odmítali pokračovat v dostihu a mezitím vypršel časový limit.
Rok 1920 přinesl onu zmiňovanou sportovní tragédii. Ze šesti startujících koní jich pět padlo nejpozději na Popkovickém skoku. Osamocený Jonathan sice zvládl zbytek dostihu, avšak jezdec Koplík nikam nespěchal a užíval si ovace diváků. Mezitím vypršel časový limit, a vítězná dvojice tak byla po proběhnutí cílem diskvalifikována. Později se ukázalo, že toto rozhodnutí bylo chybné. Po přeměření trati v roce 1936 bylo zjištěno, že kurs dostihu je o 500 m delší, a tím pádem byl dosažený čas v pořádku. Bohužel se již nikdo neměl k tomu, aby původní rozhodnutí revidoval.
Ročník 1929 vyhrál bělouš Ben Hur, přestože v průběhu dostihu třikrát upadl.
V roce 1951 zvítězil dosud nejstarší jezdec v historii. Vladimírovi Hejmovskému bylo v době konání dostihu 58 let a 356 dní. Zajímavé je, že se na start Velké postavil pouze jednou. Zároveň to byl poslední rok, kdy některá část dostihu vedla mimo vnitřní prostor závodiště.
V roce 1956 naopak vyhrál dosud nejmladší jezdec. Josefu Vavrouškovi bylo pouze 19,5 roku. Byl to jeho životní úspěch, nikdy poté již tento dostih nevyhrál.
V roce 1959 uzavřel sovětský Epigraf svůj vítězný čistý hattrick. Stal se teprve třetím koněm, který dokázal Velkou ovládnout třikrát. A zároveň prvním, který to dokázal ve třech letech za sebou. Také byl prvním z řady sovětských vítězů, kteří ovládli tento dostih nepřetržitě v letech 1957 až 1962.
V roce 1962 Velkou pardubickou poprvé přenášela Československá televize v přímém přenosu.
Ročník 1968 se nekonal z důvodu srpnových událostí. Zajímavé ale je, že přihlášeni byli dva koně z USA, což se nikdy předtím nestalo.
Raritou skončila Velká v roce 1970. Na prvních třech místech se umístily klisny.
V roce 1972 dokončil svůj vítězný hattrick Korok – kůň, který nikdy neměl běhat dostihy. Narodil se s vývojovou vadou na noze a kulhal. Přesto z něj Václav Chaloupka dokázal udělat jednoho z nejlepších koní historie. Později se výborně osvědčil jako plemeník.
Ročník 1973 se stal výjimečným. Poprvné v poválečné historii přijel kůň z Anglie, zároveň vyhrál a vytvořil na dalších 14 let časový rekord dostihu. Byl jím fenomenální Stephen’s Society.
Další velká sportovní tragédie postihla Velkou v roce 1975. Před poslední proutěnkou si Flang vypracoval asi čtyřdélkový náskok a zdálo se, že si jde pro vítězství. V té době však na dráhu vběhl kůň bez jezdce, Bledax, srazil se s Flangem, který se tím ocitl na zemi a závod nedokončil.
Ročník 1977 ovládla dvojice Václavů. Ten v sedle, Chaloupka, se tak stal prvním jezdcem historie, který vyhrál Velkou počtvrté. Dosud se to podařilo pouze jednomu dalšímu jezdci.
Rok 1979 přinesl další historický zápis. V sedle Legendy se stal vítězem Jiří Chaloupka, a v listině vítězů se tak poprvé ocitla bratrská dvojice.
Ročníky 1981 až 1983 viděly čistý hattrick kladrubské dvojice Sagar – Pavel Liebisch. Sagarovu kariéru nešťastně ukončilo zranění nohy v kvalifikaci na VP 1984, čímž nejspíše přišel o čest stát se prvním a dosud jediným koněm, který by vyhrál Velkou čtyřikrát v řadě.
V roce 1987 se poprvé běželo pod 10 minut. Dostih však byl tento rok pravděpodobně o něco kratší, neboť místo překážky číslo 6 – Popkovického skoku – se skákala překážka 6b umístěná o kousek vedle v lese.
Rok 1989 přinesl souboj o historický zápis v cílové rovince. Dvojice Železník – Josef Váňa st. bojovala o zisk čistého hattricku. Václav Chaloupka v sedle Fráze zase usiloval své páté vítězství. Úspěšnějším byl nakonec Železník, který tak pokračoval ve své cestě do pozice nejúspěšnějšího koně historie dostihu.
