Hokejový fanatik a trenérský asistent Plekanec se na MS rozloučí s nároďákem: Zlatá tečka? Uděláme pro ni maximum!
Jedenáctkrát byl na mistrovství světa jako hráč, ale nikdy nevyhrál zlato. Teď ho čeká třetí – a na nějaký ten čas poslední – šampionát v roli asistenta trenéra Rulíka. V Praze 2024 pomohl k titulu, teď kladenská legenda Tomáš Plekanec (43) věří, že se dva roky starý zázrak bude opakovat. „Jestli přijde zlatá tečka, nevím, ale uděláme pro ni všechno!“ říká.
Ovlivnil nějak letošní přípravu fakt, že po MS s kolegy na reprezentační střídačce končíte?
„Vůbec. Přistoupili jsme k tomu stejně jako oba roky předtím. Nic se nezměnilo. Jen v kempu jsme měli od začátku méně hráčů, než bylo zvykem.“
Proč?
„Museli jsme naplnit kvótu maximálně dvaceti hráčů. Tak to prostě bylo. Někoho jsme tedy museli prostřídat. Dostal týden, pak zase přišel někdo další…“
Zatímco vy jste ladili tým, v extralize finišovalo nezvykle vyhrocené finále mezi Pardubicemi a Třincem…
„Trošku se to tam poštěkalo, ale to je i v Americe běžná věc. To mi víc vadily jiné věci…“
Třeba?
„Chování některých fanoušků. Házet předměty po hráčích a trenérech soupeře je nešťastné. Do hokeje to vůbec nepatří! Pořadatelé by to měli pohlídat.“
Taky jste měl s některými příznivci v extralize problémy?
„Ani ne. Nic, co by vybočovalo.“
Asi máte respekt.
„Tak to nevím.“ (úsměv)
Jak bylo před MS těžké skloubit národní tým s Rytíři?
„Nebylo. Na Kladně už máme tým pro novou sezonu víceméně poskládaný.“
Co je tam teď vaším cílem?
„Titul. K tomu všechno směřujeme.“
To je jako v nároďáku. Tam byste asi taky chtěli za svým působením napsat zlatou tečku.
„Jasně. Kdo by nechtěl?! Uděláme pro to maximum!“
Těšíte se?
„Těším. Necháme tam všechno a pak teprve uvidíme, jak to dopadne.“
Olympijské vyřazení s Kanadou (ve čtvrtfinále 3:4pp) už přebolelo?
„Chybělo trošku štěstí, ale nemá smysl koukat dozadu. Teď je před námi MS. To je hlavní!“
Po turnaji se celý trenérský tým přesune na Kladno. Kromě Radima Rulíka (60) i Marek Židlický (49) s Ondřejem Pavelcem (38). Jak se vám je podařilo přemluvit ke klubové práci?
„Nikoho jsem nepřemlouval. Bavili jsme se spolu, že jednou se ta možnost naskytne, a nikde nebylo napsáno, zda to bude teď, za rok, nebo za pět. Mára se bude částečně vracet domů (žije v zámoří – pozn. red.), Ondra je tady pořád. Jsem rád, že to s nimi klaplo.“
Další bývalé reprezentanty z kladenské líhně, jako jsou dnešní televizní experti Voráček či Tlustý, jste zapojit nechtěl?
„Co jsem tak pochopil, do trénování se úplně nehrnou. Kdyby se u nich něco změnilo, tak se pobavíme.“
A co chcete výhledově dělat vy?
„Dokud mě to bude bavit, tak prostě chci trénovat. I když…“
Copak?
„Nemám rád slovo trénování. Spíš chci klukům, v Kladně i v nároďáku, pomoct. Předat jim zkušenosti. Dělat věci, které vím, že u mě fungovaly.“
Nechají si dnes hráči vlastně poradit?
„To je jen a jen na nich. Když budou chtít, zůstanou, když ne a budu u týmu já, půjdou pryč. Že bych se někoho doprošoval, to ne. To by mě to rychle přestalo bavit.“
To by byla škoda.
„Třeba si za rok řeknu, že už mi to nedává ten správný pocit, a začnu cestovat, nebo budu dělat jiné věci.“
A co kdybyste třeba jednou vedl klub NHL? V Montrealu jste odehrál bezmála 1000 zápasů.
„To vůbec nemám v hlavě. Budu trénovat, dokud mě to bude bavit, ale prioritou je pro mě rodina. Všechno se odvíjí od ní.“
À propos, nejbližší se za vámi do Švýcarska chystají?
„Záleží na tom, jak to tam celé bude probíhat. Abych na ně vůbec měl čas. Videa, příprava, mítinky... Uvidíme, jestli se za mnou otočí. Jinak budou fandit doma.“
Co se vám vybaví, když se řekne Švýcarsko?
„Když se řekne Švýcarsko, tak nic. Nějaké nabídky jsem tam odtud ještě coby hráč měl, ale nebylo to tak blízko, aby to stálo za řeč. Já se chtěl vždycky z Kanady vrátit domů. Neměl jsem potřebu jít jinam.“
Jak vlastně odpočíváte, když nemusíte myslet na hokej? Nesbíráte třeba známky?
„Tomu úplně neholduju.“ (smích)
Myslel jsem si to.
„Mám rád sport. Snažím se hýbat. Furt se držet fit.“
Zůstat v kondici.
„Jo. Cvičím, taky jsme s manželkou Luckou (tenistkou Šafářovou – pozn. red.) začali hrát padel. Nezdá se to, ale u počítače a v kabině člověk sedí docela často, takže musím něco dělat.“
Padel, hmmm!
„Super. Pro amatérské hráče je to prostě jednodušší než tenis. Nemusíte mít tak precizní techniku jako na velkém dvorci. Zahraje si to víc lidí.“
Aktivně žijí i vaše děti.
„Bezva, že se hýbou a baví je to a neinklinují k mobilům a počítačům.“
Tak to je dobře.
„No, občas se samozřejmě podívají třeba na nějakou pohádku. Ale nejsou na tom závislé.“
Dceru Leontýnku chytlo krasobruslení, že?
„Hodně ji chytlo.“
Musíte mít radost.
„Ale tenis ji taky baví. Krasobruslení teď ovšem vede.“
Témata:
mistrovství světa, blesksport, ms v hokeji, MS v hokeji 2026, Olympijské hry, Kladno, Pardubice, Amerika, Kanada, Švýcarsko, Ondřej Pavelec, Třinec, Radim Rulík, Marek Židlický
