Nejdřív se nehlásil. Ale když za ním rozhodčí přišel a zeptal se ho, jestli střelu Josefa Hnaníčka usměrnil do sítě on, kápl božskou. „Nebral bych to jako fair play, je to normální věc,“ líčil po zápase jihlavský stoper Antonín Rosa, morální hrdina prohrané bitvy se Zlínem.
Máte ze sebe dobrý pocit?
„K tomu nejde nic říct. Já jsem vůbec nevěděl, co rozhodčí píská a o co se jedná. Ve finále se zeptal, jestli mě to trefilo. Nezbylo mi nic jiného než říct, že jo. Byl bych za blbce, kdybych tvrdil něco jiného. Balon mě trošku trefil do ruky. Nevím, co se vlastně pískalo. Jestli ofsajd, nebo moje ruka. Tam nebylo co řešit.“
Nechtěl jste zapírat?
„Samozřejmě jsem se do toho nechtěl motat, když jsem ani nevěděl, o co se jedná. Když pak rozhodčí přišel, tak jsem řekl, že jsem to tečoval. Nebral bych to jako fair play, je to normální věc. Kdyby se hrálo dál, určitě bych se k tomu nehlásil. Ale takto jsem se musel přiznat. Vezměte si, že bych dělal mrtvého brouka. A pak by všichni viděli ze záznamu, jak to bylo.“
Jinak to byla dřina bez efektu…
„Co se týká nasazení, tak se nám nedá co vytknout. Možná jsme byli v některých situacích moc unáhlení. Měli jsme hrát víc po zemi, tlačili jsme to moc na sílu. Ale nezasloužili jsme si prohrát. V prvním poločase jsme mohli dát víc než jeden gól. Zlín je v brejcích silný a potrestal nás.“
Dá se říct, že vás porazil Vukadin Vukadinovič?
„Bohužel ano. Ten první gól, to byla vyloženě jeho kvalita. Kolikrát se nedalo říct, že jsme udělali něco zle. Ale on má fazonu a využívá toho. Je opravdu rychlej. To byl asi celý život, ale teď si věří a má formu. Jde tomu naproti, balon se mu odrazí do běhu a on se zaslouženě dostává do nebezpečných situací.“
