9°C
Zbitá olympijská šampionka po šokujícím verdiktu soudu: Mrazivé detaily hrůzné noci!
Olympijská šampionka Margaux Pinotová (27) šokovala sportovní svět, když v týdnu na instagramu vystavila fotografii svého obličeje plného podlitin a přeraženým nosem. Judistka pak obvinila z domácího násilí svého milence a trenéra Alaina Schmitta (38), který však veškerá obvinění důrazně popírá. „Ženu bych nikdy neuhodil,“ dušuje se. Oba barvitě popsali, co se v osudnou noc dělo. Každý ale jinak!
K incidentu došlo v noci ze soboty 27. na neděli 28. listopadu. Než někdejšího reprezentanta Schmitta během bleskového líčení soud osvobodil, putoval na tři noci do vazby. „Tři noci, během kterých jsem nemohl zamhouřit oko. Byly to strašné chvíle,“ tvrdil se slzami v očích francouzským novinářům judista, který se minulý týden chystal do Izraele, kde měl převzít ženskou reprezentaci.
Možná právě to vneslo mezi dvojici klín. Pinotová prý jeho angažmá nesla nelibě. Nedovedla si představit jejich odloučení. Osudná noc tak měla být jejich na dlouho dobu poslední! Nezapomenutelná. A byla! I když v záporném slova smyslu. Takhle ji oba popsali:
„Domů jsem se vrátila kolem půlnoci, předtím jsem byla s přáteli v restauraci. S Alainem jsme se domluvili, že se sejdeme u mě doma a já ho druhý den odvezu na letiště, odkud měl zamířit do Izraele. Přišel kolem druhé hodiny ráno. Požádal mě, abych mu před cestou ještě vytiskla nějaké dokumenty. To jsem udělala, přičemž jsem ho upozornila, že jsem na něho dvě hodiny čekala. Pak jsem si šla lehnout,“ vyprávěla Pinotová.
„Přisedl si ke mně do postele a řekl, že vlastně nemá smysl, abych ho na letiště vezla, že si objedná Uber a já si alespoň odpočinu. O dvě minuty později vstal, rozsvítil na chodbě a oblékl se. Když jsem se ho zeptala, co dělá, odpověděl mi, že stejně nikdy nic nepochopím. Řekl, že by raději šel domů, s čímž jsem souhlasila. Pak začal křičet nenávistné a násilné věci. Tvrdil, že moje kariéra skončila, že si najde někoho, kdo mě v judu rozdrtí, že jsem hloupá a k ničemu.
Vrátila jsem se do postele a zacpala uši, poněvadž už jsem byla zvyklá něco takového od něj slýchat. Vždycky mi to na několik týdnů uvízne v hlavě. Cítím se potupená… Pár měsíců mi chybí sebedůvěra.
Přistoupil k posteli. Udělal ke mně krok a já ho odstrčila. V ten moment mě popadl za vlasy a stáhl na podlahu vlevo od postele. Ležela jsem na zádech a on na mě rozkročmo seděl. Začal mě bít napravo, nalevo. Křičela jsem, aby toho nechal. Ani jsem se nemohla bránit. Snažila jsem se s ním domluvit, chtěla vstát. Nějak se mi podařilo dostat do vedlejší místnosti, kde mě chytil a znovu povalil. Třásl mi hlavou a několikrát s ní praštil o podlahu.
Po této epizodě mě chtěl uškrtit. Nebo mi alespoň dal ruce kolem krku. Znovu jsem ležela na zádech a snažila se ho nohama odstrčit, aby neměl tak silný stisk. Řekla jsem mu: Alaine, miluju tě. Chci být s tebou, přestaň a promluvíme si… Dal mi dvě minuty. Jakmile mi uvolnil ruce, odstrčila jsem ho. Dokázala jsem vstát. Pak jsme se znovu chytli a mrštili společně o zeď.
V tu chvíli jsem si pomyslela: Buď se ti podaří utéct, nebo zemřeš. Ozvaly se moje instinkty. Abych přežila, musela jsem se dostat z bytu. Otevřela jsem dveře a dala se na útěk. Pronásledoval mě a ještě jednou chytil. Zase mě držel za vlasy. Křičela jsem nejhlasitěji, jak umím. Pomóóóóc! Vyběhla jsem nahoru k sousedům. Ptali se, co se vlastně stalo. Řekla jsem jim, že mě zbil můj trenér, můj přítel. Postarali se o mě a zavolali policii, jež přijela o deset minut později. Hasiči ještě o pár minut dřív. Opravdu jsem si myslela, že přijdu o život. Zachránil mě můj bojový duch a judo! Dokázala jsem se ubránit jeho četným úderům. S takovým násilím jsem se nikdy nesetkala.“
Schmitt se jejím výpadům bránil. Na věc má odlišný pohled: „Řekla mi; čekám na tebe už dvě hodiny. Ležela schoulená v posteli zády ke mně. Brzy jsem zaznamenal, jak něco vzdychá a mumlá. Tušil jsem začátek bouřky. Posadil jsem se, posbíral svoje věci a začal se oblékat, když jsem najednou uslyšel, jak vběhla do pokoje vedle,“ nastínil svoji verzi: „Jsi ubohej zbabělec. Opouštíš mě, sráči! Vrátila se do postele. Rozloučil jsem se s ní, ale ona na mě: Vypadni, zbabělče. Pak mě objala: Alaine, počkej. Všechno dělám, protože tě miluju. Uhnul jsem a přitom narazil do radiátoru. Když jsem se snažil otevřít dveře, vyskočila ven. Nohy jí podklouzly, hlavu měla ve dveřích. Pak vylezla ven a křičela o pomoc. Bylo to strašné. Nevěděl jsem, co mám dělat. Přijela policie, ptala se mě, jestli s tím mám něco společného, řekl jsem, že ano… Ženu bych v životě neudeřil.“
Jejich souboj podle slov muže vypadal jako tornádo. „Nebylo to judo, ale box. Vráželi jsme do všeho kolem. Jsem nevinný. Kdybych udělal všechno, co říká tak… Tak by byla mrtvá,“ řekl a vyzval k ukončení pomluv. „Dostávám zastrašující zprávy, vyhrožují mi smrtí. Myslím, že ještě není konec. Náš vztah byl velmi komplikovaný. Existovala jen dvě řešení. Buď odejdu z klubu já, nebo ona. Rozhodl jsem se, že odejdu já, našel jsem novou výzvu, ale moje rozhodnutí nebylo respektováno,“ dodal judista, jehož levé oko rovněž zdobí monokl.
Jak uvedl web liternaute.com, právník Pinotové se proti osvobozujícímu rozsudku odvolal.
