Ve Spartě byl podle svých slov v minulé sezoně „takřka navíc“, v Liberci si však od stopera Ondřeje Švejdíka hodně slibují. Vždyť je momentálně nejstarším i nejzkušenějším hráčem týmu. Že by druhý Radoslav Kováč? „Nechci se s ním porovnávat ani být jeho napodobeninou,“ kroutí však hlavou zkušený obránce.
Byť do Sparty přišel v lednu 2011 a smlouva mu na Letné vyprší až za rok, v rudém dresu odehrál v lize jen padesát zápasů. V minulé sezoně nedostal po vyřazení z Ligy mistrů „čuchnout“, a tak v létě odešel už podruhé na hostování, tentokrát na půl roku do Liberce.
Jak konec ve Spartě nesete?
„Poslední rok jsem ve Spartě nehrál, byl jsem tam takřka navíc, ale drželo mě tam to, že jsem mohl kvalitně trénovat a neustále se zlepšovat. Jenže přeci jen rok bez fotbalu je dlouhá doba... Liberec neberu jako nějakou degradaci nebo krok zpět, spíš jako výzvu, jak se v této době stále říká. (usměje se) Určitě je to v mé kariéře něco nového, co mě naučí jiné věci. Těším se na to.“
A nepovažujete trochu za nespravedlnost, že jste nedostal v uplynulé sezoně ve Spartě více šancí?
„Mohl bych to vnímat jako nespravedlnost, ale to je věc, která by mi nepomohla. Být ukřivděný, ublížím tím jenom sám sobě. Samozřejmě mě štvalo, že jsem nehrál, ovšem to k fotbalu patří. Na hřišti může hrát jedenáct hráčů a není to klišé, protože v kabině jich je dvacet. Dělal jsem všechno pro to, abych se na hřiště dostal, bohužel mi to nevyšlo... Ale neberu to jako nějakou křivdu nebo něco, co by mi mělo kazit náladu. Nemůže se stále dařit a asi mi to v životě zase něco ukazuje.“
Co?
„To uvidíme teprve časem, teď to nedokážu přesně říci. Třeba uděláme s Libercem úspěchy a budu nadšený, že jsem odešel ze Sparty a jsem tady.“
Proč jste se více neprosadil? Může za to vypadnutí s Malmö v předkole Ligy mistrů?
„Asi nebo určitě to k tomu přispělo, že jsme přes Malmö nepostoupili. Pak jsme prohráli i zápas s Baníkem, který se mi moc nepodařil, a od té doby jsem se prakticky na hřiště nedostal. Ať jsem udělal cokoli, neměl jsem šanci. Ale nechci, aby to vyznělo, že brečím. Člověk udělá chybu a prostě za ni pyká. Jednou to je v můj prospěch a podruhé v neprospěch.“
Mimochodem hned ve druhém přípravném zápase za Liberec jste hrál na „místě činu“ právě na hřišti Malmö. Honily se vám hlavou nepříjemné vzpomínky?
„Vzpomínky na Malmö nebyly ideální, to je pravda, zvláště v dny po Malmö... Ale těšil jsem se tam, obecně mám Skandinávii rád. Chtěl jsem to odčinit a odehrát dobrý zápas. Myslím, že utkání jsme odehráli slušné, i když jsme 0:1 gólem z penalty prohráli.“
Jak jako bývalý stoper Sparty pohlížíte na její změnu herního systému na tři stopery a na to, že teď jako stoper nastoupil i Lukáš Mareček?
„Sám jsem zvědavý, jak to bude vypadat. Je to zajímavý systém. Myslím si, že v ofenzivě to Spartě hodně pomůže, protože tam jsou kvalitní defenzivní hráči. Pokud ta trojice bude dobrá na míči, tak to bude mít velký vliv na další členy týmy, kteří hrají před nimi. Ale uvidíme, tento systém prověří až soutěž.“
Nechci být Kováčovou napodobeninou
A nehlodá vám v hlavě červíček, že hra na tři stopery by pro vás znamenala větší šanci prosadit se?
„Těžko říci, jestli to jsou tři stopeři. Mohou totiž být tři, ale také jen jeden, ten střední. Na krajích tam může hrát levý a pravý obránce. V konečném výsledku tam tak může být ještě o jedno stoperské místo méně než předtím při systému 4-4-2 nebo 4-5-1.“
Pojďme k vašemu novému angažmá, má ve vás Liberec „nového Kováče“?
„Jak to myslíte?“
Radoslav Kováč hru Liberce hodně pozvedl a od jeho odchodu do Sparty loni v létě Slovanu podobný typ hráče citelně chyběl. Bude se od vás očekávat, že budete plnit podobnou roli lídra.
„Myslím, že mezi námi je velký rozdíl. Radek přišel z Basileje, já ze Sparty, Radek je teď zase ve Spartě. Nejsem také takový extrovert jako Radek. Jsem rovněž o něco mladší... Nechci se s Radkem porovnávat a nechci být ani jeho napodobeninou, jeho nástupcem. Mám jiný fotbal, jinou hru a na to se chci soustředit.“
V čem jste s Kováčem jiní?
„Radek má určitě lepší obrannou hlavu. Asi jsem to přehnal s tím, že jsme úplně jiní, v některých věcech jsme podobní. Máme dobrou rozehrávku, dobrý koučink na hřišti, dokážeme podpořit hráče kolem sebe. Ještě záleží na tom, co bude po mně na hřišti přesně vyžadovat trenér.“
Nicméně takové očekávání plyne i z toho, že v Liberci jste nyní nejzkušenějším hráčem.
„S tím jsem do Liberce i šel, počítám s tím, že jsem tady jedním z nejstarších hráčů.“
Úplně ten nejstarší, byť vám bude teprve 33 let.
„Vím, že se ode mě očekává, abych mužstvo držel a byl jeho oporou. S touto pozicí v týmu nemám vůbec problém. Je tu spousta mladých a kvalitních hráčů. Budu jim pomáhat a uvidíme, jak to bude vypadat dál. Ale chtěl bych říci, že fotbal se hraje v jedenácti lidech. Není to o jednom hráči. V Česku je hrozně populární hledat pořád dokola nějakého lídra, jenže je to i o hráčích kolem, o jejich pracovitosti a chuti vítězit.“
Jak nyní vůbec vnímáte Liberec?
„Staví se tady nový tým, přišli noví hráči, mění se i systém a hlavně způsob hry. Bude to chtít určitý čas, hodně energie a práce i částečnou trpělivost od lidí kolem fotbalu v Liberci. Myslím si, že Slovan se může v příští sezoně ukázat jako kvalitní mužstvo, které chce hrát fotbal a které nechce jen nakopávat míče. Doufám, že to bude podpořeno i výsledky.“
