Je to sabatikl, ale taky není. Je v tom, že si v tříměsíčním volnu Karel Krejčí bere lekce angličtiny, vzdělává se. Jenomže to není tak úplně dobrovolné. „Trenérská práce mi chybí,“ přiznává 47letý odborník, který dostal možnost být hlavním koučem jen na tři čtvrtě roku. Během té krátké doby přesprintoval s Viktorií Spartu a udělal titul, vítězný rekord a stal se Trenérem roku.
Měl v podstatě všechno. Začínal pozvolna jako mládežnický trenér na periferii, pak se dostal do Viktorie Plzeň a coby asistent zažil Karel Krejčí s Pavlem Vrbou pohádkový příběh. Dotáhl to až na hlavní post, na západě Čech udělal úspěchy, do toho přišla reprezentace, EURO. A teď nic. Je to trochu zvláštní osud člověka, který vlastně nic nezkazil.
Myslíte si o sobě, že jste úspěšný?
(smích) „Úspěšný. Ta minulá sezona pro mě každopádně byla životní. Mně to jde ale těžko z pusy, je ve mně dost pokory na to, abych mohl říct, že jsem úspěšný. Člověk se má pořád učit.“
To teď pravděpodobně děláte, že? Už jste tři měsíce bez angažmá.
„Je to tak, snažím se sebevzdělávat. Teď si analyzuju věci, které jsem prožil v Plzni, zápasy, dávám si dohromady tréninkový deník, jezdím hodně po fotbalech. Za jeden víkend stihnu i čtyři zápasy, liga, juniorská liga, i dorostenecká a žákovská. Člověk vidí hodně zápasů, hodně hráčů, do toho jsem se pořádně vrhl na angličtinu. Zároveň mám čas na rodinu, což v minulých letech moc nešlo. Načerpal jsem energii a teď musím přiznat, že už mi ta práce chybí.“
Jestli se nepletu, byl to hlavní důvod, kvůli němuž jste z pozice hlavního kouče opouštěl Viktorii, že? Vyčerpání. Zároveň se ale v obecné veřejnosti hojně spekulovalo, že vás klub vlastně vyrazil. Jak to bylo?
„Nikdo mě nevyhazoval, skončil jsem po dohodě. Seděl jsem tehdy na dvou židlích, jako hlavní ve Viktorce a jako asistent u nároďáku a v klubu se jim logicky nelíbilo, aby hlavní trenér byl měsíc před kvalifikací Ligy mistrů pryč. Je ale pravda, že jsem byl dost vyčerpaný, bylo potřeba se dát do kupy zdravotně, psychicky i fyzicky, protože jsem zdravý prostě nebyl. Tak jsem to vyřešil tak, že jsem panu Šádkovi (generální manažer Viktorie) nabídl, že skončím a bude mít aspoň čas si přivést trenéra, který na to bude mít víc času. Myslím, že jsem odešel se vztyčenou hlavou, snažil jsem se k Plzni zachovat férově.“
To byla doba před EURO, kdy se taky dost mluvilo o tom, že Pavel Vrba už má nabídky z Ruska, že tam odejde. Nepočítal jste náhodou s touhle cestou
„Nevím, jestli se to takhle dá říct. Co se týče Pavla, zažil jsem toho s ním hodně a práce s ním mě neskutečně obohatila. Začínali jsme spolu v Plzni, aniž bychom se znali, přeřadili mě od béčka Viktorie k áčku právě k Pavlovi a sedlo si to. Pak když šel k nároďáku, hned mi u něj nabídl místo asistenta.“
A tam se ten vztah změnil?
„Spíš prostě nejsme v kontaktu, to je celé. Za tu dobu, co je v Machačkale, jsme si napsali jednu dvě esemesky, ale nevoláme si, má tam dost práce.“
Počítal jste tedy s tím, že do Ruska s Vrbou půjdete, nebo ne?
„V průběhu minulé sezony mi Pavel něco naznačil, že je tu možnost jít do Ruska, konkrétní ale nebyl. Pak EURO nějak dopadlo, Pavel zmizel do Machačkaly, o tom už jsme se spolu vůbec nebavili.“
Kdy se zmínil, že je možnost jít do Ruska společně?
„Začátkem dubna, byl za mnou v Plzni a říkal, že se něco rýsuje, a jestli bych byl ochotný jít s ním. Nějak jsme se bavili, řekl jsem mu, že kdyby něco přišlo konkrétně, že bych o tom uvažoval, ale na to nikdy nakonec nedošlo. Asi nic konkrétního tehdy opravdu nebylo.“
Ale hypoteticky, to byste zase přelezl z pozice hlavního trenéra na asistenta. Přitom ve vašem případě se tady dost pochybovalo o tom, jestli jste tuhle hranici přelezl, jestli jste se z dlouholetého asistenta přeměnil definitivně na prvního kouče.
„Právě kvůli tomu to beru tak, že jsem do Ruska ani jít neměl. V Plzni jsem něco rozjel a strašně mě to naplňovalo. Chtěl bych na to navazovat, pokračovat v té práci. Vezměte si, jak se dřív psalo o Jardovi Šilhavém. Taky pořád, že je to asistent, a když se podíváte na jeho životopis dneska, už toho má jako hlavní za sebou dost a slušné úspěchy. Těžko se mně samotnému takhle hodnotí, jestli jsem překročil ten asistentský stín, byl jsem v top klubu na téhle pozici a práce s Pavlem Vrbou mě hodně obohatila. Proto dneska cítím, že už mám věk a zkušenosti na to, abych šel svojí cestou.“
A máte něco? Spekulovalo se tu o vás ohledně Mladé Boleslavi i Slavie.
„To spíš byly jen ty spekulace, nechtěl bych se k tomu moc vyjadřovat. V létě jsem byl v kontaktu s jedním klubem z Emirátů a ze Slovenska, ke konkrétním rozhovorům se to ale nedostalo.“
