Nálada se mu otočila o 180 stupňů. Podzimní frustraci z vysedávání na tribuně, v lepším případě mezi náhradníky Frankfurtu, nahradila vysoká vytíženost ve Spartě. A taky role klíčového muže. Václav Kadlec po návratu na Letnou vykazuje parádní formu. Soupeřům už nasoukal čtyři, v každém utkání z něj pryští sebevědomí, které mu působení v Bundeslize dodalo. „Na hřišti si zkrátka věřím, že obránce pokaždé udělám,“ vykládá v rozhovoru pro iSport.cz před sobotním derby se Slavií.
Znovu jste v roli lídra, nikoli diváka z tribuny či lavičky náhradníků. Nálada se vám zvedla významně, že?
„Jasně, radost z fotbalu mám. Hraju pravidelně, což za poslední rok moc nebylo. Dal jsem i nějaké góly, takže z osobního hlediska je to fajn. Ale pořád máme ztrátu na první místo, z toho jsem takový rozladěný.“
S podzimem se to přesto nedá srovnat…
„To vůbec ne. Paradoxně jsem se o tom v úterý bavil s přítelkyní. Já jsem si myslel, že jsem v Německu byl pořád stejný, ale ona říkala, jak moc jsem se změnil. Každý den to na mě pozorovala. Prý jsem byl klasický oteklý a nechtěl se moc bavit, nic dělat. Ale osobně si nemyslím, že by to zase bylo pořád (usmívá se). Po Vánocích už se to trochu zlepšilo, jak se překlenul leden, už jsem to bral trochu jinak a věnoval se hlavně sobě.“
Góly máte přesně čtyři, stačilo vám na to šest zápasů. Je to uspokojující, nebo byste si přál lepší bilanci?
„Myslím si, že to není špatné. Ale já bych klidně dal jenom jeden gól, kdybychom měli o čtyři body víc. Pak bych byl naprosto spokojený. Některé moje góly pomohly k výhře, jiné nastartovaly tým. Mohlo jich být určitě víc, ale čtyři jsou v pohodě.“
Pobyt ve Frankfurtu z vás udělal lepšího hráče, komplexnějšího, silnějšího souhlasíte?
„Zesílil jsem, to ano. Ale je zajímavé, že jsem nebyl nějak extra v posilovně. Spíš šlo o to, že jak jsem tolik nehrál, měl jsem spoustu času na trénink, nebylo se na co šetřit. Dva dny před zápasem jsem si mohl v klidu zacvičit, protože jsem věděl, že nemusím být v maximální fyzičce.“
Taky mi přijde, že jste mnohem přímočařejší, než jste býval dřív…
„Je to hlavně o tom, že mám ještě větší sebevědomí. To mi nikdy nechybělo, ale teď je to znát ještě víc. Hodně mi pomohlo první utkání, kdy jsem hned vstřelil dva góly. Teď jsem na tom tak, že si věřím, že toho obránce zkrátka udělám.“
Dá se říct, že jste na naši ligu nadstandardním hráčem. Nemáte strach, že by váš růst mohl v Čechách stagnovat?
„Takhle o tom vůbec nepřemýšlím. Když člověk jen trochu poleví, je to hned znát. A já jsem ten typ, který chce dokazovat, že je nejlepší. Takže musím jet pořád na sto procent. Jasně, jsou zápasy, kdy soupeři dohánějí kvalitu bojovností, ale pak bylo třeba utkání s Jabloncem, kde ti kluci byli na podobné úrovni jako my. Technicky i fyzicky.“
Kolem vašeho návratu do Sparty byl velký humbuk. Spousta lidí vám nevěřila. Berete vaše výkony jako zadostiučinění?
„To je těžké… Já jsem vždycky tvrdil, ať si lidé říkají, co chtějí. Všichni říkají, že to neřeší, ale člověku to samozřejmě není úplně jedno, ty řeči vnímá. Jsem rád, že lidé, kteří říkali, že to bude špatný, to nyní říkat nemohou. Ale do konce ligy zbývá ještě hodně zápasů, pořád je na hodnocení brzo.“
V kabině Sparty jste se potkal s útočníkem
Martinem Nešporem
. Na podzim 2012 jste po souboji s ním utrpěl zlomeninu čelní kosti. Měli jste možnost si to zpětně vyříkat?
