ROZHOVOR: Prolomení tabu. Bananides o vyhoření a otázce návratu ke komentování

Ve velmi upřímném a otevřeném vzkazu na sociálních sítích Bananides zmínil nesnáze, které jej v poslední době provázely. "Nespavost a totální vyhoření během dne," napsal. V rozhovoru jsme se snažili jít ještě víc pod povrch, otevřeli jsme otázku jeho návratu, ale také obecně k osvětě psychologických témat na esportové scéně. 

Hodně věcí jsem nestíhal a vypouštěl

Hned v úvodu se zeptám, zda avizovaná přestávka od komentování esportu je stále aktuální nebo sis to rozmyslel?

Nerozmyslel. Je to rozhodnutí, které jsem zvažoval již delší dobu a nevzniklo ze dne na den. I proto jsem přesvědčen, že to je pro mě ten správný krok v daný moment.

Nelituješ toho?

V tuhle chvíli pochopitelně ne, neboť z toho mohu jen a pouze čerpat. Nastavit si nově priority podle vlastní potřeby, využívat získaný volný čas na své nejbližší i na svůj osobní rozvoj. Přijde den, kdy mi to začne chybět, to vím jistě. Ovšem tento den je nyní tak daleko, jako má Sparta k titulu ve fotbale.

Kdy sis uvědomil, že se potýkáš s vyhořením?

Někdy ke konci minulého roku. Hodně věcí jsem nestíhal, spoustu událostí jsem vypouštěl z hlavy, přestože mám diář, do kterého si vše píšu předem. V určitých ohledech jsem začal být neohleduplný vůči okolí, a to se mi ani trochu nelíbilo.)

Uvedl si, že odhaduješ pauzu tak na půl roku, to stále platí? Můžeme se těšit, že v druhé polovině sezóny se vrátíš?

Pokud se na mě někdo doopravdy těší, tak z toho mám pochopitelně radost. Tento cca půlroční výhled v daný moment rozhodně platí. Volejbalová sezona by mi měla skončit někdy začátkem června a rád bych tomuto krásnému sportu věnoval v první části roku velkou část svého času. Vrátit se ale k přenosům rozhodně v plánu mám. Nerad bych se loučil příspěvkem na sociálních sítích, ale tak, jak to všechno začalo - s komentátorským headsetem na hlavě.

Svěřit se upřímně o trablích mi problém nedělalo

Na twitter si už v prosinci dal oznámení o plánované pauze. Psal si v něm o zmíněných psychických potížích. Jak náročné bylo s tím vším jít ven a svěřit se komunitě?

Pro mě asi ani trochu. Už v jiných životních situacích jsem se naučil být upřímným. Přeci jen za mikrofonem a na kameře se objevuji od září 2016 a za tu dobu se našlo pár šílenců, kteří mi začali fandit. Už jen kvůli nim je férové uvádět věci na pravou míru, za tu dlouhodobou podporu si to zaslouží.

Je otázka psychické pohody a vyhoření podle tebe furt na kompetitivní scéně tabu? Ať už u talent teamů nebo samotných hráčů.

Tabu jsou spíše obecně psychické poruchy bych řekl. A možná víc než tabu je ještě česká společnost nebere na dostatečně velkou váhu. Ano, existují případy, kdy si lidé mohou vymýšlet, ale to by nemělo ani v nejmenším snižovat důležitost těchto problémů u opravdu nemocných lidí. Dnes se hodně jede na výkonnost a na některých jedincích se to může hodně podepsat postupem času.

Věříš, že ten tvůj upřímný status může trochu tu debatu o psychických problémech tady posunout? 

Takovou sílu bych svému příběhu zase nedával, není to nic neobvyklého. Pokud to přiměje alespoň jednoho člověka se nebát promluvit o svých problémech, budu jen a pouze rád.

Budou mi chybět momenty strávené ve studiu

Co ti teď během přestávky bude nejvíce chybět a co naopak rád oželíš?

Nejvíce mi budou chybět ty momenty strávené ve studiu. Nenechte se mást, místy to bylo hodně náročné to vše zvládnout, ovšem za ta léta jsem si udělal spoustu přátel především z esport prostředí a vím, že času si s nimi nyní užiji o něco méně. To mě bude bolet. Co naopak velice rád oželím a něco mi říká, že moje přítelkyně taktéž, jsou pozdní, někdy až noční, návraty z vysílání domů do Svitav. Oblíbený vlakový spoj přezdívaný Jiří Bouda se mi teď snad bude nějakou dobu vyhýbat.

Chceš nadále sledovat českou a tuzemskou scénu? Nebo si z diváckého pohledu chceš odpočinout.

Když se chci jednoho dne vrátit, nemohu ji začít ignorovat. Pořád je to odvětví, které mě zajímá nejen proto, že jsem tu a tam něco vyprávěl do éteru. Asi ji nebudu studovat tak detailně, jako jsem měl ve zvyku během příprav na komentování, ovšem velice rád si budu udržovat přehled. Pokud se tedy vůbec někdy dozvíme, v jakých sestavách budou domácí týmy letos nastupovat.

Co bys závěrem vzkázal svým fanouškům, kterým budeš za mikrofonem chybět?

Všem, kteří mi pod mé “rozlučkové” video napsali byť jen pitomý srdíčko, bych chtěl z hloubi duše poděkovat. Nikdy to u mě nebylo o penězích, ale faktor číslo jedna byla zábava. A vidět, že se ta zábava dařila šířit mezi jednotlivé sledující domácích esport vysílání, byla vždy skvělá odměna za tu někdy opravdu tvrdou dřinu. Už jen z těch reakcí je mi jasné, že jsem tu vytvořil závazek české a slovenské komunitě, který svým budoucím návratem budu muset splatit. Něco mi však říká, že se nebudu muset výrazně přemlouvat, abych tak učinil. Díky, díky a ještě jednou díky. Sledujte dále domácí vysílání a podporujte všechny, kteří se jim věnují. Komentáře vnímáme a znamenají pro nás více, než si myslíte. Esportu zdar, a tomu tuzemskému zvlášť.