První poločas dominance hodná síly českého mistra, po přestávce velké polevení a strach, aby mužstvo udrželo tři body. Viktoria Plzeň nakonec v neděli odpoledne udolala Slovácko 2:1, s posledním celkem tabulky se hodně nadřela. "Slovácko mě překvapilo," hodnotil utkání kouč plzeňských fotbalistů Pavel Vrba.
Byl to zápas dvou poločasů – v prvním jste byli výborní a ve druhém jste se úplně vytratili. Souhlasíte?
„Naprosto s vámi souhlasím. Když to přeženu, mohlo to být v prvním poločase tři čtyři nula. Ve druhém poločase naopak kdyby nám dalo čtyři góly Slovácko, asi bychom moc neřekli. Takže máte pravdu, byl to zápas dvou poločasů. V prvním kontrola míče a mezihra řekl bych, že slušné, ale ve druhém nevím, čím to bylo, ale byli jsme nedůrazní, nedůslední a soupeř toho v osobních soubojích využíval. V závěru jsme měli hodně práce, abychom to vítězství udrželi.“
Která z neproměněných šancí v prvním poločase vás mrzela nejvíc?
„Měli jsme hodně standardních situací, hodně závarů, i nějaké střely ze střední vzdálenosti, ale která šance byla největší, teď nedokážu posoudit. Spíš řeknu, že jsme si bohužel ten zápas zkomplikovali sami, ze tří čtyř brejků, které jsme ve druhé půli měli do otevřené obrany, jsme měli být ve finální fázi přesnější a důraznější, možná bychom to dohrávali ve větším klidu. Soupeř pak byl velice nebezpečný, několikrát jsme měli i štěstí.“
Překvapilo vás Slovácko, že bylo v útočné fázi na rozdíl od minulých zápasů nebezpečné?
„Přiznám se, že Slovácko mě v útočené fázi hodně překvapilo. Bylo velice aktivní, v přechodové fázi nás ve druhém poločase i přehrávalo.“
Mohla ve vašem nepřesvědčivém výkonu ve druhé půli sehrát roli třeba mentální nebo fyzická únava?
„Nevím, jestli mentální, to je na diskusi. Ale fyzická únava určitě ne, protože jsme měli čtyři dny na to, abychom se na ligu připravili. Z tohoto pohledu to dokonce bylo možná i optimální, takže o fyzické nepřipravenosti hráčů to být nemůže. Jestliže zvládáte zápasy předtím, během týdne se určitě nic nezmění. Možná šlo spíš o tu psychiku v tom smyslu, že hráči si třeba po prvním poločase mysleli, že se nemůže nic stát – a ono ejhle. Stalo se. Málem.“
Milan Havel se opět objevil v sestavě, navíc dal gól. Jste s ním spokojený?
„V prvním poločase dal gól a navíc se dvakrát třikrát velice šikovně prosadil po křídle a dostal se do velkého vápna, bohužel třeba Milan Petržela z jeho nahrávky nedal z malého vápna gól. Možná mu v závěru trošku docházely síly, protože zápasový rytmus neměl v posledním období vůbec žádný, navíc on bere všechno na sto padesát procent. Ale z mého pohledu to Milan zvládl velice dobře.“
S produktivitou, která vás trápí, souvisí střelecký útlum Michaela Krmenčíka, který nedal gól v lize už sedm zápasů za sebou. Znepokojuje vás to a existuje pro to nějaké vysvětlení?
„Nevím, jestli pro to existuje nějaké vysvětlení, protože Michael trénuje furt stejně. Dal gól v reprezentaci, v Madridu hrál taky velice dobře. V lize mu to tam bohužel nepadá, ale nemyslím si, že by to měl být nějaký velký problém.“
Proč jste se tentokrát na penaltu díval a Roman Procházka na ni byl určený?
„Tentokrát jsem se díval, nevím proč, ale nějak jsem věřil tomu, že to dopadne dobře, tak jsem se chtěl podívat v přímém přenosu. Máme vždy určené tři hráče a necháváme to potom na nich, kdo si na hřišti věří nejvíc, když k penaltě dojde. Roman kopal penalty už v Bulharsku za Levski a tuším, že je stoprocentní. Proměnil ji, zvládnul to dobře a my jsme rádi, že to tak dopadlo, protože to nakonec byl vítězný gól.“
