Nevěřil tomu, co vidí na hřišti. Trenér Mladé Boleslavi Karel Jarolím s hrůzou v očích sledoval první půli svého týmu v zápase s Duklou. Středočeši už po jedenácti minutách prohrávali 0:2. Nakonec v závěru dvěma brankami vydřeli alespoň remízu 2:2. Podobný průběh mělo i předchozí ligové vystoupení Boleslavi minulý týden v Příbrami, kde však ze stavu 0:2 otočili Středočeši vývoj k výhře 3:2. „Jsou to šoky,“ ulevil si Jarolím.
Co se to s týmem dělo?
„V prvním poločase jsem byl v Jiříkově vidění, to člověk nechce věřit vlastním očím. Na co jsme sáhli, to jsme dělali obráceně. V obraně jsme byli děraví jako cedník. Dukle jsme dopřáli luxusní náskok. Do druhého poločasu jsme udělali nějaké korektury v sestavě, trochu se to přeskupilo. Přišel Honza Chramosta, který si myslím, že to svým pohybem trochu rozhýbal. Nakonec po tom průběhu je i bod dobrý, ale chtěli jsme vyhrát. Zápas jsme samozřejmě prohospodařili v první půli.“
Čím si vysvětlujete tak špatný první poločas?
„Nevím, všude jsme byli druzí. Bylo to špatné ve všech činnostech.“
Byla v kabině o poločase bouřka?
„Trošku byla, nemohl jsem zůstat v klidu. Na druhou stranu jsem se hráče snažil vyburcovat, abychom s tím něco udělali. Myslím, že statisticky máme druhé poločasy lepší. Říkal jsem, aby se nám pokud možno podařilo vstřelit co nejdříve kontaktní branku. To pak něco provede s psychikou, soupeř je pod tlakem, začne se trochu strachovat o ten zápas. Nám by to pochopitelně pomohlo. Jak říkám, škoda, že to nepřišlo dřív.“
Trochu odlehčeně – není vaše nová taktika, že pustíte soupeře do vedení 2:0?
„To se zeptejte hráčů, já jim to rozhodně neříkám. To jsou šoky. Ale hraje se devadesát minut, měli jsme dost čas na to, abychom s tím něco provedli.“
Je pro vás alespoň pozitivní, že se opět ukázala vnitřní síla týmu?
„Jo, to je dobrý. Ale jakou lehkovážností a bohorovností pustíme soupeře k tomu, aby skóroval… Dukla se několik zápasů nedokázala gólově prosadit, navíc měla problémy se sestavou. Ale pomalu ani nezačne zápas a prohráváme 0:2. To je špatné.“
