Zvýšit počet atraktivních a sportovně náročných zápasů, udělat ligu přitažlivější pro fanoušky. To je cílem návrhu „nové ligy“ Dušana Svobody, šéfa Ligové fotbalové asociace. „Chceme vytvořit takový model, aby ke konci ročníku ubylo zápasů, ve kterých o nic nejde,“ říká v rozhovoru pro deník Sport. Klubům se návrh podle prvních reakcí většinově líbí, jistou debatu vyvolává zvažovaná prostřední skupina. Díky ní může nastat situace, kdy skončit sedmý po základní části může být výhodnější, než být šestý. Svoboda tyto spekulace odmítá.
Klubům byl tzv. model 6 – 4 – 6 představen minulý týden. V únoru se sejdou znovu, aby ho detailněji prodiskutovaly. „Uvidíme, jestli bude většinový názor ho přijmout, případně zapracujeme výhrady. Proto tento návrh není neměnné dogma,“ podotýká Dušan Svoboda.
Aby nový herní model prošel, jakým poměrem musí skončit hlasování klubů?
„Chci dosáhnout široké shody. Neříkám, že musí souhlasit všech dvaatřicet klubů, ale rozhodně nechci, aby ve finále šlo o tahání jednoho dvou hlasů. Kluby se k tomuto návrhu musí většinově přihlásit. A většina z nich pro určitou formu nadstavbové části je.“
Máte podporu i budoucího titulárního sponzora ligy Fortuny?
„Podporuje to. Věřím, že kterýkoliv sponzor, který dostane víc atraktivního fotbalového obsahu, tohle ocení. Ale konečné rozhodnutí je samozřejmě na klubech.“
Kritici představeného modelu se zabývají druhou skupinou a sedmým místem, které je v určitém náhledu zvýhodněno před pátým a šestým místem ve skupině hrající o titul, protože mužstvo na sedmé příčce bude hrát baráž o Evropskou ligu. Co když některé kluby budou spekulovat a raději skončí ve druhé skupině, kde je méně zápasů a slabší soupeři?
„Jsem zvyklý, že někdo má tendenci spekulovat, ale tím ještě nikdo nic nezískal. Nerozumím tomu, jakou výhodou je být raději sedmý a riskovat, že můžu skončit desátý. Není přece dané, že šestý tým nemůže skončit čtvrtý nebo klidně třetí. Když začnu spekulovat, že prohraji nějaké zápasy, abych nebyl v první skupině, tak si musím rozmyslet, s kým ty duely prohraji. Mohou to být totiž kluby za mnou, čímž jim akorát vylepším jejich pozici v nadstavbové části. Bude ve hře tolik variant, že se tohoto opravdu nebojím. Sedmé místo po 30 kolech není garancí baráže o Evropskou ligu, protože i rozdíl oproti osmé příčce nikdy nebude deset bodů. Argument, že je znevýhodněn tým ze šestého místa, taky neobstojí, protože šestý tým ani dnes nikam nepostupuje. A mužstvo, které chce reprezentovat český fotbal v pohárové Evropě, by přece snad mělo být sportovně na takové úrovni, aby ve dvou zápasech „vyřadilo“ sedmý tým ligy, ne?“
Ale podívejme se například na tabulku po 30 kolech minulé sezony. Šesté Brno mělo 47 bodů, na čtvrtou Mladou Boleslav ztrácelo deset bodů. Pravděpodobnost dosáhnout na baráž v zápasech na Spartě, Slavii nebo v Plzni je přece výrazně nižší než uhájit sedmé místo (Jablonec 41 bodů) ve skupině se Slováckem či Bohemians…
„Tato tabulka je zdeformovaná právě tím, že na konci sezony v některých zápasech již o nic nešlo. Jsem si jistý, že pokud by kluby měly motivaci o něco hrát a byl by velký rozdíl skončit jedenáctý či desátý, případně sedmý nebo šestý, tak by to vypadalo jinak. V první skupině byste každopádně hrál o patnáct bodů. Ještě se nestalo, aby velké kluby vyhrály všech třicet utkání. A ještě těžší bude vyhrát ve skupině top 6 všech pět těžkých zápasů. Na druhou stranu ale vnímám, že prostřední skupina budí asi největší debatu, takže se tím budeme zaobírat. Variant, jak ji odehrát, může být víc. Tohle není jediná možná. Jen nám navrhované řešení přišlo jako nejlepší.“
Snížit počet účastníků neexistuje
Pojďme tedy probrat další varianty prostřední skupiny. O kterých přemýšlíte?
„Jedno z řešení je, že by sedmý tým z druhé skupiny hrál s pátým a vítěze tohoto souboje by ještě čekal dvojzápas o baráž Evropské ligy se čtvrtým celkem. Samozřejmě, pokud by v národním poháru zvítězilo mužstvo do čtvrtého místa, tak by sedmý tým hrál se šestým a následně vítěz s pátým o pohárovou vstupenku. Další variantou je vytvoření minitabulky, do níž by se započítala utkání ze základní části.“
Co byste řekl na možnost, že by se prostřední skupina zcela vypustila? Těmto týmům by sezona skončila po 30. kole, hrálo by se jen o titul, poháry a sestup.
„Také je to jedna z možností, ale to by těmto týmům skončila sezona už na konci dubna, s tím nesouhlasím. Tím se obereme o určitý náboj, pak dojde přesně k tomu, že bude jedno, jestli někdo bude osmý nebo devátý. Liga není jen o Spartě, Plzni nebo Slavii. Všechny kluby sní o tom, že se jim podaří kvalifikovat do pohárů. Proč by tedy měly končit po 30. kole? A co budou dělat jejich hráči, běhat se sporttestrem po pláži?“ (usmívá se)
Další variantou je snížit první skupinu o titul na čtyři účastníky. Co vy na to?
„Byla to jedna z variant, ale nakonec jsme se k ní nepřiklonili z různých důvodů. Nevýhoda systému 4 – 8 – 4 je v tom, že týmům uprostřed tabulky odpadá tlak v posledních zápasech základní části, ta skupina o osmi týmech je už prostě velká. Čtyřčlenná skupina by se musela hrát na odvety, to je o jedno kolo víc. Tím bychom se mohli dostat do problémů s termínovou listinou, o jeden víkend víc bychom museli mít v prosinci nebo začít už na začátku února, to je druhý problém. Těch de facto pětatřicet hracích kol včetně nadstavby plus barážové zápasy je v současných podmínkách asi maximum. Celkově mi šestičlenná skupina přijde atraktivnější.“
Také padají úvahy, jestli místo nadstavbové části nesnížit nebo nerozšířit soutěž. Zvažovali jste to?
„Snížit ligu na deset či dvanáct týmů je neproveditelná varianta, proto ji neřeším. Neexistuje. Na tohle kluby nepřistoupí. Ani si nemyslím, že je to správné z pohledu dlouhodobé sportovní strategie ligového fotbalu. Špatně je i zvýšení počtu účastníků z šestnácti na osmnáct. To nastane opačný efekt toho, co my touto změnou sledujeme. Akorát by přibylo víc zápasů, které na konci soutěže nebudou mít náboj. Proto se bavíme o nadstavbové části. Samozřejmě že nemusíme dělat nic, můžeme pokračovat v tomto modelu, nikdo nás nikam netlačí, ale naše liga potřebuje nový impulz.“
