Jak se sjezdař Zabystřan zbavil koktání: Nešlo ani balit holky!
O pohádkovém Honzovi se ví, že rád leží na peci. To český olympionik Jan Zabystřan (28), který je naopak stále na cestách nejen kvůli lyžařskému řemeslu, ale i dalším zálibám, má jiný »zlozvyk« – koktavost. Co vše o sobě prozradil Blesku před středečním super-G (11:30, ČT sport)?
Před Vánoci jste historickým triumfem v závodě Světového poháru ve Val Gardeně šokoval české fanoušky. Můžeme se těšit na podobný úspěch i teď na olympiádě?
„Moc rád bych to dokázal. Myslím, že úroveň, abych zvítězil, už mám. Ale musí se sejít ohromné množství věcí. I těch, co sám neovlivním. Přece jen stále nejsem Marco Odermatt. Tomu když se závod nepovede, tak vyhraje o málo, a když se zadaří, tak vyhraje o dost.“
Jaké věci se tedy musí sejít?
„Ideální podmínky na trati, jaké si vylosuju číslo i jak dokonale mi přichystá servisák lyže, které spolu vybereme.“
Z kolika vybíráte?
„Nemyslete si, že jich táhnu do Bormia stovky. Na celou sezonu jich mám jen takových deset patnáct.“
Sám si navrhujete i design lyží?
„Ne. Nebo takhle, to bylo jen jednou v rámci mé bakalářské práce.“
Aha. A co jste studoval?
„Zpracování dřeva na lesnické fakultě, což mám aktuálně i díky olympiádě přerušené. Před tím jsem studoval bakalářský obor řízení podniku a podnikové finance.“
Takže po kariéře profesionálního lyžaře bude Honza Zabystřan lesníkem s precizním účetnictvím?
„Když to takhle zjednodušíme, tak proč ne. (smích) Teď ale vážně. Myslím si, že finance jsou fajn základem pro to, aby člověk mohl začít podnikat. Já bych si třeba mohl založit lyžařskou agenturu.“
Jasně. A ke zpracování dřeva vás vedlo co?
„Táhlo mě to tímto směrem díky osobní vášni a nějakému novému poznání. A jelikož jsou závodní lyže ze dřeva, spojitost se v těchto oborech dá najít.“
Takže v budoucnu budou na trhu lyže nejen slavné značky Rossignol, Fisher, Atomic... ale i Zabystřan?
„To by se cizincům asi špatně vyslovovalo. (smích) Ale uvidíme...“
Máte vůbec čas i na další záliby?
„Pravda, toho času bohužel není na rozdávání. Ovšem na koníčky jako surfing, horolezectví a freeride si najdu čas vždy. Nějak proti závodní únavě bojovat musím.“
Chápu. Je právě ona ten důvod, proč jste měl problémy s řečí?
„Únava byla asi jednou z proměnných. Podle mě moje koktání bylo způsobeno z tlaku a stresem, kdy jsem se často přehltil a nebyl schopný plynule mluvit. Zvlášť po dojezdech při rozhovorech na kameru, kdy byly v pozadí tisícovky lidí.“
Jste stydlivý?
„To si úplně nemyslím. Vnímám se jako usměvavý kluk a extrovert, který se rád baví s lidmi.“
Aha...
„No, když to bylo v nejhorší fázi, většinou během sezony, tak jsem měl problémy s řečí i ve škole při referátech nebo i při balení holek.“
Povídejte.
„Moc to nešlo. Jak jsem se soustředil na víc věcí najednou, tak mě to dost omezovalo.“
Jak konkrétně jste se s tím popral?
„Je za tím spousta práce a tréninku. Naučil jsem se soustředit vždy jen na to, co sám chci, a neřešit blbosti okolo. Mluvení se pak zlepšilo a vlastně i ty výzvy mluvit s holkama se taky zlepšily.“
O ženy tedy nouzi nemáte?
„To nechám bez komentáře. (smích) Prozradím jen, že přítelkyni nemám.“
Takže na olympiádu vás přijela podpořit rodina?
„Ano, rodiče dorazili. Ale díky tomu, že Itálie je fakt blízko do Čech, tak vím, že i pár kamarádů si koupilo lístky.“
Vzpomínáte rád s nejbližšími na vaše začátky?
„Vzpomínky na dětství jsou vždy krásné téma... Na lyžích jsem začínal s rodiči na Klínovci, ale nikdy jsem se ani nezasnil, že bych se mohl lyžováním živit a vydělávat peníze. Bral jsem to vždy jako zábavu.“
Tak to má být!
„Vážnost profi sportu jsem si uvědomil teprve zhruba tři roky zpátky. Vždycky jsem si dokázal zpříjemnit i tréninky. Vybavuju si, že s kámošema jsme vlastně trénovali nevědomky, když jsme společně vyrazili na freeride do lesa.“
Témata:
blesksport, ZOH 2026, Olympijské hry, Vánoce, ČT sport, blesk, lyže, Val Gardena, Jan Zabystřan, dřevo, Marco Odermatt, Skis Rossignol
