Ve velkém stylu zvládl Jan Polák svůj první zápas po návratu do Zbrojovky Brno. Jediným gólem zápasu zařídil výhru nad Slováckem, ve středu pole byl téměř neomylný a zvládl celých devadesát minut. S červenobílou šálou na krku odcházel z hřiště v Králově Poli za velkého potlesku jako král.
Symbolicky s návratem někdejší hvězdy zažila Zbrojovka Brno první letošní ligové vítězství. Jan Polák jí ho vystřelil na začátku druhého poločasu po rohovém kopu.
„Asi jsem si lepší start nemohl představit. Jsme hlavně rádi, že jsme vyhráli, protože z posledních tří zápasů jsme brali vždy jen po bodu. Ty jsou taky důležité, hlavně zvenku, ale tímto vítězstvím jsme se trochu odpíchli,“ pochvaloval si muž s kapitánskou páskou.
Zdálo se, že skrz skrumáž trefujete s klidem, rozvážně. Bylo to tak?
„Ve skrumáži je to vždycky trma vrma. Já jsem si míč zpracoval a viděl jsem, že mám trochu času. Člověk periferně vidí, kde jsou jaké nohy, tak jsem to zkusil propálit a vyšlo to. S rozmyslem… Samozřejmě jsem nechtěl pálit nahoru, ale tlačil jsem střelu dolů, aby to mohlo skončit v bráně, i kdyby to někdo tečoval.“
Byl roh sehraný přesně na vás?
„Jo. Že se to ke mně odrazí a já to tam dám.“ (směje se)
Až tak přesně?
„My to tam nějak rozbíháme, a když je nás víc, motáme se tam a žducháme se, tak je pro soupeře těžší rohový kop bránit. Pak je možné, že někdo vyplave, jako dneska já, a podaří se mu odražený balon trefit.“
Překvapilo vás, že jste vydržel celý zápas?
„V týdnu jsem se cítil dobře. Věděl jsem, že to nebude optimální, ke konci už jsem se tak nevytahoval a nenapadal jsem, ale věděl jsem, že když budu stát ve své pozici a budu se to snažit klukům dávat nebo jim pomáhat v obraně, tak to vydržím. Už jak jsem viděl naše střídání, tak jsem se v hlavě připravoval na to, že nepůjdu ven, že tam jsem potřeba. Na to jsem se soustředil, i když jsem byl unavený. Měl jsem toho plné zuby. Síly jsem si rozložil a vyšlo to.“
Jaká byla dohoda s trenérem?
„Žádná. I o tom, že budu hrát od začátku, jsem se dozvěděl dnes. Během zápasu jsem s trenérem vůbec nekomunikoval, vyšlo z toho devadesát minut a vítězství. Jsem rád, ale vím, že mám co dohánět.“
Jak jste se ve hře cítil?
„Všechno bylo dobré. Dva týdny jsem s klukama trénoval, i když jsem tam měl takovou menší pauzu, kdy jsem cítil, že to není úplně dobré. Jsem starší, takže se snažím nebláznit a držet pozici, abych byl platný a pomohl.“
V čem byl rozdíl ve výkonu Zbrojovky oproti předešlým zápasům?
„Zápas jsme víceméně kontrolovali. Z mého pohledu jsme se dostávali víc do šancí, tlačili jsme se do nich, touha po vítězství byla velká. Neříkám, že předtím nebyla, ale teď to bylo o stupeň výš. Jsem rád, že jsme za tím šli a že se to podařilo.“
Přispěl jste k tomu jako středový záložník, špílmachr. Taková bude vaše role?
„Když balon přijde, tak ho člověk musí rozdat a nekazit, aby z toho proti nám nebyly brejky. To je důležité. Ale měl jsem i hodně osobních soubojů, kterými jsem mužstvu snad pomohl. Toho se nestraním. Cítil jsem se dobře, zápas jsem si užil. Že jsem dal gól, je navíc.“
Vnímal jste bouření fanoušků, provázející na začátku vaše doteky s míčem?
„Začátek ještě jo, ale potom už ne. Raději jsem se soustředil na hru samotnou, než abych tam oslavoval s fanoušky, dělal bláznivé věci a nekoncentroval se na výkon.“
Bylo pro vás sváteční mít na sobě znovu dres Zbrojovky v ligovém zápase?
„Jsem rád, že jsem ho mohl nosit dřív, když jsem ve Zbrojovce začínal, protože mě to vyslalo do světa. Jsem rád i za to, že jsem se vrátil. Hlavně aby zdraví sloužilo.“
