Do jarní části vstupovala pražská Sparta s tříbodovým mankem na Viktorii. A právě šlágr 26. kola chtěli na Letné využít k tomu, že si v něm vypracují výhodnou pozici pro následující čtyřkolový finiš. Jenže teď mezi oběma celky zeje jedenáctibodový rozdíl, který může pražský klub ve středeční dohrávce s Duklou snížit na osm. I tak zůstanou jeden jeho šance velmi malé. Proč k tomu došlo?
PLZEŇ
Pevná defenziva
Ačkoliv i v počtu nastřílených branek je na tom Viktoria v jarní části nejlépe, ofenziva vždy nefungovala tak, jak by si v klubu představovali. Hlavní předností se stala obrana. Ať už ve stoperské dvojici nastoupila před jakákoliv varianta trojice Roman Hubník – Jan Baránek – Jan Hejda, pro soupeře bylo složité najít cestu skrz defenzivní linii, kterou na krajích hlídali Aleš Matějů a David Limberský . Plzeň inkasovala na jaře jen třikrát. I díky tomu vytvořila klubovou rekordní sérii 14 výher v řadě.
Vyhrávali i škaredě
Ne vždycky to byla silná stránka Viktorie. V minulosti zažívala zápasy, v nichž, pokud od úvodu nešel vývoj skóre v její prospěch, tak poztrácela body, protože si nevěděla rady se zdoláváním urputné a hluboké obrany. Na jaře nehraje tak pohledný fotbal jako v minulosti, přechod j do ofenzivy je pomalejší než dřív, ovšem dokázala i utkání, v nichž se v ofenzivě trápila, dovést do tříbodového konce. V šesti případech z devíti vyhrála na jaře o jeden gól. Jen jednou vyhrála Plzeň na jaře o více než dvě branky – Příbram porazila 4:0.
Ďuriš i s střídající střelci
Plzeň přišla ve 23. kole o slovenského kanonýra kvůli zranění a od té doby čeká na trefu některého ze svých útočníků. Góly Michala Ďuriše jí scházejí, nejlepší střelec ligy (společně s Lafatou ) ještě před nucenou pauzou dokázal Viktorii zajistit důležité body. Dvakrát se trefil proti Bohemians (2:0), jediným gólem pak rozsekl duel v Liberci. Kromě Ďuriše pomáhají Plzni i góly střídajících hráčů. Jejich efekt vyzdvihl i trenér Karel Krejčí po výhře s Brnem. Právě dvojice Pavel Fořt–Jan Kopic rozhodla.
SPARTA
Kalamita zranění
Sparta šla do jara s jedenadvaceti fotbalisty (3 brankáři + 18 hráčů do pole), což se jevilo jako dostatečně široký kádr, nicméně rozsáhlá marodka její řady výrazně prosela. Citelné jsou především absence Ondřeje Zahustela, Maria Holka a Lukáše Váchy , ale v určitých momentech by se hodili i Ondřej Mazuch či Petr Jiráček, kteří nejsou fit rovněž. Velkorysost, s jakou po zimní přestávce uvolnila Adama Jánoše a Matěje Hybše, se Spartě nevyplatila. Spíš se jí vrátila jako zlomyslný bumerang. Celkem jedenáct hráčů Sparty se ocitlo během jara ze zdravotních důvodů na delší či kratší dobu mimo hru.
Špatné začátky
Jestli je na jaře v případě Sparty něco tutovka, pak je to fakt, že inkasuje jako první. V dosavadních osmi zápasech se jí to „povedlo“ hned šestkrát, přičemž dvakrát ji to stálo body, protože zápasy na Slovácku a na Bohemians už otočit nedokázala. „Je to pořád dokola, soupeř je poprvé na naší polovině a hned dá gól. Takhle nemůžeme vyhrávat, aby si soupeř ani nevytvořil šanci a šel hned do vedení. To není normální,“ soptil po nedělní plichtě 2:2 v Ďolíčku záložník Bořek Dočkal . Hned ve čtyřech jarních zápasech inkasovala Sparta do 10. minuty. Ve třech případech zvládla zápas otočit, naposledy na hřišti Bohemians (2:2) však už ne.
Mizerná disciplína
Ještě zpět k tomu, že Sparta málokdy nastoupí v optimální sestavě. Vinou špatné disciplíny si za to může zčásti sama, vždyť v počtu žlutých karet je v Synot lize na třetím místě. To je nechtěný vedlejší účinek kúry, kterou týmu ordinuje kouč Zdeněk Ščasný. „Nezpochybňuji to, že chci po hráčích, aby hráli agresivně. Byl to jeden z důležitých bodů, který hráčům chyběl v době, kdy jsem toto mužstvo převzal. Ale rozlišuju mezi agresivitou a nedisciplinovaností, kterou budeme trestat,“ slíbil Ščasný. Sparťané nasbírali v Synot lize ve 24 zápasech už 59 žlutých karet. Přitom v sezoně 2013/2014, kdy naposledy slavili titul, jich měli pouze 36.
