V 67. minutě utkání Teplice-Jihlava 2:3 si záložník hostů Tomáš Kučera srovnal míč na pravou nohu a práskl do něj. Byla to ostrá střela, ve fotbalovém slovníku označovaná jako nechytatelná.
Zaplachtila do pravého rohu Grigarovy branky a Jihlava vedla na Stínadlech 2:1. „Byl to nejhezčí gól v první lize. Možná v dorostu nebo juniorce se mi něco podobného povedlo, ale na této úrovni ještě ne,“ lebedil si autor.
Pro Jihlavu byla vždycky teplická půda rozžhavená jako sopečná láva, chodit se po ní nedalo. „Tady jsme vždycky dostávali čtyřku a odjížděli jak zpráskaní psi,“ přiznával Kučera.
Tentokrát to ovšem vyšlo. „Teplice určitě byly před zápasem favoritem,“ netajil Kučera. „Ale my si stanovili taktiku, jeli sem s nějakým cílem a povedlo se nám to. Hráli jsme ze zajištěné obrany, domácí do nás naráželi a my se snažili o rychlé protiútoky,“ ocenil dobře zvolený způsob boje.
Pro jihlavského záložníka je současný stav o to zajímavější, že po odvolaném kouči Petru Radovi převzal mužstvo jeho otec Roman. A bilance je zatím skvostná – čtyři zápasy, tři výhry, jedna remíza.
„Nedá se brát, že naše rodina zachraňuje Jihlavu, to určitě ne,“ odmítl střelec důležitého gólu výsostné postavení. „Otec nám všem v kabině podal ruku a pogratuloval k vítězství,“ prozradil, k níž přispěl nádherným gólem. „Byl to nejhezčí gól v první lize,“ opakoval.