„Spíš jsme se tak hecovali. On to byl nešťastný moment, ale co s tím? Abych byl zapšklý a dojížděl ho na tréninku? K čemu by to bylo? Věřím, že to nebyl úmysl, jak Martin říká. Viděl jsem ten záběr hodněkrát a názor mám takový, že asi musel vědět, že balon mít nebude. Zkrátka šel do souboje, do kterého jít nemusel. Ale stalo se.“
Navíc hraje s „vaší“ čtrnáctkou…
„Tohle jsem nějak neřešil. Kdybych přišel o měsíc dřív, vzal bych se desítku, kterou má Lindy Shala. Kdybych přišel na přestup a delší dobu, asi bych si vzal jiné číslo, ale takhle nebylo třeba se tím moc zaobírat.“
Na EURO musíme soupeře přebojovat
Pojďme k národnímu týmu a k jednadvacítce. Jak jste vnímal kontroverzi, která se strhla ohledně vašeho reprezentačního využití?
„Já to upřímně moc nevnímal. Byl jsem připravený, že pojedu normálně do Benic na jednadvacítku. Ale před srazem mi volal pan Fitzel (technický ředitel svazu), že se mám hlásit s áčkem v hotelu, tím to pro mě bylo vyřízené. Měl jsem radost, áčko je přece áčko, nejvíc, co může být.“
Přesto, neabsolvoval byste raději s jednadvacítkou přípravu na blížící se domácí EURO?
„Kdyby mi řekli, že po první zápase pojedu za jednadvacítku, vůbec bych nebyl naštvaný. Ale já jsem rád, že jsem mohl hrát na Slovensku, byl to dobrý a těžký zápas. Každý start v nároďáku se počítá.“
Neměl jste tedy informaci, že po kvalifikaci s Lotyši automaticky přesídlíte k jednadvacítce?
„Bylo mi řečeno, že se to vyřeší po prvním zápase. Pak bylo na trenérech, jak se dohodnou oba trenéři. Já jenom čekal na to, co mi kdo oznámí. Stejně nemůžu první zápas na mistrovství Evropy hrát, tak proč bych teď nastupoval a někomu zabíral místo, když si to mohou zkusit beze mě?“
Jednadvacítce se příprava příliš nevyvedla, navíc se nepodařilo tým ustálit. Vnímáte to jako velký problém?
„Jasně, že je to škoda. Určitě by bylo znát, kdyby byl kádr ustálený a měnilo se vždy jen pár lidí. Ale já osobně jsem byl snad na jednom srazu z devíti. Kluky znám všechny, to hlavní jádro tvoří víceméně hráči ze Sparty, snad v tom problém nebude.“
Jaké ambice přisuzujete českému výběru?
„Nebudeme si nic nalhávat, nejsme nějací extra top fotbalisti, abychom přehrávali nejlepší týmy. Bude to o tom, abychom soupeře přebojovali. Viděli jsme to i v přípravě s Němci, kdy jsme dali první gól, ale oni druhou půli zapnuli a vypadalo to úplně jinak. Ale uhráli jsme to na 1:1. EURO je krátkodobý turnaj, rozhodne momentální forma.“
Hlavní tlak bude ležet na vás,
Kadeřábkovi
,
Krejčím
a dalších oporách…
„Na nás, co přijedeme z áčka, budou velká očekávání. Lidé si budou myslet, že to s námi bude jiné. Upřímně, trochu se toho bojím. Samozřejmě bychom nějakou kvalitu dodat měli, ale nemyslím si, že bychom to diametrálně zvedli, to těžko říct. Na druhou stranu je třeba říct, že náš ročník je silný. Hodně kluků hraje pravidelně v lize, další jsou venku. Když by neměl uspět tenhle tým, tak si člověk říká, jaký jiný už by měl?“