Tak se stalo v roce 1991. Po nezdaru v předchozím ročníku se dvojice Železník – Váňa opět postavila na nejvyšší stupínek po nezapomenutelné stíhací jízdě po pádu na Poplerově skoku. Železník se tak se čtyřmi vítězstvími stal nejlepším koněm. Josef Váňa st. čtvrtým vítězstvím vyrovnal na čele historické jezdecké tabulky Václava Chaloupku.
Ročník 1992 silně poznamenala demonstrace tkz. ekologických aktivistů, kteří chtěli zabránit konání dostihu kvůli údajnému týrání koní. Vnikli do prostoru dráhy a pohybovali se v ní i během dostihu, což výrazně ovlivnilo především náběh na Velký Taxisův příkop, který byl díky tomu velmi pomalý. Spadlo zde osm z patnácti koní.
Krize kolem pořádání dostihů vyvrcholila v roce 1993, kdy se na start Velké postavilo pouze devět koní, nejméně od roku 1946. Závod dokončil pouze jeden.
Rok 1995 přinesl zatím poslední vítězství zahraničního koně. Byl jím britský It’s A Snip.
O další změnu historických tabulek se postaral rok 1997. Josef Váňa st. v sedle Vronskyho dosáhl na své páté vítězství.
V roce 1998 se poprvé triumfu dočkala žena v pozici trenéra. Peruán trénovaný Lenkou Horákovou však zvítězil nejen v tomto roce, ale i ve dvou následujících. Obzvláště ceněným vítězstvím je to z roku 1999, kdy porazil velmi silnou irskou konkurenci.
Ročník 2004 nabídnul divákům další přepis historických listin. Žokej Peter Gehm zvítězil počtvrté v řadě, což se nikomu jinému nepovedlo. Bohužel, další vítězství již nemohl přidat, neboť krátce poté utrpěl úraz v tréninku, jehož výsledkem je trvalé upoutání na invalidní vozík.
Extrémně rychlý závod se odehrál v roce 2008. Vítězná Sixteen (žokej Josef Bartoš) poprvé běžela pod 9 minut a také poslední kůň, který dostih dokončil, doběhl v rychlejším čase, než byl předchozí rekord dostihu.
Posledních šest ročníků pak také zažilo rekordní zápisy. Nejprve Josef Váňa st. třikrát za sebou zvýšil svůj náskok v čele historického pořadí jezdců, když přidal své šesté, sedmé a osmé vítězství. Při tom posledním mu zároveň chyběly pouze tři dny věku k tomu, aby se stal nejstarším vítězem Velké pardubické. V následujících letech se Orphee des Blins stala první klisnou, která dokázala zvítězit třikrát v řadě.
Historie
Jak již bylo řečeno, první ročník se konal již v roce 1874, což z Velké činí sportovní akci s nejdelší tradicí v České reublice. Dostihy se v Pardubicích a okolí pořádaly již desítky let předtím, navíc roku 1856 byla založena dostihová dráha na dnešním místě. Ta získala svoji dnešní podobu po druhé světové válce. Do té doby, hlavně v raných letech konání, byl dostih ve znamení častých změn kursu, koně běhaly i mimo vnitřní prostor dráhy, např. za tribunami. Tím se logicky měnila i délka dostihu, která se od počátku pohybovala kolem 6400 metrů. Od roku 1952 se uvádí délka asi 6900 metrů, která je dodržována i přes několik více či méně kosmetických změn v kursu v pozdějších letech. Po roce 1989 bylo na závodišti provedeno mnoho změn s ohledem na větší bezpečnost koní, jelikož do té doby mělo mnoho překážek nebezpečné parametry (hlavně velké hloubky a ostré hrany příkopů) a pád na nich často ohrožoval život koně. Současnou podobu má dostih od roku 1998, kdy byl změněn směr závěru dostihu v souvislosti s dokončením nové hlavní tribuny.
Bohužel, historie dostihu není bez přerušení. Počasí zavinilo zrušení Velké v letech 1876 a 1908. Tehdy se pořádala v listopadu a oba ročníky zrušil mráz. O další přerušení se postarala 1. světová válka (vč. roku 1919). Také 2. světová válka (vč. mnichovských událostí v roce 1938) zabránila konání dostihu. Od roku 1946 byla tradice dostihu přerušena pouze jednou, okupací republiky vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.
