Chce hrát fotbal a ve Slavii mu to umožní. Josef Hušbauer vyměnil dres letitých rivalů, v Edenu se stal nejžhavější zimní posilou. A také mužem, na němž by mohla stát hra celého nově budovaného týmu. „Cítím tady důvěru, snad ji využiju,“ doufá pětadvacetiletý ofenzivní záložník.
Jak jste jako letitý sparťan reagoval na nabídku ze Slavie?
„Nejdřív jsem si musel zjistit situaci ve Slavii, jaká bude má pozice v týmu a co se mnou plánují ve Spartě. Tam se mnou do budoucna nepočítali. Nebo počítali, ale asi ne přímo do základní sestavy. Nedostal bych takovou šanci, jakou bych si představoval. Když tahle nabídka od Slavie přišla, dal jsem si dohromady to, že bude chtít hrát nahoře, má velké ambice, já chci hrát také nahoře, takže nebylo co řešit. Vím, že to bude trošku těžší, ze strany sparťanských fanoušků je to směrem ke mně teď trošku jiné. Ale pro mě je to výzva, kdybych se toho bál, ani bych sem nešel. Doufám, že jsem udělal dobře.“
Zvažoval jste ten přestup dlouho?
„Není to jednoduchá záležitost, určitě jsem nad tím přemýšlel. Když jsem věděl, co Slavia zamýšlí a že chce hrát vysoko… V klubu mi řekli jejich plány, patří jim teď pátý flek, hrají o Evropu, já chci hrát také vysoko, nikam jinam jsem jít nemohl. Zůstanu v Praze, je to velký klub, u nás jeden ze tří nejlepších.“
Na Spartě vám řekli rovnou, že s vámi nepočítají?
„Když jsem se zeptal, jak to se mnou bude vypadat do budoucna, bylo mi řečeno, že pokud chci odejít, problémy mi dělat nebudou. Šanci bych tam nedostal takovou, jakou bych si představoval, takže bylo rozhodnuto.“
Nezkoušeli vás přemlouvat, abyste zůstal, když se dozvěděli o nabídce z Edenu?
„Vůbec. Pak už jsem se Spartou ani moc nekomunikoval, to už bylo na mém manažerovi a na vedení Sparty a Slavie, jestli se dohodnou.“
Jaký byl podzim ve Spartě, když se za ním ohlédnete?
„Určitě to nebylo ideální. Když jsem přišel z Itálie, čekal jsem, že dostanu víc šancí, to mi i řekli, když jsem do týmu nastupoval. Když už jsem šanci dostal, nemyslím si, že bych odehrál nějaké extra špatné zápasy. Trenér Ščasný to říkal sám, že každý trenér má své hráče, některé podrží víc, některé méně. Já jsem asi patřil mezi ty, které podržel v nějakých zápasech míň. Občas mě nemusel sundávat ze hřiště, nebyl jsem nejhorší. Ale to je věc trenéra. Při zápase se Slavií, kde mě sundal o půli, už jsem pořádnou šanci nedostal. Odehrál jsem pak několik zápasů, kde mě trenér sice chválil, ale hned druhý zápas jsem zase nehrál. Z toho bylo jasné, že se mnou trenér Ščasný asi moc nepočítá.“
Takže se vše zlomilo po derby?
„Dá se říct, že jo. Po derby jsem nedostával skoro žádné šance, na hřiště jsem ani nechodil jako střídající hráč. Šanci jsem dostal jen v případě, když byl někdo vykartovaný nebo když chtěl trenér někoho šetřit, ale už jsem viděl, že to není takové, co bych chtěl.“
Loučil jste se ve Spartě v dobrém, nebo ve vás zanechalo určitou hořkost?
„Na Spartu jsem nikdy nic špatného neřekl, ani k tomu nemám důvod. Vždycky jsem byl i s fanoušky zadobře, nikdy jsem s nimi neměl problém. Mrzí mě, že to skončilo takhle, když jsem se vracel z Itálie, představoval jsem si, že tam vydržím déle. Ale to je fotbalový život, chci hrát a ve Spartě mi to nebylo umožněno.“
U trenéra Uhrina teď cítíte větší důvěru?
„Určitě cítím, že je to jinak. Bavili jsme se spolu už před tím, než jsem do Slavie měl jít. Ptal se mě, jestli bych měl zájem sem jít, hodně o mě stál. Je určitě víc komunikativní, bavíme se jinak. Důvěru cítím, ale zase to záleží na mých výkonech i na týmu, jak se bude dařit. Je jasné, že když budu hrát čtyřikrát špatně, těžko mě podrží. Ale když hráč vidí, že má nějakou podporu, hraje se mu lépe.“
Jaké jsou dojmy z nového klubu?
„Jsem tady krátce, ale v kabině je hodně lidí, hodně mladých. Cítím, že kabina vpadá v pohodě, snad mě kluci přijali, v tom problém nevidím.“
