PŘÍMÝ PŘENOS LIBEREC - BOLESLAV OD 20:15 | Pokus o restart začíná. Kariéra Michaela Rabušice se v Itálii zasekla, proto se trojnásobný reprezentant vrátil k Nise, kde dnes může proti Mladé Boleslavi po roce a půl opět nastoupit v první lize. „Jsem už nadržený, je to vážně po dlouhé době,“ přiznal „Rambo“.
Těsně před pátečním tréninkem Michaelu Rabušicovi pošta doručila chrániče, ve kterých by měl dnes po roce a půl opět nastoupit v modrobílém dresu, pokud ho kouč postaví.
Kdy jste měl tyto chrániče naposledy?
„Když jsme na konci května končili sezonu. Od té doby byly po celou dobu zastrčený v garáži a teď mi přišly z Moravy. Do Liberce jsem přijel jen s kopačkami a až když se hostování upeklo, nechal jsem si je poslat, protože je už budu potřebovat. Doufám tedy!“ (usměje se)
Ale vypadají nepoužitě.
„Jsou použitý! Alespoň na té lavičce se mnou v Itálii byly.“ (směje se)
Ptám se, protože jste na jaře odehrál všehovšudy necelých 130 minut...
„Moc jsem toho neodehrál, to je pravda. Ani jednou jsem v Crotone nehrál od začátku. Přišel jsem tam v rozběhnuté sezoně, a to je vždy složité. Trenér tvrdil, že mě potřebuje, ale nastupoval jsem jen do druhých poločasů. Nikdy mě tam nedal od začátku, z čehož jsem byl trochu zklamaný. Teď už jsem zase o něco chytřejší.“
V čem?
„Když jdete do nového klubu, je velká výhoda být tam od začátku přípravy. Když jsem přestoupil do Verony, tak se to udělalo v poslední den přestupů, doslova za pět minut dvanáct, a to se už v Itálii hrálo druhé kolo. Je to něco jiného, když vás trenér nemůže vidět v zápasech, pouze na tréninku v době, kdy již má své koně.“
Teď jste však do Liberce znovu přišel na hostování až na poslední chvíli.
„To ano, ale tady jsem byl s klukama od začátku přípravy, protože jsem s nimi chtěl trénovat. Bohužel jsem si natáhl lýtko, takže jsem začal o něco později, ale v kabině jsem byl vlastně každý den. A je to o něčem jiném, protože jsem tady doma. Vím, že když budu třeba chtít přijít ve tři ráno na stadion, tak můžu, což mi hodně vyhovuje. To venku nebylo.“
Berete ten rok a půl v Itálii jako ztrátu?
„To bych neřekl. My mladí… (zarazí se) nebo když jsem byl mladý, teď už se tak neberu, všichni chceme rychle ven hrát velký fotbal, ale ono to není tak jednoduché. Je to velká zkušenost. Byl jsem i hodně překvapený, jak jsme oproti Itálii hodně napřed, co se týká stadionů. Jsou tam sice velké stadiony, ale co se týká zázemí pro diváky, to je nic!“
Teď mluvíte o první, či druhé lize?
„I o první. Hlavní rozdíl je v tom, že tam chodí lidé, proto se tam hrnou i sponzoři. Ale například ve Veroně není v kabinách žádná regenerace... Řeknete si italská liga, tam bude všechno, ale je to naopak. Jen Juventus je někde jinde, ostatní kluby se zázemím pokulhávají. V Česku máme stadiony sice menší, ale dá se říci, že krásné.“
Vraťme se však k vám. Neuspěchal jste přestup?
„Zachoval bych se úplně stejně! Taková šance se vám už nemusí naskytnout. Musel jsem to zkusit. Opravdu se počítalo s tím, že Luca Toni po půl roce skončí a že nějakou šanci dostanu. Jenže když jsem přišel, za sezonu dal dvacet gólů, prodloužil o rok a zase se teď stal nejlepším střelcem italské ligy. Takže opět prodloužil, což už pro mě nebylo dobré... Chtěl jsem to zase nějak nakopnout, proto jsem volil hostování v Liberci. Ale určitě toho nelituji. Naučil jsem se jazyk a ještě v tom budu chtít pokračovat v Česku, protože když umíte jazyk, je to velká výhoda.“
Takže za rok to zkusíte znovu?
„Uvidíme, co se stane. Když se nám povede Evropa, tak to nemusí být třeba ani v Itálii. Všechno je odvislé od toho, jak se nám bude dařit. Fotbal je týmový sport, a když se daří týmu, tak se daří většinou i jednotlivcům. Jde říci, že když se nám před dvěma lety vedlo v Evropské lize, vystřelilo nás to ven. Doufejme, že se to povede znovu.“
Jste po takové pauze na zápas nadržený?
„Musím říci, že jsem. Už i na zápas s Turnovem (Liberec ve středu v přípravném utkání zvítězil 6:0, Rabušic dal jeden gól) jsem se hodně těšil. Je to vážně po dlouhé době... Trénovat můžete, jak chcete, ale zápas ničím nenahradíte.“
Do Liberce přišla v létě řada nových hráčů. Nemůže to být skoro až problém?
„V Liberci jsme vždy spíš odehráli sezony ve dvanácti třinácti lidech, takže jsem na to celkem zvědavý. Úplně ideální to asi není, když už v neděli hrajeme a stále chodí někdo další. Pro trenéra to musí být těžké. Ale zase přicházejí kvalitní hráči, kteří nám mohou pomoci, a za to musíme být rádi. Teď záleží jen na nás, abychom se co nejrychleji sehráli, a doufejme, že si to do čtvrtka co nejvíce sedne a budeme úspěšní.“