Od počátku měla Velká pardubická hojnou mezinárodní účast a čeští jezdci zprvu zahraniční konkurenci nestačili. Poprvé vyhrál Čech až roku 1902. První ročníky se také potýkaly s nízkými počty startujících koní. Před první světovou válkou jen zcela výjimečně byl počet startujících dvouciferný, v roce 1909 dokonce vyběhli pouze 3 koně. Obrat přišel až ve 2. polovině 20. let, od té doby čítají startovní listiny obvykle více než 10 jmen. Zároveň se vznikem samostatného Československa začali v poli převažovat koně domácího chovu. Zahraniční účastníci téměř vymizeli po roce 1948 a když už byli, tak obvykle ze Sovětského svazu. Tamní koně byli hlavně v 50. a 60. letech velmi úspěšní. Západní koně se vrátili ihned po roce 1989 a ročník 1990 se nesl ve znamení rekordní účasti 29 koní. To však již bylo moc a později byl zaveden limit maximálně 25 startujících koní.
Jak již bylo řečeno, první ročník se konal již v roce 1874, což z Velké činí sportovní akci s nejdelší tradicí v České reublice. Dostihy se v Pardubicích a okolí pořádaly již desítky let předtím, navíc roku 1856 byla založena dostihová dráha na dnešním místě. Ta získala svoji dnešní podobu po druhé světové válce. Do té doby, hlavně v raných letech konání, byl dostih ve znamení častých změn kursu, koně běhaly i mimo vnitřní prostor dráhy, např. za tribunami. Tím se logicky měnila i délka dostihu, která se od počátku pohybovala kolem 6400 metrů. Od roku 1952 se uvádí délka asi 6900 metrů, která je dodržována i přes několik více či méně kosmetických změn v kursu v pozdějších letech. Po roce 1989 bylo na závodišti provedeno mnoho změn s ohledem na větší bezpečnost koní, jelikož do té doby mělo mnoho překážek nebezpečné parametry (hlavně velké hloubky a ostré hrany příkopů) a pád na nich často ohrožoval život koně. Současnou podobu má dostih od roku 1998, kdy byl změněn směr závěru dostihu v souvislosti s dokončením nové hlavní tribuny.
Bohužel, historie dostihu není bez přerušení. Počasí zavinilo zrušení Velké v letech 1876 a 1908. Tehdy se pořádala v listopadu a oba ročníky zrušil mráz. O další přerušení se postarala 1. světová válka (vč. roku 1919). Také 2. světová válka (vč. mnichovských událostí v roce 1938) zabránila konání dostihu. Od roku 1946 byla tradice dostihu přerušena pouze jednou, okupací republiky vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.
Od počátku měla Velká pardubická hojnou mezinárodní účast a čeští jezdci zprvu zahraniční konkurenci nestačili. Poprvé vyhrál Čech až roku 1902. První ročníky se také potýkaly s nízkými počty startujících koní. Před první světovou válkou jen zcela výjimečně byl počet startujících dvouciferný, v roce 1909 dokonce vyběhli pouze 3 koně. Obrat přišel až ve 2. polovině 20. let, od té doby čítají startovní listiny obvykle více než 10 jmen. Zároveň se vznikem samostatného Československa začali v poli převažovat koně domácího chovu. Zahraniční účastníci téměř vymizeli po roce 1948 a když už byli, tak obvykle ze Sovětského svazu. Tamní koně byli hlavně v 50. a 60. letech velmi úspěšní. Západní koně se vrátili ihned po roce 1989 a ročník 1990 se nesl ve znamení rekordní účasti 29 koní. To však již bylo moc a později byl zaveden limit maximálně 25 startujících koní.
Druhá říjnová neděle. Pro všechny fanoušky dostihového sportu posvátný den. Den, kdy se na dostihy dívají i lidé, které jinak tento sport vůbec nezajímá. Na největší závod roku. Nejtežší překážkový dostih kontinentální Evropy. Vítězný kůň i jezdec vstupují mezi nesmrtelné. Legenda, jejíž první ročník byl uspořádán již v roce 1874. 125. Velká pardubická s Českou pojišťovnou sice nenabízí žádné organizační změny, přesto bude v mnoha věcech jiná, než v předchozích letech, což dodává další náboj k již tak elektrizující atmosféře, kterou tento dostih má. Pojďme si paní královnu představit.
Vítáme vás u on-line přenosu. Událost začíná v 16:40.
Články odjinud
