Pozor, tohle byl unikátní moment. Matěj Pulkrab šel v pohárovém duelu na penaltu – a s přehledem proměnil. Ač ryzí střelec, útočník Sparty se dosud „desítkám“ vyhýbal. „Tohle byla v chlapech moje první. Vždycky chodil ten, kdo má největší dělo. Ale věřil jsem si, nervy jsem neměl,“ svěřil se po vyfáraném postupu přes Opavu.
Proč jste nerozhodli dřív?
„Chyběl tomu gól. Kolikrát nám to nevyšlo o krůček, nebo jsme mohli v některých situacích střílet z první. Taky si vybavuju jeden výborný zákrok gólmana. Oni v podstatě nic neměli. My jsme mohli hrát v klidu dopředu, ale nic jsme nevyužili. Opava už na konci druhé půle nemohla. Dobře jsme zakládali útoky a nechali jsme je běhat. Hráli jsme furt na balonu. Kagu (Kanga) s Frýďasem (Frýdkem) si dobře vyskakovali, oni to pak jenom kopali nahoru. Už neměli dost síly.“
Vaše hlavička už mířila do sítě, ale na brankové čáře balon odpálil bek Jan Žídek.
„Šel jsem do hlavy, čekal jsem od brankáře koleno v zádech. Ale myslel jsem si, že to před ním uhraju, že to bude taková ta klasika před rukama. Když jsem se otočil, viděl jsem, že jde balon do prázdné. V ten moment už tam ale ten hráč skákal a odkopával ho.“
Co hrálo pro vás při penaltách?
„Oba tábory chtěly, aby to skončilo co nejrychleji. Byla ukrutná zima. Terén kolem puntíku byl fakt šílený. Byl tam kousek trávníku, který se trhal, odjížděl, skákal nahoru. Viděli jste, že několik hráčů úplně přestřelilo. I když na nás celý stadion pískal, zvládli jsme to. Já jsem si to dlouho ušlapával, ale nedával jsem to toho tolik síly. Mě terén nemohl rozhodit, přestřelit jsem nemohl.“ (úsměv)
Vy na pokutové kopy moc nechodíte, co?
„V chlapech jsem kopal první penaltu v životě. Celkově druhou. Jednu jsem dával v devatenáctce. Jinak snad nikdy. Možná někdy v deseti letech. Ale věřil jsem si. Role útočníka je taky v tom, že si penalty musí brát. Když rozhodčí pískal, říkal jsem si, že půjdu. Bylo by trapný, kdybych jako hroťák nešel. Říkal jsem si, že je to jen penalta a že kopat umím. Viděl jsem brankáře, že jsem doprava, tak jsem to dal doleva. Je to zvláštní, ale nervy jsem fakt neměl. Spíš jsem si to užil.“
Spoluhráč Guélor Kanga napálil v rozstřelu míč do šibenice. Na to byste si troufnul?
„On na tohle nemá emoce. Tolik si věří, nepřipouští si žádný neúspěch. Tohle mu může každý závidět. Já jsem ale byl taky v klidu. Asi to takto funguje. Je možné se od něj učit.“
Související články
