Roman Bednář zničil olomouckou Sigmu. Dvěma góly přispěl k porážce Hanáků s Příbramí 1:3, která se zrodila až v nastaveném čase. A kdyby měl více štěstí, nebo klidu, mohl se po utkání kromě tří bodů radovat třeba i z hattricku. Ten ostatně mohl vstřelit už v první půli.
„Máte pravdu. Měl jsem tři velké šance. Dvakrát hlavou, jednou jsem byl sám před gólmanem. Hrozně mě po prvním poločase štvalo, že jsem je nedal. A když pak po přestávce dala Sigma gól, bylo mi ještě hůř. Ještě že jsme to otočil, protože já bych asi neusnul,“ vyprávěl Bednář po zápase.
Ovšem to už měl úsměv na rtech a tvářil se spokojeně. Měl proč. On to byl, kdo vyrovnal. Po parádní akci. Spoluhráč Jan Rezek obral před vlastní šestnáctkou o míč olomouckého Halenára. Otočil se směrem dopředu, uviděl rozběhnutého Bednáře a nakopl míč na padesát metrů směrem k němu. Za šest vteřin byl balon v olomoucké síti.
„Jsme s Bedýnkou domluvení, že to po zisku míče budeme hrát na co nejméně doteků směrem na něj. Taky to tak trénujeme, vyšlo to,“ pravil k věci Rezek. Ten jeho pas snad ani přesnější být nemohl. Bednář si ho zpracoval, že měl kolem sebe tři olomoucké hráče, kteří mu nestačili, na to nehleděl, a i když se zdálo, že ideální střelecký úhel v olomoucké šestnáctce ztratil, napálil to k zadní tyči a bylo.
„Že jsem to dal na zadní tyč? Pár let už to takhle dělám,“ usmíval se po zápase hráč, který po Hnaníčkově gólu z 91. minuty přidal z penalty třetí příbramskou trefu a tím Sigmu, která o jeho příchod v létě mocně usilovala, definitivně srazil.
Kdyby měl Bednář v zápase trochu více štěstí, odcházel by už po první půli ze hřiště se statusem střelce. „Měl jsem tam tři šance. Strašně mě mrzelo, že jsem je nedal. Místo toho jsme sami inkasovali. To bylo hrozné. Ještě že jsme se zvedli a otočili jsme to na 3:1, protože dneska bych asi nespal,“ řekl Bednář po zápase.
Když v 68. minutě číhal někde v půli hřiště na dlouhý míč, který nakonec díky Rezkově nápadu přišel, měl kolem sebe tři olomoucké hráče. Šindeláře, Vepřeka a Rajnocha. Utekl jim.
Stoper Šindelář měl k Bednářovi nejblíž, stíhal ho a už se skoro zdálo, že ho z ideálního úhlu vytlačil a Bednář nebude mít moc možností, kam zakončit. Jenže dvaatřicetiletý útočník namířil ke vzdálenější tyči a gólman Reichl nestačil zareagovat. „Tam to přece kopu vždycky,“ usmíval se Bednář po utkání.
